Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rozhovor: Petr Scheirich - Čeljabinský meteorit nejničivější od Tunguské katastrofy

Rozhovor: Petr Scheirich - Čeljabinský meteorit nejničivější od Tunguské katastrofy

Údajné místo dopadu Čejlabinského meteoritu v čebarkulském jezeře. Autor: Ria.ru.
Údajné místo dopadu Čejlabinského meteoritu v čebarkulském jezeře.
Autor: Ria.ru.
Je pravděpodobné, že v případě pádu bolidu v Rusku jde o nejsilnější zásah kosmickým tělesem od roku 1908. Po události byla nalezena v blízkém čebarkulském jezeře kruhová díra v ledu. Oblast prý zajistila policie a zkoumá se, zda ji způsobilo dopadnuvší těleso, případně zda se zde nachází jeho pozůstatky. Zatím se nepovedlo žádné pozůstatky tělesa najít. Časová souhra s průletem planetky 2012 DA14 je čistě náhodná, obě tělesa mají diametrálně odlišné dráhy ve Sluneční soustavě. Ohledně události jsme položili pár otázek odborníkovi zkoumajícímu planetky na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově, Mgr. Petru Scheirichovi, Ph. D..

Co si myslíte o nalezeném "kráteru"? Mohlo ho skutečně způsobit toto těleso? Zúčastnil jste se hledání zbytků po dopadu slavné planetky 2008 TC3 v Súdánu, takže můžete dobře porovnat dopad a případné rozptýlení úlomků obou těles. Jak byste obě události porovnal?

Já bych se v tuto chvíli vyhnul předčasným závěrům, dokud se na dně toho jezera skutečně nenajde meteorit. V každém případě vyloučit se to nedá. U všech takových pádů vždy nejtěžší fragmenty doletí nejdále, protože jsou nejméně brzděny atmosférou. Takže pokud těleso přilétlo přibližně od severovýchodu a explodovalo nad Čeljabinskem, pak nejmenší meteority mohly popadat v blízkosti města a největší fragment dolétnout až k tomuto jezeru.

První odhady tvrdí, že Čeljabinský bolid způsobilo těleso o průměru 17 metrů. Jaký odhadujete, že by mělo za následek, kdyby místo tohoto tělesa dopadla planetka 2012 DA14, která náhodou prolétala nejtěsněji kolem Země polovinu dne po této události?

O následcích takového pádu rozhodují především dva faktory: energie exploze v atmosféře a výška, v níž k této explozi dojde. Asteroid 2012 DA14 je asi 10x hmotnější než toto těleso, vlétl by do atmosféry ale poměrně malou rychlostí - 12,7 km/s. Malá rychlost sice snižuje energii výbuchu, ale zároveň výrazně snižuje i výšku, v níž k explozi dojde. Při explozi by se uvolnila energie asi 3 Mt TNT, což je dolní odhad pro energii výbuchu při Tunguské katastrofě. Pokud by k výbuchu došlo ve stejné výšce jako v Tungusce, tj. asi 8 km, mohly by být pád 2012 DA14 a Tunguského meteoritu srovnatelné.

Jaká je aktuální šance, že se povede těleso podobných rozměrů objevit v dostatečném předstihu před dopadem?

Šance je poměrně malá. Nedá se to sice vyloučit, ale šlo by o velkou náhodu. Podle simulací provedených pro prohlídku Pan-STARRS (objevitel očekávané jarní komety - pozn. redakce), v současnosti nejúspěšnější "kombajn" na hledání blízkozemních planetek, se například ukazuje, že je pouze 25% šance, že za celou dobu jejího provozu se podaří objevit těleso o velikosti kolem 10 metrů ještě před jeho vstupem do atmosféry. Podobně i objev planetky 2008 TC3 asi 20 hodin před pádem byla obrovská náhoda.

Myslíte, že bude mít tato událost vliv na financování hlídkových projektů? Zatím byl jejich cíl vychytání nebezpečných planetek, které mohou způsobit větší katastrofy. Ukazuje se, že i menší těleso může, pokud dopadne do hustěji obydlené oblasti, způsobit vážnější škody. Lze v tomto případě očekávat snahu o zlepšení hlídkové sítě tak, aby v budoucnosti mohla sledovat a případně varovat pády těles podobných velikostí?

Určitě to alespoň na nějakou dobu zvýší povědomí o tomto nebezpečí u laické veřejnosti a politiků. Nepředpokládám ale, že by to mělo vliv na koncepci hlídkových projektů. Tato událost nepřinesla zásadně novou informaci. Planetky této velikosti se srážejí se Zemí typicky jednou za několik let. Bylo proto jen otázkou času, kdy k něčemu podobnému dojde nad obydlenou oblastí.

Převzato (původní verze): www.kommet.cz

Související a doporučujeme:
[1] Nad Ruskem explodoval meteorit (Petr Horálek)
[2] Meteorit v Rusku: Nejzajímavější videa a fotografie (Petr Horálek)
[3] Rozhovor s Petrem Scheirichem na Technet.cz z 15. února 2013
[4] Články Petra Scheiricha na Astro.cz




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.

Štítky: Meteorit Čerkabul, Bolid, Meteorit Čeljabinsk, 2012 DA14


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »