Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rosetta objevila na kometě ingredience pro vznik života

Rosetta objevila na kometě ingredience pro vznik života

Pohled na kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko
Autor: ESA/Rosetta/NAVCAM

Důležitá aminokyselina nazvaná glycin byla vůbec poprvé detekována u komety. Tento objev tak podporuje teorii, že tato kosmická tělesa mohla dopravit na Zemi nezbytné ingredience pro vznik života. Informovali o tom astronomové koncem května tohoto roku.

Glycin, což je organická sloučenina obsažená v proteinech, byl objeven v oblaku plynů obklopujícím kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko kosmickou sondou Rosetta, kterou vypustila Evropská kosmická agentura ESA. Uvádí se to v článku publikovaném v časopise Science Advances.

Objev byl uskutečněn pomocí hmotového spektrometru nazvaného ROSINA (Rosetta Orbiter Spectrometer for Ion and Neutral Analysis), který se nachází na palubě kosmické sondy Rosetta. „Toto je první zcela jednoznačná detekce glycinu v řídké atmosféře obklopující jádro komety,“ říká hlavní autorka článku Kathrin Altwegg, vedoucí vědecká pracovnice přístroje ROSINA pracující v Center of Space and Habitability of the University of Bern.

Kromě jednoduché aminokyseliny glycin přístroj detekoval rovněž fosfor. Obě látky jsou klíčovými složkami DNA a buněčných membrán.

Glycin byl detekován v oblacích kolem komet již dříve, ale v předcházejících případech vědci nemohli vyloučit možnost pozemské kontaminace. V tomto případě však tak mohli učinit, protože hmotový spektrometr přímo detekoval glycin a tudíž nemohlo dojít k žádné kontaminaci.

Výsledky pozorování sondy Rosetta Autor: ESA/ATG medialab
Výsledky pozorování sondy Rosetta
Autor: ESA/ATG medialab
Velké množství organických molekul bylo již identifikováno pomocí hmotového spektrometru ROSINA, nyní je to spojeno se vzrušujícím potvrzením základních ingrediencí, jako je glycin a fosfor, což potvrzuje naši představu, že komety hrály potenciální roli při dopravě klíčových molekul pro prebiotickou chemii na Zemi,“ říká Matt Taylor, vědecký pracovník projektu Rosetta.

Tímto způsobem bylo prokázáno, že komety jsou zásobárnami prapůvodního materiálu ve Sluneční soustavě a jsou rovněž dopravními prostředky, které mohly dopravit tyto životně důležité ingredience na Zemi. Jedná se o splnění jednoho ze základních cílů mise Rosetta a my máme velkou radost z těchto výsledků.“

Astronomové již dlouho diskutovali otázku, zda komety a asteroidy přinesly na Zemi jednotlivé složky života, když se roztříštily při pádech do oceánů na naší planetě. Více než stovka molekul byla detekována na kometách, v obklopujících oblacích prachu a plynu, včetně velkého počtu aminokyselin.

Předcházející data z evropské sondy Rosetta ukázala, že kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko je svým složením značně odlišná od vody na Zemi, z čehož vyplývá, že komety nehrály zásadní roli v dopravě životodárné tekutiny na naši planetu, jak se předpokládalo dříve. Nicméně poslední objevy ukazují, že „zcela jistě měly potenciál dopravit na Zemi ingredience nutné pro vznik života,“ uvádí se v prohlášení University of Bern.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] esa.int

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Glycin, Kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko, Sonda Rosetta


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »