Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rosetta volala Philae. Neozval se ani záznamník

Rosetta volala Philae. Neozval se ani záznamník

Kometa 67P z navigační kamery Rosetty 26. února 2015
Autor: ESA

Je to již nějaký pátek co se odmlčel přistávací modul Philae na povrchu sondy Churyumov-Gerasimenko. Tým ESA kolem sondy Rosetta považuje ovšem za velice reálnou šanci že se modul opět probudí a ozve se. Vše co potřebuje je dostatečná intenzita a délka oslunění jeho solárních panelů. První pokusy o navázání kontaktu s modulem proběhly od 12. do 20. března 2015. Bohužel byly neúspěšné.

Modul Philae přistál na povrchu komety již 12. listopadu minulého roku. Přistání neproběhlo dle plánu a po selhání všech přistávacích mechanismů se modul odrazil od povrchu komety. Po několikahodinovém letu se na povrch nakonec vrátil, ovšem v nezvyklé pozici, zaklíněný mezi skály. To mu nebránilo vykonat vědecké experimenty, které byly po přistání plánovány.

Příliš krátký den

Problémem je že, při 12,4 hodinovém dni na kometě svítí Slunce na modul jen 1,3 hodiny a to bylo při přistání moc málo na to, aby mohl modul fungovat déle. Došlo tak k vybití baterie a modul upadl do hibernace. Dle posledních známých dat se teplota modulu pohybovala na limitu potřebném pro přežití přístrojů. Nyní by solární panely měly dostávat dvakrát více sluneční energie než v listopadu loňského roku.

Aby se modul mohl probudit, musí solární panely generovat alespoň 5,5 wattů energie a teplota nitra modulu musí vystoupat nad -45° C. Veškerý příkon modulu po přistání před hibernací byl přesměrován právě do vytápění křehkého nitra. Při splnění těchto dvou podmínek se modul probudí z hibernace, pro komunikaci se sondou Rosetta bude muset aktivovat vysílač a ten potřebuje další energii.

Neúspěšná kontaktáž

Gejzíry na kometě 67P zachycené sondou Rosetta. Autor: ESA
Gejzíry na kometě 67P zachycené sondou Rosetta.
Autor: ESA
Orbitální modul Rosetta se pokoušel od 12. do 20. března vysílat k modulu při nejpříznivější poloze, kdy na místo přistání modulu dopadalo sluneční záření. Ovšem bez odezvy. Philae nereagovala ani na jednoduché příkazy, které měly zatížit i tak skoro mrtvé baterie jen minimílně. Pokusy o to modul komunikovat budou ovšem pokračovat kontinuálně pro případ, že se osvětlení nějak od přistání změnilo. Aby mohl modul odpovědět, bude potřebovat ze solárních panelů alespoň 19 wattů. Vědci proto doufají, že situace není ještě tak černá a hodlají pokračovat v kontaktáži dále, neboť kometa 67P se ke Slunci teprve přibližuje a teplota na jejím povrchu se neustále zvyšuje.

Jakmile bude Philae schopna vysílat, měla by odeslat Rosettě zprávu o svém stavu, jaký je stav baterie, zda jsou všechny přístroje stále funkční, jaká je teplota a kolik energie od Slunce přijímá. V případě, že by baterie sondy přestala fungovat, jsou inženýři připraveni i na tuto eventualitu. Modul může totiž operovat přímo s energií ze solárních panelů, mohl by se tak zapínat a pracovat ve chvilkách kdy budou generovat dost energie.

Poloha: Neznámá

Přesná poloha modulu není známá. Přesto podle snímků orbitálního modulu zachycujících letící Philae po odrazu bylo možné dráhu modulu a jeho pravděpodobné místo přistání určit relativně přesně. Vizuální potvrzení se ovšem nezdařilo. Těsný průlet Rosetty nad kometou 14. února proběhl nad opačnou stranou komety a nebylo možné jej pro pátrání po modulu využít.

Šance na probuzení modulu stoupají každým dnem. Probuzení modulu by mělo obrovský význam: Aktivita komety roste a do srpna letošního roku by měla vzrůst ještě cca stonásobně. Gejzíry plynu a prachu, které nyní vidíme tryskat z jádra jsou jen začátkem, modul by mohl zachytit aktivaci gejzírů ve své blízkosti. Nabídla by se tak okénka k zachycení vzrušujících snímků! Tak Philae držme palce stejně jako celému týmu ESA.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Společnost pro MeziPlanetární Hmotu
[2] Blog ESA: Výsledky pokusů o březnová kontaktování Philae
[3] Philae zatím neodpovídá na volání své matky Rosetty (anglicky)



O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.

Štítky: Modul Philae, Sonda Rosetta, 67P/Churyumov-Gerasimenko


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »