Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  První Trojan u planety Uran

První Trojan u planety Uran

Planeta Uran Autor: Keck Observatory
Planeta Uran
Autor: Keck Observatory
Planeta Uran má „zakázaného“ průvodce. Jedná se o planetku o velikosti 60 km, která se nachází ve vzdálenosti 3 miliardy kilometrů před planetou – na její oběžné dráze – v oblasti označované jako Lagrangeův librační bod L4. Jedná se o první asteroid sdílející stejnou oběžnou dráhu s planetou Uran, který byl doposud objeven navzdory tvrzení, že planeta Jupiter by měla díky své mohutné gravitaci takového průvodce „uloupit“.

Objev naznačuje, že větší množství takovýchto asteroidů, které souhrnně označujeme termínem Trojané, se ukrývá na neočekávaných místech ve Sluneční soustavě. Poněvadž Trojané nezůstávají stále na stejném místě, objev nových těles postupně zdokonaluje naši představu o tom, jak se kosmické „kameny“ uvnitř Sluneční soustavy stěhují. To také může znamenat, že podobná tělesa mohou sdílet stejné oběžné dráhy s nově objevovanými exoplanetami, které krouží kolem jiných hvězd než Slunce.

Mike Alexandersen (University of British Columbia, Vancouver) objevil se svými spolupracovníky těleso v libračním bodě L4 soustavy Slunce-Uran, jehož velikost dosahuje 60 km (při odhadovaném albedu 0,05). Pozorování uskutečnili na observatoři na Havaji. Nově objevené těleso obdrželo předběžné označení 2011 QF99. Svůj „život“ tráví v libračním bodě, kde se vyrovnává gravitační působení Slunce a planety Uran.

Lagrangeova librační centra v soustavě Slunce-Jupiter Autor: Northern Arizona Astrobiology Club
Lagrangeova librační centra v soustavě Slunce-Jupiter
Autor: Northern Arizona Astrobiology Club
V každé soustavě dvou hmotných těles (jako je například Slunce a planeta) existuje 5 libračních bodů. Librační centra označovaná symboly L4 a L5 se nacházejí na stejné oběžné dráze, po které planeta krouží kolem Slunce. První bod se pohybuje asi 60° před planetou, druhý naopak 60° za ní a tvoří tak vrcholy rovnostranného trojúhelníka (viz obrázek). Tyto body byly dlouho pokládány za oblasti, v nichž se mohou shromažďovat a dlouhodobě uchovávat prachové částice. Librační body L4 a L5 v okolí planety Jupiter jsou známy tím, že se v jejich okolí nachází více než 5 000 asteroidů různých velikostí. Tak vlastně původně vzniklo pojmenování Trojané, protože tělesa v libračním bodě L5 byla pojmenována podle hrdinů trojské války.

Existují exo-Trojané?

Nejdříve byli Trojané objeveni v libračních bodech L4 a L5 u planety Jupiter (v současné době jich je známo 3413 + 2015). Později se astronomům podařilo objevit obdobná tělesa také u Neptunu (6 + 3), Marsu (1 + 2) a Země (1 + 0). Vědci předpokládali, že přítomnost Trojanů u Saturnu a Uranu je velmi nepravděpodobná, neboť blízký mimořádně hmotný Jupiter díky své gravitaci „vysál“ veškerá drobná tělesa, která zde mohla zbýt z období vzniku Sluneční soustavy.

Objevený Trojan Uranu je dočasným průvodcem planety zachyceným v pozdější historii planety. Asteroid se pohybuje v okolí bodu L4 více než 70 000 roků a zůstane v rezonanci 1:1 po dobu asi jednoho miliónu roků, než bude v důsledku gravitačních poruch vyvržen pryč. Stane se z něj asteroid skupiny tzv. Kentaurů.

Objev rovněž znamená, že mnohem více Trojanů se může nacházet rovněž v okolí nejrůznějších dalších těles, říká Rudolf Dvorak (University of Vienna, Rakousko). Takováto seskupení Trojanů v naší Sluneční soustavě posilují předpoklady, že i v planetárních soustavách u jiných hvězd mohou existovat rozsáhlejší varianty takovýchto průvodců planet. „V blízkosti velmi hmotných exoplanet by se mohli například nacházet Trojané o velikosti naší Země,“ vysvětluje Rudolf Dvorak. „A možná dokonce v obyvatelných zónách. To jsou oblasti v okolí hvězd, kde podmínky umožňují existenci kapalné vody na povrchu přítomných planet, což je nezbytnou podmínkou pro život.“

Zdroj: www.newscientist.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: 2011 QF99, Trojané, Planeta Uran


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vesmírná medúza po startu rakety Falcon 9

Tzv. Vesmírná medúza po startu rakety Falcon 9, Mise Starlink 10-40, start 5:52:20. Vezla 29 Starlink satelitů

Další informace »