Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  V následujících dnech můžete spatřit jasnější kometu Nishimura

V následujících dnech můžete spatřit jasnější kometu Nishimura

Kometa Nishimura 2. září. Na kliknutí animace vývoje ohonu v průběhu 20 minut.
Autor: Michael Jäger

Kometa s označením C/2023 P1 (Nishimura) byla objevena amatérsky 11. srpna H. Nishimurou (Gomyo, Kakagawa, Japonsko), fotograficky světelným objektivem f/3.0 Canon EOS 6D. Amatérské objevy jsou poměrně vzácné, šance na objev je pouze u komet, které se „zažehnou“ až ve velké blízkosti Slunce a uniknou tak hlídkovým systémům. Jedná se obvykle o komety periodické, které se ke Slunci pravidelně vrací. To platí i o kometě Nishimura, která se ke Slunci pravidelně vrací a naposledy tu byla před 489 lety. Nejedná se tak o hyperbolickou, neboli mezihvězdnou kometu, tato informace je chybná a bohužel se objevila na mnoha místech, byla ovšem založená na předběžné dráze (jedné z mnoha) komety jen z pár dní pozorování, která byla zatížena obrovskou chybou a sloužila pouze k nalezení komety v dalších dnech pro zpřesnění její dráhy.

Na obrázku v úvodu vidíme kometu, jak ji 2. září 2023 nasnímal Michael Jäger z Rakouska. Na webu Spaceweather.com je k vidění i nádherná animace vývoje ohonu.

Návrat komety není moc příznivý a nejblíže ke Slunci bude 13. září, kdy proletí jen 0,225 AU (33 684 000 km) od něj, bude tedy Slunci blíže než Merkur. Právě proto nebudeme moci pozorovat kometu na noční obloze, ale pouze za soumraku jen nízko nad obzorem, blízko místa, kde vychází Slunce. Nyní můžeme pozorovat kometu ještě ráno kolem 5 hodin SELČ na relativně tmavé obloze s jasností 6 mag, tedy na hranici viditelnosti pouhým okem, každým dnem bude ale níže u obzoru na stále světlejší obloze, bude ale výrazně zjasňovat, 12. září kdy bude naposledy viditelná ráno bude mít okolo 3,8 mag. 13. září prochází nejblíže Slunci a lépe viditelná bude večer, zhruba okolo 20 hodin SELČ v maximu jasnosti kolem 3 mag. S ohledem na výšku nad obzorem nebude asi viditelná pouhým okem a pro její vyhledání budeme potřebovat alespoň malý dalekohled, může mít ovšem vyvinutý krátký, ale jasný ohon.

 

Abychom mohli kometu za těchto podmínek pozorovat, musíme na vyvýšené místo s dobrou viditelností až k obzoru, směrem, kde vychází / zapadá Slunce. Pozorování komety je možné navíc jen krátce po konci, před začátkem civilního soumraku. V přiložené tabulce je pro jednotlivá data přiložena očekávaná jasnost, čas konce/začátku civilního soumraku v SELČ a azimut a výška nad obzorem ve stupních pro tento čas:

 

Datum Mag SELČ ( Az, h )
2023-09-04 6.0 05:53 ( 259.5, 23.2)
2023-09-05 5.8 05:54 ( 258.4, 22.1)
2023-09-06 5.5 05:56 ( 257.3, 21.0)
2023-09-07 5.2 05:58 ( 256.2, 19.7)
2023-09-08 5.0 05:59 ( 254.9, 17.9)
2023-09-09 4.7 06:01 ( 253.7, 16.1)
2023-09-10 4.4 06:02 ( 252.3, 13.8)
2023-09-11 4.1 06:04 ( 251.2, 11.4)
2023-09-12 3.8 06:06 ( 250.2, 8.7)
2023-09-13 3.4 19:55 ( 110.1, 5.0)
2023-09-14 3.2 19:52 ( 106.0, 5.5)
2023-09-15 3.1 19:50 ( 102.3, 5.6)
2023-09-16 3.0 19:48 ( 98.7, 5.4)
2023-09-17 3.1 19:46 ( 95.4, 4.8)
2023-09-18 3.2 19:44 ( 92.6, 3.9)
2023-09-19 3.4 19:41 ( 90.0, 3.0)
2023-09-20 3.7 19:39 ( 88.0, 1.8)

Kometa může překvapit a dosáhnout i podstatně větší, než předpovězené jasnosti. Vzhledem k blízkosti ke Slunci, může dojít s ohledem na značné tepelné namáhání jádra k jeho drolení, fragmentaci, nebo úplnému rozpadu. Ve všech těchto případech by došlo ke zjasnění o několik magnitud a tvorbě jasného ohonu, který se pak bude zvolna prodlužovat. Takový vývoj je pravděpodobnější po 13. září, má tak smysl kometu zkusit pozorovat. Aktuální jasnost komety můžete sledovat na webu COBS.si.

Viditelnost komety Nishimura na ranní obloze pro 6:00 SELČ. Autor: Jakub Černý
Viditelnost komety Nishimura na ranní obloze pro 6:00 SELČ.
Autor: Jakub Černý

Viditelnost komety Nishimura na večerní obloze pro 20:00 SELČ Autor: Jakub Černý
Viditelnost komety Nishimura na večerní obloze pro 20:00 SELČ
Autor: Jakub Černý

C/2023 P1 (Nishimura) 5. 9. 2023 Autor: Martin Gembec
C/2023 P1 (Nishimura) 5. 9. 2023
Autor: Martin Gembec




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.

Štítky: 2023 P1 Nishimura, Kometa Nishimura, Jasná kometa


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »