Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Voda na Jupiteru a impakty komet

Voda na Jupiteru a impakty komet

Jupiter-SL-9
Jupiter-SL-9
Astronomická družice Herschel Space Observatory (start 14. 5. 2009), kterou vypustila Evropská kosmická agentura ESA, vyřešila dlouholetou záhadu původu vody v horních vrstvách atmosféry planety Jupiter. Nalezla usvědčující důkazy, že zde byla dopravena v červenci 1994 během dramatické události – při srážce Jupiteru s úlomky komety Shoemaker-Levy 9.

V průběhu týden trvající velkolepé podívané došlo tehdy k postupné kolizi 21 úlomků komety s planetou Jupiter v oblasti její jižní polokoule. Každá srážka zanechala v atmosféře Jupitera tmavou jizvu, která zde přetrvávala po dobu několika týdnů.

Tato pozoruhodná událost byla první přímo pozorovanou kolizí ve Sluneční soustavě (mimo naši Zemi). Po celém světě ji sledovalo velké množství profesionálních i amatérských astronomů prostřednictvím pozemních dalekohledů; na planetu Jupiter se zaměřily také různé kosmické sondy a vesmírné observatoře včetně Hubblova kosmického dalekohledu HST.

V roce 1995 vypustila Evropská kosmická agentura infračervenou družici ISO (Infrared Space Observatory), která vůbec poprvé detekovala a studovala výskyt vody v horních vrstvách atmosféry obří plynné planety Jupiter. Všeobecně se spekulovalo o tom, že kometa Shoemaker-Levy 9 mohla být původcem této vody, avšak přímé důkazy chyběly.

Astronomové byli schopni vyloučit vnitřní zdroje planety. Při postupu vody vzhůru z hlubin atmosféry není možné, aby vodní pára pronikla skrz tzv. „studenou past“. Ta odděluje stratosféru od viditelné oblačnosti v troposféře, nacházející se níže.

Tudíž voda ve stratosféře planety Jupiter musela být doplněna z vnějších zdrojů. Avšak určení jejího původu trvalo více než 15 let, dokud družice Herschel nevyužila své infračervené „oko“ ke zmapování vertikálního i horizontálního rozložení vodní páry v Jupiterově atmosféře.

Rozložení vody v horních vrstvách atmosféry Jupiteru Autor: ESA
Rozložení vody v horních vrstvách atmosféry Jupiteru
Autor: ESA
Na základě pozorování pomocí astronomické družice Herschel bylo zjištěno, že jižní polokoule planety Jupiter obsahuje 2krát až 3krát více vody než polokoule severní. Většina odhalené vody je koncentrována do oblastí, kde v roce 1994 dopadly úlomky zmiňované komety. Měření byla provedena v oboru infračerveného záření přístrojem PACS (Photodetecting Array Camera and Spectrometer) na vlnové délce 66,4 mikrometru. Zjištěná data byla superponována na snímek planety Jupiter, který pořídil kosmický dalekohled HST. Je vidět zřetelná asymetrie v rozložení vody – na jižní polokouli její výskyt převažuje – viz bílá až modrozelená barva na snímku.

„Pouze družice Herschel byla schopna poskytnout citlivé spektrální zobrazení potřebné k nalezení chybějící spojitosti mezi vodou v atmosféře Jupitera a dopadem komety Shoemaker-Levy 9 v roce 1994,“ říká Thibault Cavalié (Laboratoire d’Astrophysique de Bordeaux), hlavní autor článku publikovaného ve vědeckém časopise Astronomy and Astrophysics. „Podle našeho modelu až 95 % vody ve stratosféře má původ v dopadu komety.“

Dalším zdrojem vody může být trvalý tok malých prachových částic z meziplanetárního prostoru dopadajících na Jupitera. Avšak v tomto případě by voda byla rovnoměrně rozložena napříč celou planetou, odkud by mohla ze stratosféry pronikat hlouběji do atmosféry.

Rovněž ledové měsíce planety by mohly být zdrojem vody na Jupiteru, viz například známý výskyt obřích výtrysků vodní páry, které byly objeveny u Saturnova měsíce Enceladus. Ale i to bylo u Jupitera vyloučeno. Žádný velký Jupiterův měsíc se nenachází na vhodném místě, aby mohl dodávat vodu do míst, kde byla na Jupiteru objevena.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Shoemaker-Levy 9, Jupiter, Herschel space observatory


50. vesmírný týden 2018

50. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 10. 12. do 16. 12. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars, nedaleko něj Neptun a výše v Rybách je Uran. Merkur a Venuše jsou vidět ráno. Máme poslední týden vidět bez měsíčního svitu kometu 46P/Wirtanen v jejím přiblížení k Zemi. Výše na obloze je i pěkná kometa 64P/Swift-Gehrels. Sonda InSight už hýbe rukou a fotografuje okolí. U ISS zakotvila nákladní loď Dragon. Jeden ze dvou Falconů musel přistát do moře a podařilo se jej vyzvednout na pevninu. Start Delty IV Heavy z Kalifornie má odklady. Čína vyslala k Měsíci sondu Chang’e 4. Přistát má v pánvi Aitken na jihu Luny. Před 30 lety začala éra telekomunikačních družic Astra a před 25 lety začal Hubble vidět ostře.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 46P Wirtanen

Využil jsem další jasnou toskánskou noc a kochal se kometou 46P Wirtanen, která se pomalu přibližuje k Plejádám. Složenina 20 snímků z Fuji X-Pro2 + Fujinon XF 23/f1.4. Každý jednotlivý snímek clona 2.2, expozice 30 sekund, ISO 6400. Montáž iOptron SkyTracker. Složeno v programu StarryLandscapeStacker, doladělo v Affinity Photo.

Další informace »