Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sonda Trace Gas Orbiter vyfotografovala na Marsu kráter zčásti zaplněný ledem

Sonda Trace Gas Orbiter vyfotografovala na Marsu kráter zčásti zaplněný ledem

Kráter na Marsu o průměru 4 km zčásti vyplněný ledem
Autor: ESA/Roscosmos/CaSSIS, CC BY-SA 3.0 IGO

Podobně jako posypaná moučkovým cukrem na výrazně červeném koláči vypadá scéna na fotografii evropsko-ruské sondy ExoMars Trace Gas Orbiter zachycující kontrastní barvy jasně bílého vodního ledu a rezavě červené marťanské horniny. Tento nádherný snímek byl pořízen 5. července 2021. Zachycuje kráter o průměru 4 kilometrů v oblasti pojmenované Vastitas Borealis v severním polárním regionu Marsu. Střed kráteru má souřadnice 70,6°N/230,3°E.

Kráter je zčásti zaplněn vodním ledem, zejména na jeho k severu obrácených svazích. Tyto oblasti přijímají během roku v průměru méně slunečního světla.

Tmavý materiál zřetelně viditelný na okraji kráteru – dodávající mu poněkud spálený vzhled – se pravděpodobně skládá z vulkanických materiálů, jako je čedič. Většina okolního terénu je zcela bez ledu, avšak byla vytvarována stále pokračující větrnou erozí. Pruhy v pravé dolní části snímku vytvořily větry, které z povrchu odstranily světlejší prach oxidu železa a odhalily tak o něco tmavší podklad.

ExoMars Trace Gas Orbiter studuje atmosféru Marsu Autor: ESA
ExoMars Trace Gas Orbiter studuje atmosféru Marsu
Autor: ESA
Kosmická sonda Trace Gas Orbiter (TGO) – start 14. 3. 2016 – je společným projektem Evropské kosmické agentury ESA a ruské kosmické organizace Roskosmos. K Marsu přiletěla 19. 10. 2016 a plnohodnotnou vědeckou misi zahájila v dubnu 2018.

Sonda přináší nejen působivé snímky, ale také dosud nejlepší soupis atmosférických plynů na planetě a mapuje povrch planety s ohledem na místa bohatá na vodu. Bude také zabezpečovat přenos dat pro druhou misi ExoMars složenou z roveru Rosalind Franklin a plošiny Kazachok, která má dorazit na Mars v roce 2023.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com
[2] esa.int

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Vastitas Borealis, ExoMars Trace Gas Orbiter, Planeta Mars, Kráter s ledem


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2023 R1 (PANSTARRS)

Širokoúhlý snímek komety C/2023 R1 (PANSTARRS) na pozadí hvězd souhvězdí Štítu. Jasnost zhruba mezi 13. a 14. magnitudou. Na snímku se zachytily i stopy planetek (921) Jovita a (51) Nemausa.

Další informace »