Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rozpadající se kometa C/2019 Y4 (ATLAS) je reliktem z dávné minulosti

Rozpadající se kometa C/2019 Y4 (ATLAS) je reliktem z dávné minulosti

Fotografie rozpadající se komety C/2019 Y4 (ATLAS) pořízená pomocí HST dne 20. 4. 2020
Autor: Science: NASA, ESA, Quanzhi Ye (UMD); Image Processing: Alyssa Pagan (STScI)

Kometa C/2019 Y4 (ATLAS) prolétající v blízkosti Slunce je prvním členem skupiny dlouhoperiodických komet pozorovaných při rozpadu již dříve během jejich nejmenšího přiblížení ke Slunci. Na základě použití snímků získaných pomocí Hubbleova vesmírného teleskopu HST během pozorovací kampaně astronomové identifikovali dvě skupiny fragmentů vzniklých v důsledku kometární dezintegrace v roce 2020. C/2019 Y4 (ATLAS) byla kometou s téměř parabolickou dráhou a s oběžnou periodou zhruba 6 tisíc roků.

Známá kometa ATLAS byla objevena 28. prosince 2019 zrcadlovým dalekohledem na vrcholu vyhaslé sopky Mauna Loa na Havajských ostrovech jako součást systému Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System (ATLAS).

V době objevu se kometa nacházela přibližně 3 AU (astronomické jednotky) od Slunce, její jasnost byla 19,6 mag a její poloha se promítala do souhvězdí Velké Medvědice.

V dubnu 2020 se rozpadla ještě před průletem periheliem dráhy, zanechávající svůj někdejší ohon táhnoucí se prostorem v podobě nejasných oblaků prachu a nabitých částic. Průběh dezintegrace byl pozorován pomocí dalekohledu HST.

Kometa ATLAS se rozpadla na kusy kilometrových rozměrů. Představuje pravěkého návštěvníka z doby před 5 000 roky,“ říká Quanzhi Ye, astronom na University of Maryland. „Proč? Protože kometa následuje stejnou oběžnou dráhu jako ´železniční dráha´, po které se pohybovala kometa pozorovatelná v roce 1844.“

To znamená, že obě komety jsou pravděpodobně sourozenci z mateřské komety, která se rozpadla o mnoho století dříve.“ Spojitost mezi oběma kometami poprvé vyhlásil amatérský astronom Maik Meyer.

Fotografie rozpadající se komety C/2019 Y4 (ATLAS) pořízená pomocí HST dne 23. 4. 2020 Autor: Science: NASA, ESA, Quanzhi Ye (UMD); Image Processing: Alyssa Pagan (STScI)
Fotografie rozpadající se komety C/2019 Y4 (ATLAS) pořízená pomocí HST dne 23. 4. 2020
Autor: Science: NASA, ESA, Quanzhi Ye (UMD); Image Processing: Alyssa Pagan (STScI)
Kometa ATLAS je zcela jistě ´podivná´. Na rozdíl od její hypotetické mateřské komety, k dezintegraci komety ATLAS došlo v době, kdy byla dále od Slunce než Země, ve vzdálenosti přes 150 miliónů kilometrů,“ říká Quanzhi Ye. „To bylo mnohem dále než vzdálenost, kde její mateřské kometa prolétala kolem Slunce. To zvýrazňuje její neobvyklost.“

Jestliže se kometa rozpadla tak daleko od Slunce, jak mohla přežít poslední průlet kolem Slunce v době před 5 000 roky? To je velká záhada. Je to velmi neobvyklé, protože jsme to nepředpokládali. Je to vůbec poprvé, kdy byla pozorována členka rodiny dlouhoperiodických komet rozpadlá před průchodem v blízkosti Slunce.

Podle vyjádření vědeckého týmu jeden úlomek komety ATLAS se rozpadl ve skutečnosti během několika dnů, zatímco druhému kusu to trvalo několik týdnů.

To nám ovšem říká, že část jádra byla pevnější než zbývající část,“ doplňuje Quanzhi Ye. „Jednou z možností je, že proudy vyvrženého materiálu mohou roztočit kometu tak rychle, že odstředivé síly ji roztrhají na kusy.“

Alternativní vysvětlení spočívá v tom, že jádro obsahuje takzvané super-těkavé ledy, které před rozptýlením kousků explodují podobně jako ohňostroj.

To je velmi komplikované, protože začínáme pozorovat tuto hierarchii a vývoj fragmentace komety. Chování komety ATLAS je zajímavé, avšak obtížné na vysvětlení.

Vědecký článek byl publikován v časopise Astronomical Journal.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: HST, Rozpad komety C/2019 Y4 (ATLAS)


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »