Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sluneční soustava se zformovala za dobu kratší než 200 000 let

Sluneční soustava se zformovala za dobu kratší než 200 000 let

Představa formování těles planetární soustavy z protoplanetárního disku
Autor: NASA

Před dávnou dobou – zhruba před 4,5 miliardami roků – se vytvořilo naše Slunce a celá Sluneční soustava v docela krátkém časovém úseku pouhých 200 000 roků. K takovému závěru dospěla skupina vědců z Lawrence Livermore National Laboratory (LLNL) po studiu izotopů molybdenu nalezených v meteoritech.

Látka, z které se vytvořilo Slunce a ostatní tělesa Sluneční soustavy, pochází ze zhrouceného velkého oblaku prachu a plynu, k čemuž došlo zhruba před 4,5 miliardami roků. Na základě pozorování dalších planetárních soustav, které vznikly podobně jako ta naše, astronomové určili, že pravděpodobně trvalo jeden až dva milióny roků od kolapsu oblaku, než došlo k zažehnutí hvězdy. Avšak toto je první studie, která může poskytnout čísla pro náš planetární systém.

Předtím nebyla doba formování našeho planetárního systému přesně známa,“ říká kosmochemik z LLNL Greg Brennecka, hlavní autor článku, který byl publikován v časopise Science. „Tato práce ukazuje, že kolaps oblaku, který vedl ke vzniku Sluneční soustavy, probíhal velmi rychle, a to dobu kratší než 200 000 roků. Jestliže použijeme měřítko celkové doby života člověka, formování Sluneční soustavy by v porovnání s těhotenstvím trvalo zhruba 12 hodin místo devíti měsíců. To by byl velice rychlý proces.“

Nejstarší datované pevné látky ve Sluneční soustavě jsou na vápník a hliník bohaté inkluze (CAls) a tyto vzorky poskytují přímé záznamy vzniku naší planetární soustavy. Tyto inkluze v meteoritech o velikosti mikrometru až centimetru se formovaly v prostředí s vysokou teplotou (více než 1 300 K) pravděpodobně v blízkosti mladého Slunce. Potom byly transportovány do vnějších regionů, kde se meteority typu uhlíkatých chondritů (a jejich mateřská tělesa) zformovaly a kde je nacházíme v současné době. Většina inkluzí CAls vznikla před 4,567 miliardy roků, v průběhu období trvajícího 40 000 až 200 000 roků.

Mezinárodní tým měřil a studoval izotopy molybdenu (Mo) a rozlišoval složení chemických prvků a různorodost CAls obdržených z meteoritů typu uhlíkatých chondritů včetně meteoritu Allende, největšího uhlíkatého chondritu nalezeného na Zemi. Poněvadž objevili, že typické izotopové složení molybdenu z CAls zahrnuje veškerou oblast materiálu, který vznikl v protoplanetárním disku, tyto inkluze se musely vytvořit během období překlenujícího smršťování oblaku.

Protože pozorované časové rozpětí hvězdné akrece (jeden až dva milióny roků) je mnohem delší než trvající formování CAls, výzkumný tým byl schopen identifikovat, která astronomická fáze ve vývoji Sluneční soustavy byla zaznamenána při formování CAls, a nakonec, jak rychle proběhla akrece materiálu, tvořícího tělesa naší planetární soustavy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Izotopy molybdenu, Uhlíkaté chondrity, Vznik Sluneční soustavy


41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 A6 (Lemmon) Koláž

Jde o koláž mnoha snímků, datumy jsou vepsané přímo do fotek. Jde o mix záběrů z astromodifikovaného Canonu 60D, 200 mm F2.8 USM II (Crop) + Seestaru S50. Comet aligned v Pixinsight a další post produkce klasická pro komety. Vyhradil jsem si na ní prakticky všechny jasné noci. Překvapením byla trhlina v oblačnosti trvající asi 1,5 hodiny v noci na 7.10, kdy se po úmorné práci podařilo kometu z dat vydolovat. Situaci značně komplikoval Měsíc. Zajímavostí je nedaleká galaxie NGC 3180.

Další informace »