Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  První návštěvník přilétající do Sluneční soustavy z mezihvězdného prostoru

První návštěvník přilétající do Sluneční soustavy z mezihvězdného prostoru

A/2017 U1 – těleso z mezihvězdného prostoru (na snímku uprostřed)
Autor: Paulo Holvorcem & Michael Schwartz, Tenagra Observatories

Astronomové poprvé pravděpodobně zaznamenali ve Sluneční soustavě asteroid (nebo možná kometu) přicházející z mezihvězdného prostoru. Těleso obdrželo předběžné označení A/2017 U1. Nejprve jej astronomové pokládali za kometu, avšak nyní se vědci domnívají, že se spíše jedná o planetku o průměru přibližně 400 metrů. Cizí návštěvník byl objeven 19. 10. 2017 pomocí dalekohledu Pan-STARRS 1 na observatoři Haleakala na Havajských ostrovech. Mezihvězdný původ tělesa byl stanoven na základě jeho dráhy, ale není známo, jak dlouho se toto těleso mohlo pohybovat mezi hvězdami naší Galaxie.

Podle astronomů těleso A/2017 U1 přilétlo zdánlivě ze souhvězdí Lyry křižujíce mezihvězdný prostor svižným tempem 25,5 km/s. K Sluneční soustavě se přibližovalo téměř „kolmo“ z prostoru nad ekliptikou, tedy nad rovinou, v níž kolem Slunce obíhají planety a většina asteroidů, takže během svého příletu nemělo možnost se těsně přiblížit k některé z planet.

Druhého září 2017 se těleso dostalo pod rovinu ekliptiky uvnitř dráhy Merkuru a následně se o týden později těsně přiblížilo ke Slunci. Ovlivněno gravitací Slunce těleso A/2017 U1 uskutečnilo „ostrou zatáčku“ a pod rovinou ekliptiky prolétlo pod dráhou Země, přičemž se 14. října přiblížilo k naší planetě na vzdálenost 24 milióny kilometrů. Následně se těleso dostalo zpět nad rovinu ekliptiky, pohybovalo se rychlostí 44 km/s vůči Slunci a zamířilo po hyperbolické dráze směrem do souhvězdí Pegasa.

Na schematické kresbě Sluneční soustavy je přerušovanou čarou znázorněna dráha tělesa A/2017 U1 Autor: Brooks Bays/SOEST Publication Services/University of Hawaii Institute for Astronomy
Na schematické kresbě Sluneční soustavy je přerušovanou čarou znázorněna dráha tělesa A/2017 U1
Autor: Brooks Bays/SOEST Publication Services/University of Hawaii Institute for Astronomy
Jeho pohyb nemůže být vysvětlen na základě drah obvyklých těles Sluneční soustavy: asteroidů nebo komet,“ říká Rob Weryk, astronom na University of Hawaii Institute for Astronomy, který jako první zaregistroval přítomnost tělesa A/2017 U1. „Toto je případ velmi extrémní dráhy, jakou jsme doposud nepozorovali. Je mimořádně rychlá a o takové trajektorii můžeme říci s jistotou, že objekt, který se na ní pohybuje, unikne ze Sluneční soustavy a již se nemůže vrátit zpět,“ dodává Davide Farnocchia, vědecký pracovník v Center for Near-Earth Object Studies (CNEOS), NASA’s Jet Propulsion Laboratory.

Na tento okamžik jsme čekali několik desetiletí. Dlouho se předpokládalo, že takováto tělesa – asteroidy nebo komety pohybující se prostorem mezi hvězdami a příležitostně křižující Sluneční soustavu – existují, avšak toto je první takové odhalení. Doposud všechno napovídá tomu, že se pravděpodobně jedná o mezihvězdný objekt, avšak potřebujeme získat další data k jeho potvrzení,“ vysvětluje Paul Chodas, ředitel CNEOS.

Tento druh objevu ukazuje na velký vědecký význam nepřetržitého širokoúhlého průzkumu oblohy ve spojení s intenzivním následným pozorováním, a to za účelem nalezení těles, o kterých jsme jenom předpokládali, že existují,“ říká Matt Holman, ředitel Minor Planet Center.

Dlouho jsme měli podezření, že tato tělesa mohou existovat, protože v průběhu procesu formování planet mohlo být velké množství materiálu vyvrženo z planetární soustavy. Je to velmi překvapující, protože jsme doposud nespatřili mezihvězdná tělesa prolétající Sluneční soustavou,“ říká Karen Meech, astronomka na University of Hawaii Institute for Astronomy.

Další pozorování tohoto objektu jsou velmi žádoucí,“ doplňuje Gareth Williams, zástupce ředitele Minor Planet Center. S pořizováním cenných dat je nutné spěchat, neboť tento „návštěvník zdaleka“ brzy zase zmizí v nedohlednu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Sluneční soustava, Planetky, Mezihvězdný objekt, A/2017 U1


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »