Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  První návštěvník přilétající do Sluneční soustavy z mezihvězdného prostoru

První návštěvník přilétající do Sluneční soustavy z mezihvězdného prostoru

A/2017 U1 – těleso z mezihvězdného prostoru (na snímku uprostřed)
Autor: Paulo Holvorcem & Michael Schwartz, Tenagra Observatories

Astronomové poprvé pravděpodobně zaznamenali ve Sluneční soustavě asteroid (nebo možná kometu) přicházející z mezihvězdného prostoru. Těleso obdrželo předběžné označení A/2017 U1. Nejprve jej astronomové pokládali za kometu, avšak nyní se vědci domnívají, že se spíše jedná o planetku o průměru přibližně 400 metrů. Cizí návštěvník byl objeven 19. 10. 2017 pomocí dalekohledu Pan-STARRS 1 na observatoři Haleakala na Havajských ostrovech. Mezihvězdný původ tělesa byl stanoven na základě jeho dráhy, ale není známo, jak dlouho se toto těleso mohlo pohybovat mezi hvězdami naší Galaxie.

Podle astronomů těleso A/2017 U1 přilétlo zdánlivě ze souhvězdí Lyry křižujíce mezihvězdný prostor svižným tempem 25,5 km/s. K Sluneční soustavě se přibližovalo téměř „kolmo“ z prostoru nad ekliptikou, tedy nad rovinou, v níž kolem Slunce obíhají planety a většina asteroidů, takže během svého příletu nemělo možnost se těsně přiblížit k některé z planet.

Druhého září 2017 se těleso dostalo pod rovinu ekliptiky uvnitř dráhy Merkuru a následně se o týden později těsně přiblížilo ke Slunci. Ovlivněno gravitací Slunce těleso A/2017 U1 uskutečnilo „ostrou zatáčku“ a pod rovinou ekliptiky prolétlo pod dráhou Země, přičemž se 14. října přiblížilo k naší planetě na vzdálenost 24 milióny kilometrů. Následně se těleso dostalo zpět nad rovinu ekliptiky, pohybovalo se rychlostí 44 km/s vůči Slunci a zamířilo po hyperbolické dráze směrem do souhvězdí Pegasa.

Na schematické kresbě Sluneční soustavy je přerušovanou čarou znázorněna dráha tělesa A/2017 U1 Autor: Brooks Bays/SOEST Publication Services/University of Hawaii Institute for Astronomy
Na schematické kresbě Sluneční soustavy je přerušovanou čarou znázorněna dráha tělesa A/2017 U1
Autor: Brooks Bays/SOEST Publication Services/University of Hawaii Institute for Astronomy
Jeho pohyb nemůže být vysvětlen na základě drah obvyklých těles Sluneční soustavy: asteroidů nebo komet,“ říká Rob Weryk, astronom na University of Hawaii Institute for Astronomy, který jako první zaregistroval přítomnost tělesa A/2017 U1. „Toto je případ velmi extrémní dráhy, jakou jsme doposud nepozorovali. Je mimořádně rychlá a o takové trajektorii můžeme říci s jistotou, že objekt, který se na ní pohybuje, unikne ze Sluneční soustavy a již se nemůže vrátit zpět,“ dodává Davide Farnocchia, vědecký pracovník v Center for Near-Earth Object Studies (CNEOS), NASA’s Jet Propulsion Laboratory.

Na tento okamžik jsme čekali několik desetiletí. Dlouho se předpokládalo, že takováto tělesa – asteroidy nebo komety pohybující se prostorem mezi hvězdami a příležitostně křižující Sluneční soustavu – existují, avšak toto je první takové odhalení. Doposud všechno napovídá tomu, že se pravděpodobně jedná o mezihvězdný objekt, avšak potřebujeme získat další data k jeho potvrzení,“ vysvětluje Paul Chodas, ředitel CNEOS.

Tento druh objevu ukazuje na velký vědecký význam nepřetržitého širokoúhlého průzkumu oblohy ve spojení s intenzivním následným pozorováním, a to za účelem nalezení těles, o kterých jsme jenom předpokládali, že existují,“ říká Matt Holman, ředitel Minor Planet Center.

Dlouho jsme měli podezření, že tato tělesa mohou existovat, protože v průběhu procesu formování planet mohlo být velké množství materiálu vyvrženo z planetární soustavy. Je to velmi překvapující, protože jsme doposud nespatřili mezihvězdná tělesa prolétající Sluneční soustavou,“ říká Karen Meech, astronomka na University of Hawaii Institute for Astronomy.

Další pozorování tohoto objektu jsou velmi žádoucí,“ doplňuje Gareth Williams, zástupce ředitele Minor Planet Center. S pořizováním cenných dat je nutné spěchat, neboť tento „návštěvník zdaleka“ brzy zase zmizí v nedohlednu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Sluneční soustava, Planetky, Mezihvězdný objekt, A/2017 U1


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »