Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  V následujících dnech můžete spatřit jasnější kometu Nishimura

V následujících dnech můžete spatřit jasnější kometu Nishimura

Kometa Nishimura 2. září. Na kliknutí animace vývoje ohonu v průběhu 20 minut.
Autor: Michael Jäger

Kometa s označením C/2023 P1 (Nishimura) byla objevena amatérsky 11. srpna H. Nishimurou (Gomyo, Kakagawa, Japonsko), fotograficky světelným objektivem f/3.0 Canon EOS 6D. Amatérské objevy jsou poměrně vzácné, šance na objev je pouze u komet, které se „zažehnou“ až ve velké blízkosti Slunce a uniknou tak hlídkovým systémům. Jedná se obvykle o komety periodické, které se ke Slunci pravidelně vrací. To platí i o kometě Nishimura, která se ke Slunci pravidelně vrací a naposledy tu byla před 489 lety. Nejedná se tak o hyperbolickou, neboli mezihvězdnou kometu, tato informace je chybná a bohužel se objevila na mnoha místech, byla ovšem založená na předběžné dráze (jedné z mnoha) komety jen z pár dní pozorování, která byla zatížena obrovskou chybou a sloužila pouze k nalezení komety v dalších dnech pro zpřesnění její dráhy.

Na obrázku v úvodu vidíme kometu, jak ji 2. září 2023 nasnímal Michael Jäger z Rakouska. Na webu Spaceweather.com je k vidění i nádherná animace vývoje ohonu.

Návrat komety není moc příznivý a nejblíže ke Slunci bude 13. září, kdy proletí jen 0,225 AU (33 684 000 km) od něj, bude tedy Slunci blíže než Merkur. Právě proto nebudeme moci pozorovat kometu na noční obloze, ale pouze za soumraku jen nízko nad obzorem, blízko místa, kde vychází Slunce. Nyní můžeme pozorovat kometu ještě ráno kolem 5 hodin SELČ na relativně tmavé obloze s jasností 6 mag, tedy na hranici viditelnosti pouhým okem, každým dnem bude ale níže u obzoru na stále světlejší obloze, bude ale výrazně zjasňovat, 12. září kdy bude naposledy viditelná ráno bude mít okolo 3,8 mag. 13. září prochází nejblíže Slunci a lépe viditelná bude večer, zhruba okolo 20 hodin SELČ v maximu jasnosti kolem 3 mag. S ohledem na výšku nad obzorem nebude asi viditelná pouhým okem a pro její vyhledání budeme potřebovat alespoň malý dalekohled, může mít ovšem vyvinutý krátký, ale jasný ohon.

 

Abychom mohli kometu za těchto podmínek pozorovat, musíme na vyvýšené místo s dobrou viditelností až k obzoru, směrem, kde vychází / zapadá Slunce. Pozorování komety je možné navíc jen krátce po konci, před začátkem civilního soumraku. V přiložené tabulce je pro jednotlivá data přiložena očekávaná jasnost, čas konce/začátku civilního soumraku v SELČ a azimut a výška nad obzorem ve stupních pro tento čas:

 

Datum Mag SELČ ( Az, h )
2023-09-04 6.0 05:53 ( 259.5, 23.2)
2023-09-05 5.8 05:54 ( 258.4, 22.1)
2023-09-06 5.5 05:56 ( 257.3, 21.0)
2023-09-07 5.2 05:58 ( 256.2, 19.7)
2023-09-08 5.0 05:59 ( 254.9, 17.9)
2023-09-09 4.7 06:01 ( 253.7, 16.1)
2023-09-10 4.4 06:02 ( 252.3, 13.8)
2023-09-11 4.1 06:04 ( 251.2, 11.4)
2023-09-12 3.8 06:06 ( 250.2, 8.7)
2023-09-13 3.4 19:55 ( 110.1, 5.0)
2023-09-14 3.2 19:52 ( 106.0, 5.5)
2023-09-15 3.1 19:50 ( 102.3, 5.6)
2023-09-16 3.0 19:48 ( 98.7, 5.4)
2023-09-17 3.1 19:46 ( 95.4, 4.8)
2023-09-18 3.2 19:44 ( 92.6, 3.9)
2023-09-19 3.4 19:41 ( 90.0, 3.0)
2023-09-20 3.7 19:39 ( 88.0, 1.8)

Kometa může překvapit a dosáhnout i podstatně větší, než předpovězené jasnosti. Vzhledem k blízkosti ke Slunci, může dojít s ohledem na značné tepelné namáhání jádra k jeho drolení, fragmentaci, nebo úplnému rozpadu. Ve všech těchto případech by došlo ke zjasnění o několik magnitud a tvorbě jasného ohonu, který se pak bude zvolna prodlužovat. Takový vývoj je pravděpodobnější po 13. září, má tak smysl kometu zkusit pozorovat. Aktuální jasnost komety můžete sledovat na webu COBS.si.

Viditelnost komety Nishimura na ranní obloze pro 6:00 SELČ. Autor: Jakub Černý
Viditelnost komety Nishimura na ranní obloze pro 6:00 SELČ.
Autor: Jakub Černý

Viditelnost komety Nishimura na večerní obloze pro 20:00 SELČ Autor: Jakub Černý
Viditelnost komety Nishimura na večerní obloze pro 20:00 SELČ
Autor: Jakub Černý

C/2023 P1 (Nishimura) 5. 9. 2023 Autor: Martin Gembec
C/2023 P1 (Nishimura) 5. 9. 2023
Autor: Martin Gembec




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.

Štítky: 2023 P1 Nishimura, Kometa Nishimura, Jasná kometa


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »