Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Tajemství dvou úplných zatmění v jedné lunaci

Tajemství dvou úplných zatmění v jedné lunaci

Diamantový prstenec a stínové pásy.
Autor: Stephen Mudge

V březnu/dubnu tohoto roku se odehrála poměrně nezvyklá situace - 20. března jsme byli svědky zatmění Slunce viditelného jako úplné v Severním moři a o dva týdny později jste mohli prostřednitvím online přenosu na Astro.cz sledovat "tichomořské" úplné zatmění Měsíce. Není obvyklé, že by se na světě v průběhu jedné lunace (jednoho oběhu Měsíce kolem Slunce) odehrála hned dvě úplná zatmění. Zpravidla je jedno ze zatmění nevýrazné (měsíční polostínové či částečné, sluneční částečné) a druhé naopak opravdu výrazné. Čím to je? Jak často vlastně takovouto situaci můžeme zažít? A kdy se jí dočkáme znovu?

V březnu/dubnu 2015 jsme byli svědky toho, že dva týdny po sobě, tedy během jedné lunace, došlo k úplnému zatmění Slunce (20. 3.) a Měsíce (4. 4.). Na první pohled se zdá, že to byl poměrně vzácný jev. Podívejme se ale blíže, do jaké míry to je či není pravda. Abychom měli dostatečně spolehlivou statistiku, spočítal jsem všechna zatmění v intervalu dvě stě let dlouhém, v rozmezí let 1900 – 2100. Pro Slunce uvádím všechna centrální zatmění (tj. ta, při kterých osa stínu vrženého Měsícem protíná zemský povrch), tedy prakticky všechna úplná, ale i prstencová. Zahrnuty nejsou pouze velice řídké případy, kdy stín Měsíce zasáhne Zemi jen částečně a zatmění je pak viditelné na velice omezené části Země a po velice krátkou dobu.

Střed úplného zatmění Měsíce 4. dubna 2015 - nejkratšího v tomto století! Autor: Griffithova observatoř.
Střed úplného zatmění Měsíce 4. dubna 2015 - nejkratšího v tomto století!
Autor: Griffithova observatoř.
Celkem tedy jde o dostatečně reprezentativní vzorek 291 středových slunečních zatmění a 166 úplných měsíčních zatmění. Pro zatmění Slunce jsou spočítány okamžiky a zeměpisné souřadnice jejich středů, pro zatmění Měsíce pak okamžiky maxima a odpovídající fáze. Graficky jsou tato zatmění ukázána na obrázku níže. V horní části jsou vyneseny okamžiky středu zatmění Slunce a jejich zeměpisné šířky, v dolní části pak okamžiky maxima zatmění Měsíce a jejich maximální fáze. V této souvislosti poznamenejme, že maximální fáze úplného měsíčního zatmění je rovna jedné v případě, když se stín Země tečně dotýká povrchu Měsíce, a největší hodnoty nabývá, když se Měsíc nachází uprostřed zemského stínu. Ta zatmění, která nastávají pro Slunce i Měsíc během jedné lunace, jsou pak označena červenými šipkami. Je zřejmé, že nejde o nikterak neobvyklé úkazy – během dvou staletí jich napočítáme 35, v průměru tedy nastávají každých 5 až 6 let, občas se vyskytnou během jednoho roku dokonce dvakrát.

Středová zatmění Slunce a úplná zatmění Měsíce mezi lety 1900 - 2100. Autor: Jan Vondrák
Středová zatmění Slunce a úplná zatmění Měsíce mezi lety 1900 - 2100.
Autor: Jan Vondrák

Z obrázku můžeme přímo vyčíst jednu zajímavost – k těmto úkazům dochází pouze tehdy, když je zatmění Slunce pozorovatelné z extrémně vysokých zeměpisných šířek (ať již severních nebo jižních), a když maximální fáze měsíčního zatmění je blízká jedničce. Vysvětlení je nasnadě: pokud je sluneční zatmění viditelné poblíž rovníku (nebo měsíční zatmění v maximální možné fázi), nachází se Měsíc téměř přesně v rovině ekliptiky. Dva týdny před nebo po tomto okamžiku je již Měsíc natolik od ekliptiky vzdálen, že ke druhému zatmění nemůže dojít.

Poznámka redakce: Pokud vás zatmění zajímají a chtěli byste o nich vědět více, nenechte si ujít knihu "Tajemná zatmění" od Petra Horálka, která je nyní k dostání v českých a slovenských knihkupectvích. Dozvíte se v ní mimo jiné i to, kdy tyto krásné úkazy můžeme čekat na české a slovenské obloze...

Tabulka: Úplná zatmění Slunce a Měsíce, která nastávají s odstupem dvou týdnů

Seznam všech slunečních a měsíčních úplných zatmění, která nastávají dva týdny po sobě, je uveden v tabulce níže; u těch slunečních je též uveden typ zatmění (Prstencové/Úplné) a zeměpisná poloha středu zatmění (v případě délky jde o tzv. efemeridovou délku), u měsíčních pak maximální fáze.

sluneční zatmění

měsíční zatmění

typ

datum

šířka

ef. délka

datum

max. fáze

P

1909  6 17.97

82.85

123.56

1909  6  4.06

1.16

Ú

1910  5  9.24

-48.13

125.32

1910  5 24.23

1.10

P

1917 12 14.39

-88.04

125.14

1917 12 28.41

1.01

P

1921  4  8.39

64.43

5.37

1921  4 22.32

1.07

Ú

1927  6 29.27

78.10

73.65

1927  6 15.35

1.01

P

1935 12 25.75

-83.47

9.18

1936  1  8.76

1.02

Ú

1938  5 29.58

-52.73

-22.09

1938  5 14.36

1.10

P

1939  4 19.70

73.06

-129.31

1939  5  3.63

1.18

Ú

1950  9 12.15

54.69

172.20

1950  9 26.18

1.08

P

1954  1  5.11

-79.01

-120.99

1954  1 19.11

1.03

Ú

1968  9 22.47

56.04

63.91

1968 10  6.49

1.17

P

1972  1 16.46

-74.81

107.37

1972  1 30.45

1.05

P

1979  8 22.72

-59.52

-108.82

1979  9  6.45

1.09

Ú

1985 11 12.59

-68.43

-142.79

1985 10 28.74

1.07

P

1986 10  3.80

59.79

-37.37

1986 10 17.80

1.25

P

1990  1 26.81

-70.91

-22.59

1990  2  9.80

1.08

P

2003  5 31.17

66.39

-24.78

2003  5 16.15

1.13

Ú

2003 11 23.95

-72.58

88.23

2003 11  9.06

1.02

P

2008  2  7.16

-67.45

-150.95

2008  2 21.14

1.11

Ú

2015  3 20.41

64.35

-7.03

2015  4  4.50

1.00

P

2021  6 10.45

80.76

-67.22

2021  5 26.47

1.01

P

2026  2 17.51

-64.58

86.31

2026  3  3.48

1.15

P

2032  5  9.56

-51.28

-7.32

2032  4 25.64

1.19

Ú

2033  3 30.75

71.20

-156.12

2033  4 14.80

1.09

P

2044  2 28.85

-62.05

-26.35

2044  3 13.82

1.20

Ú

2044  8 23.05

64.19

-120.91

2044  9  7.47

1.04

P

2050  5 20.86

-40.10

-124.08

2050  5  6.94

1.08

Ú

2061  4 20.12

64.40

58.65

2061  4  4.91

1.03

P

2061 10 13.44

-62.00

-55.01

2061  9 29.40

1.16

Ú

2072  9 12.37

69.70

101.61

2072  8 28.67

1.17

Ú

2073  8  3.72

-43.21

-90.03

2073  8 17.74

1.10

P

2079 10 24.76

-63.29

-161.28

2079 10 10.73

1.08

Ú

2090  9 23.71

60.65

-41.07

2090  9  8.95

1.04

Ú

2091  8 15.02

-55.52

149.66

2091  8 29.03

1.24

P

2097 11  4.08

-65.68

85.83

2097 10 21.06

1.01

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Online přenos úplného zatmění Měsíce 4. dubna 2015
[2] Fotogalerie: Velkolepé zatmění Slunce 20. března 2015
[3] Kniha Tajemná zatmění - co od ní čekat?
[4] Zatmění Slunce a Měsíce na Astro.cz - až do roku 2060



O autorovi

Jan Vondrák

Jan Vondrák

Jan Vondrák (*1940, Písek) je český astronom, popularizátor astronomie a v letech 2010 - 2017 předseda České astronomické společnosti. Po studiu geodézie na ČVUT (specializace geodetická astronomie, absolvoval 1962) nastoupil na Geodetickou observatoř Pecný v Ondřejově. Tam se zabýval pozorováním změn světového času a pohybu pólu na pasážníku, cikumzenitálu a vizuálním zenitteleskopu. V roce 1977 přešel do Astronomického ústavu AV ČR, kde se v oddělení Galaxií a planetárních systémů zabývá tzv. fundamentální astronomií (tedy výpočty rotace Země, astrometrie, výpočty efemerid, nebeskou mechanikou, kosmickou geodézií atd.). Od roku 2005 je emeritním pracovníkem AV ČR. Stránky autora.

Štítky: Zatmění , Zatmění měsíce, Zatmění Slunce, Úplné zatmění


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »