Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Tajemství dvou úplných zatmění v jedné lunaci

Tajemství dvou úplných zatmění v jedné lunaci

Diamantový prstenec a stínové pásy.
Autor: Stephen Mudge

V březnu/dubnu tohoto roku se odehrála poměrně nezvyklá situace - 20. března jsme byli svědky zatmění Slunce viditelného jako úplné v Severním moři a o dva týdny později jste mohli prostřednitvím online přenosu na Astro.cz sledovat "tichomořské" úplné zatmění Měsíce. Není obvyklé, že by se na světě v průběhu jedné lunace (jednoho oběhu Měsíce kolem Slunce) odehrála hned dvě úplná zatmění. Zpravidla je jedno ze zatmění nevýrazné (měsíční polostínové či částečné, sluneční částečné) a druhé naopak opravdu výrazné. Čím to je? Jak často vlastně takovouto situaci můžeme zažít? A kdy se jí dočkáme znovu?

V březnu/dubnu 2015 jsme byli svědky toho, že dva týdny po sobě, tedy během jedné lunace, došlo k úplnému zatmění Slunce (20. 3.) a Měsíce (4. 4.). Na první pohled se zdá, že to byl poměrně vzácný jev. Podívejme se ale blíže, do jaké míry to je či není pravda. Abychom měli dostatečně spolehlivou statistiku, spočítal jsem všechna zatmění v intervalu dvě stě let dlouhém, v rozmezí let 1900 – 2100. Pro Slunce uvádím všechna centrální zatmění (tj. ta, při kterých osa stínu vrženého Měsícem protíná zemský povrch), tedy prakticky všechna úplná, ale i prstencová. Zahrnuty nejsou pouze velice řídké případy, kdy stín Měsíce zasáhne Zemi jen částečně a zatmění je pak viditelné na velice omezené části Země a po velice krátkou dobu.

Střed úplného zatmění Měsíce 4. dubna 2015 - nejkratšího v tomto století! Autor: Griffithova observatoř.
Střed úplného zatmění Měsíce 4. dubna 2015 - nejkratšího v tomto století!
Autor: Griffithova observatoř.
Celkem tedy jde o dostatečně reprezentativní vzorek 291 středových slunečních zatmění a 166 úplných měsíčních zatmění. Pro zatmění Slunce jsou spočítány okamžiky a zeměpisné souřadnice jejich středů, pro zatmění Měsíce pak okamžiky maxima a odpovídající fáze. Graficky jsou tato zatmění ukázána na obrázku níže. V horní části jsou vyneseny okamžiky středu zatmění Slunce a jejich zeměpisné šířky, v dolní části pak okamžiky maxima zatmění Měsíce a jejich maximální fáze. V této souvislosti poznamenejme, že maximální fáze úplného měsíčního zatmění je rovna jedné v případě, když se stín Země tečně dotýká povrchu Měsíce, a největší hodnoty nabývá, když se Měsíc nachází uprostřed zemského stínu. Ta zatmění, která nastávají pro Slunce i Měsíc během jedné lunace, jsou pak označena červenými šipkami. Je zřejmé, že nejde o nikterak neobvyklé úkazy – během dvou staletí jich napočítáme 35, v průměru tedy nastávají každých 5 až 6 let, občas se vyskytnou během jednoho roku dokonce dvakrát.

Středová zatmění Slunce a úplná zatmění Měsíce mezi lety 1900 - 2100. Autor: Jan Vondrák
Středová zatmění Slunce a úplná zatmění Měsíce mezi lety 1900 - 2100.
Autor: Jan Vondrák

Z obrázku můžeme přímo vyčíst jednu zajímavost – k těmto úkazům dochází pouze tehdy, když je zatmění Slunce pozorovatelné z extrémně vysokých zeměpisných šířek (ať již severních nebo jižních), a když maximální fáze měsíčního zatmění je blízká jedničce. Vysvětlení je nasnadě: pokud je sluneční zatmění viditelné poblíž rovníku (nebo měsíční zatmění v maximální možné fázi), nachází se Měsíc téměř přesně v rovině ekliptiky. Dva týdny před nebo po tomto okamžiku je již Měsíc natolik od ekliptiky vzdálen, že ke druhému zatmění nemůže dojít.

Poznámka redakce: Pokud vás zatmění zajímají a chtěli byste o nich vědět více, nenechte si ujít knihu "Tajemná zatmění" od Petra Horálka, která je nyní k dostání v českých a slovenských knihkupectvích. Dozvíte se v ní mimo jiné i to, kdy tyto krásné úkazy můžeme čekat na české a slovenské obloze...

Tabulka: Úplná zatmění Slunce a Měsíce, která nastávají s odstupem dvou týdnů

Seznam všech slunečních a měsíčních úplných zatmění, která nastávají dva týdny po sobě, je uveden v tabulce níže; u těch slunečních je též uveden typ zatmění (Prstencové/Úplné) a zeměpisná poloha středu zatmění (v případě délky jde o tzv. efemeridovou délku), u měsíčních pak maximální fáze.

sluneční zatmění

měsíční zatmění

typ

datum

šířka

ef. délka

datum

max. fáze

P

1909  6 17.97

82.85

123.56

1909  6  4.06

1.16

Ú

1910  5  9.24

-48.13

125.32

1910  5 24.23

1.10

P

1917 12 14.39

-88.04

125.14

1917 12 28.41

1.01

P

1921  4  8.39

64.43

5.37

1921  4 22.32

1.07

Ú

1927  6 29.27

78.10

73.65

1927  6 15.35

1.01

P

1935 12 25.75

-83.47

9.18

1936  1  8.76

1.02

Ú

1938  5 29.58

-52.73

-22.09

1938  5 14.36

1.10

P

1939  4 19.70

73.06

-129.31

1939  5  3.63

1.18

Ú

1950  9 12.15

54.69

172.20

1950  9 26.18

1.08

P

1954  1  5.11

-79.01

-120.99

1954  1 19.11

1.03

Ú

1968  9 22.47

56.04

63.91

1968 10  6.49

1.17

P

1972  1 16.46

-74.81

107.37

1972  1 30.45

1.05

P

1979  8 22.72

-59.52

-108.82

1979  9  6.45

1.09

Ú

1985 11 12.59

-68.43

-142.79

1985 10 28.74

1.07

P

1986 10  3.80

59.79

-37.37

1986 10 17.80

1.25

P

1990  1 26.81

-70.91

-22.59

1990  2  9.80

1.08

P

2003  5 31.17

66.39

-24.78

2003  5 16.15

1.13

Ú

2003 11 23.95

-72.58

88.23

2003 11  9.06

1.02

P

2008  2  7.16

-67.45

-150.95

2008  2 21.14

1.11

Ú

2015  3 20.41

64.35

-7.03

2015  4  4.50

1.00

P

2021  6 10.45

80.76

-67.22

2021  5 26.47

1.01

P

2026  2 17.51

-64.58

86.31

2026  3  3.48

1.15

P

2032  5  9.56

-51.28

-7.32

2032  4 25.64

1.19

Ú

2033  3 30.75

71.20

-156.12

2033  4 14.80

1.09

P

2044  2 28.85

-62.05

-26.35

2044  3 13.82

1.20

Ú

2044  8 23.05

64.19

-120.91

2044  9  7.47

1.04

P

2050  5 20.86

-40.10

-124.08

2050  5  6.94

1.08

Ú

2061  4 20.12

64.40

58.65

2061  4  4.91

1.03

P

2061 10 13.44

-62.00

-55.01

2061  9 29.40

1.16

Ú

2072  9 12.37

69.70

101.61

2072  8 28.67

1.17

Ú

2073  8  3.72

-43.21

-90.03

2073  8 17.74

1.10

P

2079 10 24.76

-63.29

-161.28

2079 10 10.73

1.08

Ú

2090  9 23.71

60.65

-41.07

2090  9  8.95

1.04

Ú

2091  8 15.02

-55.52

149.66

2091  8 29.03

1.24

P

2097 11  4.08

-65.68

85.83

2097 10 21.06

1.01

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Online přenos úplného zatmění Měsíce 4. dubna 2015
[2] Fotogalerie: Velkolepé zatmění Slunce 20. března 2015
[3] Kniha Tajemná zatmění - co od ní čekat?
[4] Zatmění Slunce a Měsíce na Astro.cz - až do roku 2060



O autorovi

Jan Vondrák

Jan Vondrák

Jan Vondrák (*1940, Písek) je český astronom, popularizátor astronomie a v letech 2010 - 2017 předseda České astronomické společnosti. Po studiu geodézie na ČVUT (specializace geodetická astronomie, absolvoval 1962) nastoupil na Geodetickou observatoř Pecný v Ondřejově. Tam se zabýval pozorováním změn světového času a pohybu pólu na pasážníku, cikumzenitálu a vizuálním zenitteleskopu. V roce 1977 přešel do Astronomického ústavu AV ČR, kde se v oddělení Galaxií a planetárních systémů zabývá tzv. fundamentální astronomií (tedy výpočty rotace Země, astrometrie, výpočty efemerid, nebeskou mechanikou, kosmickou geodézií atd.). Od roku 2005 je emeritním pracovníkem AV ČR. Stránky autora.

Štítky: Zatmění , Zatmění měsíce, Zatmění Slunce, Úplné zatmění


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »