Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rosetta volala Philae. Neozval se ani záznamník

Rosetta volala Philae. Neozval se ani záznamník

Kometa 67P z navigační kamery Rosetty 26. února 2015
Autor: ESA

Je to již nějaký pátek co se odmlčel přistávací modul Philae na povrchu sondy Churyumov-Gerasimenko. Tým ESA kolem sondy Rosetta považuje ovšem za velice reálnou šanci že se modul opět probudí a ozve se. Vše co potřebuje je dostatečná intenzita a délka oslunění jeho solárních panelů. První pokusy o navázání kontaktu s modulem proběhly od 12. do 20. března 2015. Bohužel byly neúspěšné.

Modul Philae přistál na povrchu komety již 12. listopadu minulého roku. Přistání neproběhlo dle plánu a po selhání všech přistávacích mechanismů se modul odrazil od povrchu komety. Po několikahodinovém letu se na povrch nakonec vrátil, ovšem v nezvyklé pozici, zaklíněný mezi skály. To mu nebránilo vykonat vědecké experimenty, které byly po přistání plánovány.

Příliš krátký den

Problémem je že, při 12,4 hodinovém dni na kometě svítí Slunce na modul jen 1,3 hodiny a to bylo při přistání moc málo na to, aby mohl modul fungovat déle. Došlo tak k vybití baterie a modul upadl do hibernace. Dle posledních známých dat se teplota modulu pohybovala na limitu potřebném pro přežití přístrojů. Nyní by solární panely měly dostávat dvakrát více sluneční energie než v listopadu loňského roku.

Aby se modul mohl probudit, musí solární panely generovat alespoň 5,5 wattů energie a teplota nitra modulu musí vystoupat nad -45° C. Veškerý příkon modulu po přistání před hibernací byl přesměrován právě do vytápění křehkého nitra. Při splnění těchto dvou podmínek se modul probudí z hibernace, pro komunikaci se sondou Rosetta bude muset aktivovat vysílač a ten potřebuje další energii.

Neúspěšná kontaktáž

Gejzíry na kometě 67P zachycené sondou Rosetta. Autor: ESA
Gejzíry na kometě 67P zachycené sondou Rosetta.
Autor: ESA
Orbitální modul Rosetta se pokoušel od 12. do 20. března vysílat k modulu při nejpříznivější poloze, kdy na místo přistání modulu dopadalo sluneční záření. Ovšem bez odezvy. Philae nereagovala ani na jednoduché příkazy, které měly zatížit i tak skoro mrtvé baterie jen minimílně. Pokusy o to modul komunikovat budou ovšem pokračovat kontinuálně pro případ, že se osvětlení nějak od přistání změnilo. Aby mohl modul odpovědět, bude potřebovat ze solárních panelů alespoň 19 wattů. Vědci proto doufají, že situace není ještě tak černá a hodlají pokračovat v kontaktáži dále, neboť kometa 67P se ke Slunci teprve přibližuje a teplota na jejím povrchu se neustále zvyšuje.

Jakmile bude Philae schopna vysílat, měla by odeslat Rosettě zprávu o svém stavu, jaký je stav baterie, zda jsou všechny přístroje stále funkční, jaká je teplota a kolik energie od Slunce přijímá. V případě, že by baterie sondy přestala fungovat, jsou inženýři připraveni i na tuto eventualitu. Modul může totiž operovat přímo s energií ze solárních panelů, mohl by se tak zapínat a pracovat ve chvilkách kdy budou generovat dost energie.

Poloha: Neznámá

Přesná poloha modulu není známá. Přesto podle snímků orbitálního modulu zachycujících letící Philae po odrazu bylo možné dráhu modulu a jeho pravděpodobné místo přistání určit relativně přesně. Vizuální potvrzení se ovšem nezdařilo. Těsný průlet Rosetty nad kometou 14. února proběhl nad opačnou stranou komety a nebylo možné jej pro pátrání po modulu využít.

Šance na probuzení modulu stoupají každým dnem. Probuzení modulu by mělo obrovský význam: Aktivita komety roste a do srpna letošního roku by měla vzrůst ještě cca stonásobně. Gejzíry plynu a prachu, které nyní vidíme tryskat z jádra jsou jen začátkem, modul by mohl zachytit aktivaci gejzírů ve své blízkosti. Nabídla by se tak okénka k zachycení vzrušujících snímků! Tak Philae držme palce stejně jako celému týmu ESA.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Společnost pro MeziPlanetární Hmotu
[2] Blog ESA: Výsledky pokusů o březnová kontaktování Philae
[3] Philae zatím neodpovídá na volání své matky Rosetty (anglicky)



O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.

Štítky: Modul Philae, Sonda Rosetta, 67P/Churyumov-Gerasimenko


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »