Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Víkendové setkání s blízkozemní planetkou

Víkendové setkání s blízkozemní planetkou

Dvojplanetka míjí Zemi.
Autor: NASA.

V sobotu 31. 10. 2015 se dočkáme relativně blízkého průletu planetky 2015 TB145 kolem Země. Planetka proletí kolem Země v bezpečné vzdálenosti, jen o něco větší než obíhá náš Měsíc. Obyvatelům Země tedy nic nehrozí. Objekt nicméně bude možné sledovat i běžnými amatérskými dalekohledy při nočním pozorování. Pojďme se na následující událost podívat trochu podrobněji.

Planetka s označením 2015 TB145 byla objevena 10. října letošního roku automatickou přehlídkou Pan-STARRS I.  Přehlídkový dalekohled je umístěn na Havajských ostrovech a je určen na vyhledávání nebezpečných planetek. Dalekohled Pan-STARRS má primární zrcadlo o průměru 1,8 m a je vybaven citlivou velkoformátovou CCD kamerou, která je schopná zachytit velmi slabé objekty. V době objevu měla planetka 2015 TB145 jasnost okolo 20. hvězdné velikosti, tedy asi 400000× méně jasná než nejslabší pouhým okem viditelné hvězdy.

Dalekohled Panstarrs na Havaji před východem slunce. Autor: Rob Ratkowski
Dalekohled Panstarrs na Havaji před východem slunce.
Autor: Rob Ratkowski
Těleso má dráhu podobnou spíše kometám, takže se objevily spekulace o jeho možném kometárním původu. Jak již bylo v úvodu naznačeno, planetku bude možné sledovat i menšími dalekohledy. Planetka má odhadovaný rozměr mezi 290 – 650 m a v sobotu 31. 10. se přiblíží k Zemi na vzdálenost zhruba 500000 km, což je jen 1,3× dále než je průměrná vzdálenost Měsíce od Země. Díky tomu dosáhne planetka 10. hvězdné velikosti. Na její spatření by za ideálních podmínek bezpečně postačoval i malý dalekohled o průměru okolo 7 cm. Bohužel situace nebude tak jednoduchá.

Jak to bude s viditelností planetky ze střední Evropy?

Dráha planetky 2015 TB145 ve Sluneční soustavě Autor: NASA/JPL
Dráha planetky 2015 TB145 ve Sluneční soustavě
Autor: NASA/JPL
Pokud nás nezradí říjnové počasí, tak budeme mít dvě pozorovací okna, při kterém bude možné planetku spatřit běžnými amatérskými dalekohledy.

První možnost se naskytne v noci z 30. na 31. října, tou dobou se bude pohybovat na rozhraní souhvězdí Býka a Orionu. Jasnost blízkozemního asteroidu bude okolo 12. hvězdné velikosti. Navíc pozorování bude velmi silně rušeno Měsícem krátce po úplňku. Ten bude méně než 20 ° od planetky, takže na její spatření bude potřeba dalekohled o průměru alespoň 20 cm.

Kdy bude nejjasnější?

Nejvyšší jasnosti (10,0 mag) dosáhne planetka okolo 15h SEČ 31. října (to z Evropy nebude pozorovatelná), poté začne slábnout. Nejblíže k Zemi bude planetka zhruba v 18h SEČ, tedy v době kdy bude začínat druhé pozorovací okno pro středoevropské pozorovatele s malými dalekohledy. To bude o něco příznivější než to první.

Planetka se bude pohybovat v souhvězdí Velké medvědice, pod koly Velkého vozu. Výhodou oproti prvnímu pozorovacímu oknu bude vyšší jasnost planetky a absence Měsíce nad obzorem. Ten vychází až okolo 20h. Jistou nevýhodou je fakt, že planetka bude v malé výšce (cca 17 °) nad SSZ obzorem.

Planetka se v této době bude jevit jako hvězdička o jasnosti přibližně 11. mag s velkým pohybem vůči hvězdnému pozadí, téměř 15 úhlových stupňů za hodinu! K jejímu úspěšnému vyhledání bude zapotřebí mít podrobné mapky a efemeridy.

Náhledová mapka s dráhou planetky 2015 TB145 po obloze. Časy jsou ve světovém čase (UT). Autor: Sky & Telescope: Gregg Dinderman
Náhledová mapka s dráhou planetky 2015 TB145 po obloze. Časy jsou ve světovém čase (UT).
Autor: Sky & Telescope: Gregg Dinderman

Jako hvězdnou mapu lze dobře použít počítačová planetária (např. Cartes du Ciel, Stellarium, Guide9, nebo SkytechX). Podrobné efemeridy s kroky i po jednotlivých minutách lze vygenerovat na stránkách Minor Planet Center, nebo Horizons JPL. Efemerida není v tomto článku uvedena záměrně, protože je stále jistá neurčitost v předpovědích poloh pro planetku. Dráha planetky se bude v dalších dnech upřesňovat, takže vhodné bude vygenerovat si efemeridu až krátce před samotným pozorováním.

Na závěr už zbývá jen popřát jasnou oblohu a příjemné pozorování!




O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Mgr. Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd a komety C/2024 Y1. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: 2015 TB145, Blízkozemní planetka, Planetka


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »