Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rosetta volala Philae. Neozval se ani záznamník

Rosetta volala Philae. Neozval se ani záznamník

Kometa 67P z navigační kamery Rosetty 26. února 2015
Autor: ESA

Je to již nějaký pátek co se odmlčel přistávací modul Philae na povrchu sondy Churyumov-Gerasimenko. Tým ESA kolem sondy Rosetta považuje ovšem za velice reálnou šanci že se modul opět probudí a ozve se. Vše co potřebuje je dostatečná intenzita a délka oslunění jeho solárních panelů. První pokusy o navázání kontaktu s modulem proběhly od 12. do 20. března 2015. Bohužel byly neúspěšné.

Modul Philae přistál na povrchu komety již 12. listopadu minulého roku. Přistání neproběhlo dle plánu a po selhání všech přistávacích mechanismů se modul odrazil od povrchu komety. Po několikahodinovém letu se na povrch nakonec vrátil, ovšem v nezvyklé pozici, zaklíněný mezi skály. To mu nebránilo vykonat vědecké experimenty, které byly po přistání plánovány.

Příliš krátký den

Problémem je že, při 12,4 hodinovém dni na kometě svítí Slunce na modul jen 1,3 hodiny a to bylo při přistání moc málo na to, aby mohl modul fungovat déle. Došlo tak k vybití baterie a modul upadl do hibernace. Dle posledních známých dat se teplota modulu pohybovala na limitu potřebném pro přežití přístrojů. Nyní by solární panely měly dostávat dvakrát více sluneční energie než v listopadu loňského roku.

Aby se modul mohl probudit, musí solární panely generovat alespoň 5,5 wattů energie a teplota nitra modulu musí vystoupat nad -45° C. Veškerý příkon modulu po přistání před hibernací byl přesměrován právě do vytápění křehkého nitra. Při splnění těchto dvou podmínek se modul probudí z hibernace, pro komunikaci se sondou Rosetta bude muset aktivovat vysílač a ten potřebuje další energii.

Neúspěšná kontaktáž

Gejzíry na kometě 67P zachycené sondou Rosetta. Autor: ESA
Gejzíry na kometě 67P zachycené sondou Rosetta.
Autor: ESA
Orbitální modul Rosetta se pokoušel od 12. do 20. března vysílat k modulu při nejpříznivější poloze, kdy na místo přistání modulu dopadalo sluneční záření. Ovšem bez odezvy. Philae nereagovala ani na jednoduché příkazy, které měly zatížit i tak skoro mrtvé baterie jen minimílně. Pokusy o to modul komunikovat budou ovšem pokračovat kontinuálně pro případ, že se osvětlení nějak od přistání změnilo. Aby mohl modul odpovědět, bude potřebovat ze solárních panelů alespoň 19 wattů. Vědci proto doufají, že situace není ještě tak černá a hodlají pokračovat v kontaktáži dále, neboť kometa 67P se ke Slunci teprve přibližuje a teplota na jejím povrchu se neustále zvyšuje.

Jakmile bude Philae schopna vysílat, měla by odeslat Rosettě zprávu o svém stavu, jaký je stav baterie, zda jsou všechny přístroje stále funkční, jaká je teplota a kolik energie od Slunce přijímá. V případě, že by baterie sondy přestala fungovat, jsou inženýři připraveni i na tuto eventualitu. Modul může totiž operovat přímo s energií ze solárních panelů, mohl by se tak zapínat a pracovat ve chvilkách kdy budou generovat dost energie.

Poloha: Neznámá

Přesná poloha modulu není známá. Přesto podle snímků orbitálního modulu zachycujících letící Philae po odrazu bylo možné dráhu modulu a jeho pravděpodobné místo přistání určit relativně přesně. Vizuální potvrzení se ovšem nezdařilo. Těsný průlet Rosetty nad kometou 14. února proběhl nad opačnou stranou komety a nebylo možné jej pro pátrání po modulu využít.

Šance na probuzení modulu stoupají každým dnem. Probuzení modulu by mělo obrovský význam: Aktivita komety roste a do srpna letošního roku by měla vzrůst ještě cca stonásobně. Gejzíry plynu a prachu, které nyní vidíme tryskat z jádra jsou jen začátkem, modul by mohl zachytit aktivaci gejzírů ve své blízkosti. Nabídla by se tak okénka k zachycení vzrušujících snímků! Tak Philae držme palce stejně jako celému týmu ESA.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Společnost pro MeziPlanetární Hmotu
[2] Blog ESA: Výsledky pokusů o březnová kontaktování Philae
[3] Philae zatím neodpovídá na volání své matky Rosetty (anglicky)



O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.

Štítky: Modul Philae, Sonda Rosetta, 67P/Churyumov-Gerasimenko


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »