Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  První návštěvník přilétající do Sluneční soustavy z mezihvězdného prostoru

První návštěvník přilétající do Sluneční soustavy z mezihvězdného prostoru

A/2017 U1 – těleso z mezihvězdného prostoru (na snímku uprostřed)
Autor: Paulo Holvorcem & Michael Schwartz, Tenagra Observatories

Astronomové poprvé pravděpodobně zaznamenali ve Sluneční soustavě asteroid (nebo možná kometu) přicházející z mezihvězdného prostoru. Těleso obdrželo předběžné označení A/2017 U1. Nejprve jej astronomové pokládali za kometu, avšak nyní se vědci domnívají, že se spíše jedná o planetku o průměru přibližně 400 metrů. Cizí návštěvník byl objeven 19. 10. 2017 pomocí dalekohledu Pan-STARRS 1 na observatoři Haleakala na Havajských ostrovech. Mezihvězdný původ tělesa byl stanoven na základě jeho dráhy, ale není známo, jak dlouho se toto těleso mohlo pohybovat mezi hvězdami naší Galaxie.

Podle astronomů těleso A/2017 U1 přilétlo zdánlivě ze souhvězdí Lyry křižujíce mezihvězdný prostor svižným tempem 25,5 km/s. K Sluneční soustavě se přibližovalo téměř „kolmo“ z prostoru nad ekliptikou, tedy nad rovinou, v níž kolem Slunce obíhají planety a většina asteroidů, takže během svého příletu nemělo možnost se těsně přiblížit k některé z planet.

Druhého září 2017 se těleso dostalo pod rovinu ekliptiky uvnitř dráhy Merkuru a následně se o týden později těsně přiblížilo ke Slunci. Ovlivněno gravitací Slunce těleso A/2017 U1 uskutečnilo „ostrou zatáčku“ a pod rovinou ekliptiky prolétlo pod dráhou Země, přičemž se 14. října přiblížilo k naší planetě na vzdálenost 24 milióny kilometrů. Následně se těleso dostalo zpět nad rovinu ekliptiky, pohybovalo se rychlostí 44 km/s vůči Slunci a zamířilo po hyperbolické dráze směrem do souhvězdí Pegasa.

Na schematické kresbě Sluneční soustavy je přerušovanou čarou znázorněna dráha tělesa A/2017 U1 Autor: Brooks Bays/SOEST Publication Services/University of Hawaii Institute for Astronomy
Na schematické kresbě Sluneční soustavy je přerušovanou čarou znázorněna dráha tělesa A/2017 U1
Autor: Brooks Bays/SOEST Publication Services/University of Hawaii Institute for Astronomy
Jeho pohyb nemůže být vysvětlen na základě drah obvyklých těles Sluneční soustavy: asteroidů nebo komet,“ říká Rob Weryk, astronom na University of Hawaii Institute for Astronomy, který jako první zaregistroval přítomnost tělesa A/2017 U1. „Toto je případ velmi extrémní dráhy, jakou jsme doposud nepozorovali. Je mimořádně rychlá a o takové trajektorii můžeme říci s jistotou, že objekt, který se na ní pohybuje, unikne ze Sluneční soustavy a již se nemůže vrátit zpět,“ dodává Davide Farnocchia, vědecký pracovník v Center for Near-Earth Object Studies (CNEOS), NASA’s Jet Propulsion Laboratory.

Na tento okamžik jsme čekali několik desetiletí. Dlouho se předpokládalo, že takováto tělesa – asteroidy nebo komety pohybující se prostorem mezi hvězdami a příležitostně křižující Sluneční soustavu – existují, avšak toto je první takové odhalení. Doposud všechno napovídá tomu, že se pravděpodobně jedná o mezihvězdný objekt, avšak potřebujeme získat další data k jeho potvrzení,“ vysvětluje Paul Chodas, ředitel CNEOS.

Tento druh objevu ukazuje na velký vědecký význam nepřetržitého širokoúhlého průzkumu oblohy ve spojení s intenzivním následným pozorováním, a to za účelem nalezení těles, o kterých jsme jenom předpokládali, že existují,“ říká Matt Holman, ředitel Minor Planet Center.

Dlouho jsme měli podezření, že tato tělesa mohou existovat, protože v průběhu procesu formování planet mohlo být velké množství materiálu vyvrženo z planetární soustavy. Je to velmi překvapující, protože jsme doposud nespatřili mezihvězdná tělesa prolétající Sluneční soustavou,“ říká Karen Meech, astronomka na University of Hawaii Institute for Astronomy.

Další pozorování tohoto objektu jsou velmi žádoucí,“ doplňuje Gareth Williams, zástupce ředitele Minor Planet Center. S pořizováním cenných dat je nutné spěchat, neboť tento „návštěvník zdaleka“ brzy zase zmizí v nedohlednu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Sluneční soustava, Planetky, Mezihvězdný objekt, A/2017 U1


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »