Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Velké množství vody uvnitř Marsu?

Velké množství vody uvnitř Marsu?

Planeta Mars
Planeta Mars
Až dosud byla Země jedinou známou planetou, která má velké zásoby vody také ve svém nitru. Nyní vědci analyzovali obsah vody ve dvou meteoritech pocházejících z Marsu - z podpovrchových vrstev planety. Zjistili, že v těchto oblastech pláště rudé planety je mnohonásobně více vody, než bylo doposud odhadováno, a to zhruba v podobném množství jako na Zemi.

Tyto závěry mohou ovlivnit nejen naše znalosti o geologické historii Marsu, ale také mají zásadní vliv na to, kolik vody je soustředěno v povrchových vrstvách planety Mars. Tyto informace zvyšují pravděpodobnost, že na Marsu mohl existovat život.

Na výzkumu pracoval vědecký tým, jehož vedoucím byl Francis McCubbin, University of New Mexico. Analýzu provedl Erik Hauri se svým týmem (Carnegie Institution) a výsledky byly publikovány v časopise Geology.

Meteorit z planety Mars
Meteorit z planety Mars
Výzkumníci analyzovali složení meteoritů označovaných jako shergottity. Jedná se o velmi mladé meteority, které vznikly v částečně nataveném plášti planety Mars - ve vrstvě nacházející se pod kůrou - a krystalizovaly ne příliš hluboko pod povrchem a na povrchu planety. Na Zemi se dostaly v důsledku impaktu na Marsu, k němuž došlo před 2,5 milióny roků, přičemž byly vyvrženy směrem k Zemi úlomky marťanské horniny. Chemické složení meteoritů může říci vědcům mnoho o geologických procesech, kterým byla planeta Mars vystavena.

"Analyzovali jsme dva meteority, které byly poznamenány velmi odlišnými procesy," vysvětluje Erik Hauri. "Jeden byl v průběhu svého vzniku obohacen o další chemické prvky, zatímco druhý nikoliv. Analyzovali jsme vodu obsaženou v minerálu nazvaném apatit a zjistili jsme, že mezi nimi byly malé rozdíly, přestože chemické složení stopových prvků bylo výrazně odlišné. Výsledky naznačují, že voda se do nich dostala během vzniku Marsu a že planeta byla schopna uchovat vodu ve svém nitru v průběhu procesu diferenciace."

Na základě obsahu vody v minerálech vědci odhadli, že plášť planety Mars, z něhož meteority pocházejí, obsahuje 70 až 300 ppm (parts per million - částic v jednom miliónu) vody. Pro srovnání: svrchní plášť Země obsahuje přibližně 50 až 300 ppm vody. Erik Hauri se svými spolupracovníky byli schopni určit tuto hodnotu pomocí nové techniky a nových postupů, které vyvinuli za účelem určení množství vody v apatitu využitím technologie nazvané sekundární iontová hmotová spektrometrie (secondary ion mass spectrometry, SIMS).

"Tímto způsobem byly získány závažné důkazy přítomnosti kapalné vody na povrchu Marsu po určitou dobu," říká Erik Hauri. "Takto byla vysvětlena záhada, proč dřívější odhady udávaly, že podpovrchové oblasti Marsu jsou příliš suché. Nové výzkumy naznačují, že prvotním zdrojem vody na povrchu Marsu mohly být sopky, které ji vynesly z nitra planety."

Francis McCubbin uzavírá: "Ne jenom že tato studie vysvětluje, jak Mars získal vodu, ale nachází také mechanismy pro uchování vodíku na všech terestrických planetách z doby jejich vzniku."

Zdroj: phys.org.news
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Mars


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »