Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sonda Dawn poskytla mimořádně detailní pohled na povrch planetky Ceres

Sonda Dawn poskytla mimořádně detailní pohled na povrch planetky Ceres

Mozaiku nápadného pahorku v západní části oblasti Cerealia Facula pořídila sonda Dawn 22. 6. 2018 ze vzdálenosti 34 km
Autor: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

Kosmická sonda NASA s názvem Dawn dosáhla 6. června 2018 své nejnižší finální dráhy kolem trpasličí planety Ceres a poslala na Zemi tisíce nádherných fotografií včetně dalších údajů. Letový tým navedl sondu na dráhu, která ji přivádí na vzdálenost 35 km nad povrchem Ceres. Zblízka vyfotografovala mimo jiné kráter Occator, což je místo, v němž se nachází množství již dříve objevených světlých depozitů. Nevynechala ani jiné zajímavé oblasti.

Kolem asteroidu Ceres sonda Dawn krouží již více než 3 roky. V minulosti se nejvíce přiblížila k povrchu na vzdálenost 385 kilometrů, takže data z její současné dráhy poskytnou doposud nejdetailnější pohled na útvary na povrchu Ceres.

Tato nízká dráha vedla k odhalení nebývalých detailů vztahujících se na rozhraní mezi světlým a tmavým materiálem v oblasti Vinalia Faculae. Zobrazovací spektrometr pro oblast viditelného a infračerveného záření na palubě sondy Dawn již dříve objevil velmi světlé depozity tvořené pravděpodobně uhličitanem sodným, což je materiál běžně se vyskytující na Zemi v depozitech vzniklých po odpaření vody. Minulý týden sonda zažehla svoje iontové motory, možná již naposled, aby se co nejvíce přiblížila k oblasti Vinalia Faculae s největšími zásobami depozitů uhličitanu sodného v centru kráteru Occator.

Pořizování těchto senzačních snímků je jedním z nejdůležitějších úkolů během této velmi úspěšné mise sondy Dawn a získané výsledky jsou lepší, než jsme vůbec doufali,“ říká Marc Rayman, hlavní inženýr a projektový manažer z Jet Propulsion Laboratory (JPL), NASA. „Sonda Dawn je podobná významnému umělci, který doplňuje množství detailů do nádherného a dokonalého portrétu trpasličí planety Ceres.“

Celkový pohled na trpasličí planetu Ceres – uprostřed je kráter Occator s jasnými skvrnami solí Autor: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA
Celkový pohled na trpasličí planetu Ceres – uprostřed je kráter Occator s jasnými skvrnami solí
Autor: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA
Bezpočet informací obsažených na pořízených fotografiích a na dalších, které sonda ještě poskytne v následujících týdnech, pomůže určit klíčové složení a otevře nové otázky týkající se původu největších depozitů uhličitanu sodného pozorovaných tak daleko od Země, a možná i Marsu. Zejména byli vědci udiveni, jak byl tento materiál obnažen: buď pochází z mělkých podpovrchových rezervoárů minerálů obsahujících vodu nebo z hlubokých zdrojů solných roztoků (kapalná voda obohacená solemi) prosakujících vzhůru existujícími prasklinami.

Pozorování z nízké oběžné dráhy uskutečněná dalšími vědeckými přístroji sondy Dawn, jako je například detektor gama záření a neutronů, a také zobrazovací spektrometr pro oblast viditelného a infračerveného záření, pomohou odhalit složení asteroidu Ceres v detailním měřítku a mohou vrhnout nové světlo na původ materiálu objeveného napříč povrchem tělesa. Nová gravitační měření rovněž mohou odhalit detaily v podpovrchové vrstvě tělesa.

První pohled na asteroid Ceres pořízený sondou Dawn nám představil jedinečnou oslňující světlou skvrnu,“ říká Carol Raymond z JPL, hlavní vědecký pracovník sondy Dawn. „Rozpletení podstaty a historie této fascinující trpasličí planety během prodloužené mise u asteroidu Ceres nás udržuje v napětí a je obzvlášť příhodné, že poslední aktivita sondy Dawn poskytne drahocenná nová data k prověření různých teorií.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Dawn, Trpasličí planeta Ceres


13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »