Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sonda Trace Gas Orbiter vyfotografovala na Marsu kráter zčásti zaplněný ledem

Sonda Trace Gas Orbiter vyfotografovala na Marsu kráter zčásti zaplněný ledem

Kráter na Marsu o průměru 4 km zčásti vyplněný ledem
Autor: ESA/Roscosmos/CaSSIS, CC BY-SA 3.0 IGO

Podobně jako posypaná moučkovým cukrem na výrazně červeném koláči vypadá scéna na fotografii evropsko-ruské sondy ExoMars Trace Gas Orbiter zachycující kontrastní barvy jasně bílého vodního ledu a rezavě červené marťanské horniny. Tento nádherný snímek byl pořízen 5. července 2021. Zachycuje kráter o průměru 4 kilometrů v oblasti pojmenované Vastitas Borealis v severním polárním regionu Marsu. Střed kráteru má souřadnice 70,6°N/230,3°E.

Kráter je zčásti zaplněn vodním ledem, zejména na jeho k severu obrácených svazích. Tyto oblasti přijímají během roku v průměru méně slunečního světla.

Tmavý materiál zřetelně viditelný na okraji kráteru – dodávající mu poněkud spálený vzhled – se pravděpodobně skládá z vulkanických materiálů, jako je čedič. Většina okolního terénu je zcela bez ledu, avšak byla vytvarována stále pokračující větrnou erozí. Pruhy v pravé dolní části snímku vytvořily větry, které z povrchu odstranily světlejší prach oxidu železa a odhalily tak o něco tmavší podklad.

ExoMars Trace Gas Orbiter studuje atmosféru Marsu Autor: ESA
ExoMars Trace Gas Orbiter studuje atmosféru Marsu
Autor: ESA
Kosmická sonda Trace Gas Orbiter (TGO) – start 14. 3. 2016 – je společným projektem Evropské kosmické agentury ESA a ruské kosmické organizace Roskosmos. K Marsu přiletěla 19. 10. 2016 a plnohodnotnou vědeckou misi zahájila v dubnu 2018.

Sonda přináší nejen působivé snímky, ale také dosud nejlepší soupis atmosférických plynů na planetě a mapuje povrch planety s ohledem na místa bohatá na vodu. Bude také zabezpečovat přenos dat pro druhou misi ExoMars složenou z roveru Rosalind Franklin a plošiny Kazachok, která má dorazit na Mars v roce 2023.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com
[2] esa.int

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Vastitas Borealis, ExoMars Trace Gas Orbiter, Planeta Mars, Kráter s ledem


34. vesmírný týden 2025

34. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 8. do 24. 8. 2025. Měsíc po poslední čtvrti se na ranní obloze potká s Venuší a Jupiterem. Na ranní obloze už budou všechny planety kromě Marsu (tedy uvidíme i Merkur). Aktivita Slunce je nízká. Evropská raketa Ariane 6 má za sebou druhou komerční misi, když vynesla evropskou meteorologickou družici Metop-SGA1. První misi pro americké bezpečnostní síly má za sebou raketa Vulcan. Vrcholí přípravy letu IFT-10 Super Heavy Starship. Před 50 lety se k Marsu vydala úspěšná dvojice sond Viking 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa C/2025 K1 (ATLAS)

Kométa C/2025 K1 (ATLAS) je neperiodická (pravdepodobne dynamicky nová) kométa, ktorú 24. mája 2025 objavil prehľad ATLAS v Rio Hurtado (Čile). Perihélium dosiahne 8. októbra 2025 vo vzdialenosti ~0,334 AU; letí po výrazne sklonenej retrográdnej dráhe (i ≈ 148°, e ≈ 1.0003), teda takmer parabolickej – perihélium leží vnútri Merkúrovej dráhy. Najbližšie k Zemi bude približne 25. novembra 2025 (~0,40 AU); predpovede hovorili o jasnosti okolo 7.–8. mag, no s nízkou elongáciou pri Slnku. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 20x60sec. na každý LRGB kanál, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 19.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »