Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rozpad komety C/2019 Y4 (ATLAS)

Rozpad komety C/2019 Y4 (ATLAS)

Snímek komety Y4 ATLAS 20. dubna 2020 z HST
Autor: NASA, ESA, D. Jewitt (UCLA), Q. Ye (University of Maryland)

Pro pozorovatele noční oblohy, ani širší veřejnost asi není třeba tuto kometu představovat a řada lidí také zaznamenala během dubna nemilou zprávu, že kometa se rozpadla. Vzhledem k tomu, že signály o rozpadu komety se objevily již na začátku dubna, očekávali bychom, že se mezitím její trosky rozdrolily a kometa zmizela z oblohy. U této komety se to zatím nestalo. Jak ukazují nejdetailnější možné záběry dění v hlavě komety z Hubbleova vesmírného dalekohledu, jedním z důvodů delší životnosti komety je, že se rozpadla kromě drobotiny i na několik větších jader. 

Kometa C/2019 Y4 (ATLAS) byla objevena 28. prosince 2019 automatickou přehlídkou oblohy ATLAS (Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System) na Havajských ostrovech. Ukázalo se, že parametry její dráhy jsou velmi blízké jiné kometě C/1844 Y1, která byla tzv. Velkou kometou na přelomu 1844/1845. Pravděpodobně jde tedy o úlomek kdysi větší komety. Dnes už nás asi nepřekvapí, že se tedy dále rozpadá, ale v březnu by to bylo věštění z křišťálové koule. 

Začátkem dubna ještě svítil Měsíc poblíž superúplňku, takže to nebylo ideální období na sledování vývoje komety. Přesto se podařilo pořídit snímky, na kterých bylo už kolem 5. dubna patrné, že centrální část komy (hlavy komety) je mírně protažená a signalizovalo to možný rozpad. Jakmile byla obloha opět temná, nebylo už pochyb. Snímky řady astronomů potvrdily rozpad na nejméně několik jader. Asi nejlepším amatérským pohledem na celý proces je animace snímků, které pořizoval Alfons Diepvens, kde je zřetelně vidět rozpad i posun jader vůči sobě. Teprve snímky HST ukázaly, že v místech, kde jsme očekávali jádra dvě, byly ve skutečnosti dvojice menších, které se i nadále rozpadaly.

Na konci dubna to vypadá, že minimálně jeden malý úlomek ještě žije. Každopádně rozpad měl vliv na jasnost komety. Ta je již velmi slabá a obtížně viditelná a její další osud nejasný. Možná si po květnovém úplňku budeme muset přiznat, že skutečně z oblohy zmizela docela, možná to bude trvat ještě o něco déle, než se rozpadne definitivně. 

Rozpad komety C/2019 Y4 (ATLAS) očima vesmírného dalekohledu HST na snímku 23. dubna 2020 Autor: NASA, ESA, D. Jewitt (UCLA), Q. Ye (University of Maryland)
Rozpad komety C/2019 Y4 (ATLAS) očima vesmírného dalekohledu HST na snímku 23. dubna 2020
Autor: NASA, ESA, D. Jewitt (UCLA), Q. Ye (University of Maryland)

Pokud jste se těšili na kometu, která měla být v květnu viditelná i pouhým okem, nebuďte zklamaní a podívejte se, co se děje jinde na obloze. I běžným triedrem je stále možné pozorovat kometu C/2019 Y1 (ATLAS), která je vysoko v souhvězdí Kefea a moc neslábne. Podobně se do maxima jasu vyšplhala i kometa C/2017 T2 (PanSTARRS), nyní v Žirafě jen kousek od Y1, na kterou jsme se původně těšili jako kometu jara a vida, našlo se jich víc.

Příroda nám naservírovala doslova kometární jaro 2020. Vždyť s novými kometami se to jen hemží. Například 26. dubna byl náhle oznámen objev další komety, tentokrát už bohužel hodně slabé, která nyní nese označení C/2020 H2 (Pruyne). Třeba i ta překvapí a zjasní na viditelnost i menšími dalekohledy. Zatím je velmi slabá, viditelná spíše dalekohledy nad 30 cm, ale po úplňku už bude výše na ranní obloze, tak ji zkontrolujeme. Velké zvýšení jasu se u ní ale nečeká.

A kdybychom dohlédli na jižní hvězdnou oblohu, asi bychom se nestačili divit, protože tam je nyní nejjasnější kometa současné oblohy – opravdová kometa s ohonem a je vidět slabě i okem. Psali jsme o ní krátce po objevu a jmenuje se C/2020 F8 (SWAN). My ji budeme moci pozorovat od poloviny května velmi nízko na severní obloze a tak vzhledem k nepříznivé výšce a světlé obloze nezbývá, než doufat, že nezeslábne a naopak ještě co nejvíc zjasní a protáhne svůj chvost. A kdoví. Třeba přeci jen uvidíme v květnu jasnou kometu, i když nebude mít jméno ATLAS). 

Jedny z nejlepších snímků komet najdete na webu www.astrostudio.at, z něhož laskavě se svolením autora přebíráme i tento úchvatný snímek komety C/2020 F8 (SWAN) pořízený 29. dubna 2020 Autor: Gerald Rhemann
Jedny z nejlepších snímků komet najdete na webu www.astrostudio.at, z něhož laskavě se svolením autora přebíráme i tento úchvatný snímek komety C/2020 F8 (SWAN) pořízený 29. dubna 2020
Autor: Gerald Rhemann

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Spacetelescope.org
[2] Gerald Rhemann, Astrostudio.at



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: HST, C2019y4, C/2019 Y4 (ATLAS)


15. vesmírný týden 2024

15. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 4. do 14. 4. 2024. Měsíc bude v novu a v Americe uvidí úplné zatmění Slunce. Na večerní obloze se loučíme s kometou 12P/Pons-Brooks, která na začátku dubna ještě o magnitudu zjasnila a na večerní obloze ji doplní Jupiter a srpek Měsíce. Aktivita Slunce je nižší. Přistál Sojuz MS-24. SpaceX intenzivně chystá další testovací let SuperHeavy Starship. Delta IV Heavy pro technický problém rampy ještě neletěla. Před 65 lety byla vybrána v USA první sedmička astronautů a před 60 lety začal program Gemini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie M81 a M82

Bodeho hmlovina (iné názvy: Bodeho galaxia, Messier 81, M 81, NGC 3031) je špirálová galaxia vzdialená od Slnka 12 miliónov svetelných rokov v súhvezdí Veľká medvedica. Objavil ju Johann Elert Bode v roku 1774. Cigara (iné názvy: Messier 82, M 82, NGC 3034) je nepravidelná galaxia typu (Ir II) v súhvezdí Veľká medvedica s výraznými stopami výbuchu jadra. Jej zdanlivá jasnosť je 9,2m, absolútna jasnosť -20,2m, celková hmotnosť 10 miliárd hmotností Slnka, priemer 32 000 ly. Vo vodíkovej čiare Hα má vláknitú štruktúru, expandujúcu smerom od centra rýchlosťou asi 1 000 km.s-1 pri vzdialenosti 5 000 ly od jadra. Kinetická energia expandujúcich plynov sa odhaduje na 1048-1059 J. Expanzia sa vysvetľuje výbuchom, ktorý nastal v jadre galaxie pred 1 000 000 rokmi. Niektorí autori vysvetľujú pozorovanú šírku spektrálnych čiar ich zložitým, multipletovým charakterom bez predpokladaného výbuchu. Fotograficky sa dosiaľ nepodarilo rozlíšiť v galaxii jednotlivé hviezdy. Televíznou technikou sa potvrdila prítomnosť hviezd v jej centrálnych oblastiach (horúce B hviezdy) i v okrajových oblastiach (hviezdy spektrálnych typov A, F). Fotografie v infračervenom svetle dokázali, že v centrálnej časti galaxie je niekoľko zhustení B hviezd; celý tento komplex sa nazýva superkopa B hviezd. M82 je zdrojom rádiového a röntgenového žiarenia. Najjasnejší kompaktný zdroj rádiového žiarenia v jadre galaxie má priemer iba 25 svetelných dní. Rádiové pozorovania dokázali, že galaxia je vo veľkom komplexe mrakov neutrálneho vodíka, ktorý je spoločný aj pre galaxiu M81. Vzdialenosť od Zeme 10 miliónov ly. Skúsil som zlúćiť čerstvé dáta z minuloročnými snímkami a k tomu pridat Halpha vrstvu. Dokopy to bolo cez 33 hodin dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Dáta z roku 2023: EQ5Pro, GSO Newton astrograf 150/600, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, myFocuserPRO2, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 138x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 134x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 240 flats, master darks, master darkflats Dáta z roku 2023: 269x180 sec. Lights gain5, offset115 pri -10°C 14.2. až 10.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »