Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Tajemství dvou úplných zatmění v jedné lunaci

Tajemství dvou úplných zatmění v jedné lunaci

Diamantový prstenec a stínové pásy.
Autor: Stephen Mudge

V březnu/dubnu tohoto roku se odehrála poměrně nezvyklá situace - 20. března jsme byli svědky zatmění Slunce viditelného jako úplné v Severním moři a o dva týdny později jste mohli prostřednitvím online přenosu na Astro.cz sledovat "tichomořské" úplné zatmění Měsíce. Není obvyklé, že by se na světě v průběhu jedné lunace (jednoho oběhu Měsíce kolem Slunce) odehrála hned dvě úplná zatmění. Zpravidla je jedno ze zatmění nevýrazné (měsíční polostínové či částečné, sluneční částečné) a druhé naopak opravdu výrazné. Čím to je? Jak často vlastně takovouto situaci můžeme zažít? A kdy se jí dočkáme znovu?

V březnu/dubnu 2015 jsme byli svědky toho, že dva týdny po sobě, tedy během jedné lunace, došlo k úplnému zatmění Slunce (20. 3.) a Měsíce (4. 4.). Na první pohled se zdá, že to byl poměrně vzácný jev. Podívejme se ale blíže, do jaké míry to je či není pravda. Abychom měli dostatečně spolehlivou statistiku, spočítal jsem všechna zatmění v intervalu dvě stě let dlouhém, v rozmezí let 1900 – 2100. Pro Slunce uvádím všechna centrální zatmění (tj. ta, při kterých osa stínu vrženého Měsícem protíná zemský povrch), tedy prakticky všechna úplná, ale i prstencová. Zahrnuty nejsou pouze velice řídké případy, kdy stín Měsíce zasáhne Zemi jen částečně a zatmění je pak viditelné na velice omezené části Země a po velice krátkou dobu.

Střed úplného zatmění Měsíce 4. dubna 2015 - nejkratšího v tomto století! Autor: Griffithova observatoř.
Střed úplného zatmění Měsíce 4. dubna 2015 - nejkratšího v tomto století!
Autor: Griffithova observatoř.
Celkem tedy jde o dostatečně reprezentativní vzorek 291 středových slunečních zatmění a 166 úplných měsíčních zatmění. Pro zatmění Slunce jsou spočítány okamžiky a zeměpisné souřadnice jejich středů, pro zatmění Měsíce pak okamžiky maxima a odpovídající fáze. Graficky jsou tato zatmění ukázána na obrázku níže. V horní části jsou vyneseny okamžiky středu zatmění Slunce a jejich zeměpisné šířky, v dolní části pak okamžiky maxima zatmění Měsíce a jejich maximální fáze. V této souvislosti poznamenejme, že maximální fáze úplného měsíčního zatmění je rovna jedné v případě, když se stín Země tečně dotýká povrchu Měsíce, a největší hodnoty nabývá, když se Měsíc nachází uprostřed zemského stínu. Ta zatmění, která nastávají pro Slunce i Měsíc během jedné lunace, jsou pak označena červenými šipkami. Je zřejmé, že nejde o nikterak neobvyklé úkazy – během dvou staletí jich napočítáme 35, v průměru tedy nastávají každých 5 až 6 let, občas se vyskytnou během jednoho roku dokonce dvakrát.

Středová zatmění Slunce a úplná zatmění Měsíce mezi lety 1900 - 2100. Autor: Jan Vondrák
Středová zatmění Slunce a úplná zatmění Měsíce mezi lety 1900 - 2100.
Autor: Jan Vondrák

Z obrázku můžeme přímo vyčíst jednu zajímavost – k těmto úkazům dochází pouze tehdy, když je zatmění Slunce pozorovatelné z extrémně vysokých zeměpisných šířek (ať již severních nebo jižních), a když maximální fáze měsíčního zatmění je blízká jedničce. Vysvětlení je nasnadě: pokud je sluneční zatmění viditelné poblíž rovníku (nebo měsíční zatmění v maximální možné fázi), nachází se Měsíc téměř přesně v rovině ekliptiky. Dva týdny před nebo po tomto okamžiku je již Měsíc natolik od ekliptiky vzdálen, že ke druhému zatmění nemůže dojít.

Poznámka redakce: Pokud vás zatmění zajímají a chtěli byste o nich vědět více, nenechte si ujít knihu "Tajemná zatmění" od Petra Horálka, která je nyní k dostání v českých a slovenských knihkupectvích. Dozvíte se v ní mimo jiné i to, kdy tyto krásné úkazy můžeme čekat na české a slovenské obloze...

Tabulka: Úplná zatmění Slunce a Měsíce, která nastávají s odstupem dvou týdnů

Seznam všech slunečních a měsíčních úplných zatmění, která nastávají dva týdny po sobě, je uveden v tabulce níže; u těch slunečních je též uveden typ zatmění (Prstencové/Úplné) a zeměpisná poloha středu zatmění (v případě délky jde o tzv. efemeridovou délku), u měsíčních pak maximální fáze.

sluneční zatmění

měsíční zatmění

typ

datum

šířka

ef. délka

datum

max. fáze

P

1909  6 17.97

82.85

123.56

1909  6  4.06

1.16

Ú

1910  5  9.24

-48.13

125.32

1910  5 24.23

1.10

P

1917 12 14.39

-88.04

125.14

1917 12 28.41

1.01

P

1921  4  8.39

64.43

5.37

1921  4 22.32

1.07

Ú

1927  6 29.27

78.10

73.65

1927  6 15.35

1.01

P

1935 12 25.75

-83.47

9.18

1936  1  8.76

1.02

Ú

1938  5 29.58

-52.73

-22.09

1938  5 14.36

1.10

P

1939  4 19.70

73.06

-129.31

1939  5  3.63

1.18

Ú

1950  9 12.15

54.69

172.20

1950  9 26.18

1.08

P

1954  1  5.11

-79.01

-120.99

1954  1 19.11

1.03

Ú

1968  9 22.47

56.04

63.91

1968 10  6.49

1.17

P

1972  1 16.46

-74.81

107.37

1972  1 30.45

1.05

P

1979  8 22.72

-59.52

-108.82

1979  9  6.45

1.09

Ú

1985 11 12.59

-68.43

-142.79

1985 10 28.74

1.07

P

1986 10  3.80

59.79

-37.37

1986 10 17.80

1.25

P

1990  1 26.81

-70.91

-22.59

1990  2  9.80

1.08

P

2003  5 31.17

66.39

-24.78

2003  5 16.15

1.13

Ú

2003 11 23.95

-72.58

88.23

2003 11  9.06

1.02

P

2008  2  7.16

-67.45

-150.95

2008  2 21.14

1.11

Ú

2015  3 20.41

64.35

-7.03

2015  4  4.50

1.00

P

2021  6 10.45

80.76

-67.22

2021  5 26.47

1.01

P

2026  2 17.51

-64.58

86.31

2026  3  3.48

1.15

P

2032  5  9.56

-51.28

-7.32

2032  4 25.64

1.19

Ú

2033  3 30.75

71.20

-156.12

2033  4 14.80

1.09

P

2044  2 28.85

-62.05

-26.35

2044  3 13.82

1.20

Ú

2044  8 23.05

64.19

-120.91

2044  9  7.47

1.04

P

2050  5 20.86

-40.10

-124.08

2050  5  6.94

1.08

Ú

2061  4 20.12

64.40

58.65

2061  4  4.91

1.03

P

2061 10 13.44

-62.00

-55.01

2061  9 29.40

1.16

Ú

2072  9 12.37

69.70

101.61

2072  8 28.67

1.17

Ú

2073  8  3.72

-43.21

-90.03

2073  8 17.74

1.10

P

2079 10 24.76

-63.29

-161.28

2079 10 10.73

1.08

Ú

2090  9 23.71

60.65

-41.07

2090  9  8.95

1.04

Ú

2091  8 15.02

-55.52

149.66

2091  8 29.03

1.24

P

2097 11  4.08

-65.68

85.83

2097 10 21.06

1.01

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Online přenos úplného zatmění Měsíce 4. dubna 2015
[2] Fotogalerie: Velkolepé zatmění Slunce 20. března 2015
[3] Kniha Tajemná zatmění - co od ní čekat?
[4] Zatmění Slunce a Měsíce na Astro.cz - až do roku 2060



O autorovi

Jan Vondrák

Jan Vondrák

Jan Vondrák (*1940, Písek) je český astronom, popularizátor astronomie a v letech 2010 - 2017 předseda České astronomické společnosti. Po studiu geodézie na ČVUT (specializace geodetická astronomie, absolvoval 1962) nastoupil na Geodetickou observatoř Pecný v Ondřejově. Tam se zabýval pozorováním změn světového času a pohybu pólu na pasážníku, cikumzenitálu a vizuálním zenitteleskopu. V roce 1977 přešel do Astronomického ústavu AV ČR, kde se v oddělení Galaxií a planetárních systémů zabývá tzv. fundamentální astronomií (tedy výpočty rotace Země, astrometrie, výpočty efemerid, nebeskou mechanikou, kosmickou geodézií atd.). Od roku 2005 je emeritním pracovníkem AV ČR. Stránky autora.

Štítky: Zatmění , Zatmění měsíce, Zatmění Slunce, Úplné zatmění


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »