Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Vědci objevili nové důkazy obyvatelnosti Saturnova měsíce Enceladus

Vědci objevili nové důkazy obyvatelnosti Saturnova měsíce Enceladus

Christopher Glein přispívá novým objevem, že fosfor ve formě fosforečnanů je přítomen v oceánu na měsíci Enceladus
Autor: Southwest Research Institute

Výzkum mimozemského života se stal mnohem zajímavějším, když tým vědců včetně Christophera Gleina ze Southwest Research Institute (SwRI) objevil nové důkazy pro klíčové stavební bloky života v podpovrchovém oceánu Saturnova měsíce Enceladus. Nové modelování naznačuje, že oceán na Enceladu by měl být relativně bohatý na rozpuštěný fosfor, který je základní ingrediencí důležitou pro život.

Enceladus je jedním z hlavních cílů lidského pátrání po životě ve Sluneční soustavě,“ říká Christopher Glein, přední odborník na mimozemskou oceánografii. Je spoluautorem článku v Proceedings of the National Academy of Sciences popisujícího tento výzkum. Sonda Cassini objevila na Enceladu podpovrchový oceán kapalné vody a analyzovala vzorky  ledových zrníček a vodní páry, které jsou do kosmického prostoru vyvrhovány z prasklin v ledové kůře satelitu.

Z výzkumu jsme se dozvěděli, že výtrysky obsahují téměř všechny základní prostředky pro život, jak jej známe,“ říká Christopher Glein. „Zatímco základní biologický element – fosfor – ještě nebyl identifikován přímo, náš tým objevil důkazy jeho dostupnosti v oceánu pod ledovou kůrou měsíce.“

Jeden z nejzásadnějších objevů ve výzkumu planet za uplynulých 25 roků je fakt, že tělesa s oceány pod povrchovou vrstvou ledu jsou v našem planetárním systému běžná. Mezi takové světy patří ledové satelity obřích planet, jako je Europa, Titan a Enceladus, stejně tak i nejvzdálenější trpasličí planetu Pluto. Tělesa podobná Zemi s oceány na povrchu musí mít „trvalé bydliště“ uvnitř úzkého rozpětí vzdáleností od své mateřské hvězdy, aby si udržely teplotu, která podporuje výskyt kapalné vody na jejich povrchu. Vnitřní kapalný vodní oceán se přece jen může vyskytovat v mnohem větším rozsahu vzdáleností, čímž se značně rozšiřuje počet obyvatelných světů existujících napříč celou Galaxií.

Pátrání po mimozemské obyvatelnosti ve Sluneční soustavě přesměrovalo naši pozornost, protože nyní hledáme stavební bloky života včetně organických molekul, čpavku, na síru bohatých sloučenin, stejně tak i chemickou energii potřebnou pro podporu života,“ říká Christopher Glein. „Fosfor představuje zajímavý případ, neboť předcházející práce naznačovaly, že by mohl být v oceánu na Enceladu vzácný, což by zhoršilo vyhlídky pro život.“

Fosfor ve formě fosforečnanů je nezbytný pro veškerý život na Zemi. Je zásadní pro tvorbu DNA a RNA, pro molekuly přenášející energii, pro buněčné membrány, kosti a zuby u lidí a zvířat, a dokonce pro mořský mikrobiom planktonu.

Členové týmu uskutečnili termodynamické a kinetické modelování, které simuluje geochemii fosforu. Použili při tom pozorování ze sondy Cassini týkající se mořského dna na Enceladu. Během svého výzkumu vyvinuli doposud nejdetailnější geochemický model, jak se minerály z mořského dna rozpouštějí do oceánu, a předpověděli, že minerály fosforečnanů zde budou mimořádně rozpustné.

Geochemie podloží je elegantně jednoduchá a vede k nevyhnutelné přítomnosti rozpuštěného fosforu v koncentracích dosahující úrovně jako v současné pozemské mořské vodě nebo dokonce výšších,“ říká Christopher Glein. „Pro astrobiologii to znamená, že můžeme být mnohem více než doposud přesvědčeni, že oceán na Enceladu je obyvatelný.“

Podle Christophera Gleina je další krok jasný: „Potřebujeme se vrátit zpět na Enceladus a zjistit, jestli obyvatelný oceán je opravdu obydlený.“

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Oceán na Enceladu, Saturnův měsíc Enceladus


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »