Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Vodní led na Marsu i v blízkosti rovníku – využijí jej kolonisté?

Vodní led na Marsu i v blízkosti rovníku – využijí jej kolonisté?

Vodní led pod vrstvou prachu v polární oblasti Marsu
Autor: NASA/JPL-Caltech/ASU

Astronomové objevili rozsáhlé depozity vodního ledu zasypaného pod povrchovou vrstvou horniny poblíž rovníku planety Mars. Objev může uspíšit naděje astrobiologů při hledání života na Marsu nebo budoucích kolonistů při zásobovaní vodou nebo také vyvolat zájem klimatologů o odhalení záhad rudé planety.

Objevy vycházejí z opětovných analýz dat z kosmické sondy Mars Odyssey (NASA), která obíhá kolem planety od roku 2001 a je tak nejstarší fungující sondou kroužící kolem Marsu. Jeden z vědeckých přístrojů sondy Odyssey měřil množství neutronů vyražených z povrchu Marsu kosmickým zářením dopadajícím na planetu. Na základě zjištěného počtu těchto neutronů mohou vědci odhadnout množství vodíku – a tudíž pravděpodobné množství vody – přítomné v několika nejsvrchnějších metrech horniny. Tato voda může mít několik forem – buď se vyskytuje v podobě hydratovaných minerálů nebo malých částeček ledu uvíznutých mezi zrníčky písku či drobnými kousky horniny. Avšak když se objeví množství dosahující více než 26 % – jak bylo naměřeno v některých oblastech – vědci si jsou poměrně jistí, že se těsně pod povrchem nachází velký objem ledu, vysvětluje Jack Wilson, planetolog z Laboratoře aplikované fyziky na John Hopkins University, sídlem v Laurel v Marylandu.

Představa zásob vodního ledu na Marsu není nová. Na pólech planety existují trvale přítomné tzv. polární čepičky, tvořené zmrzlou vodou a tuhým oxidem uhličitým. A pokud se vrátíme do roku 2002, astronomové tehdy informovali o výskytu vodního ledu v podpovrchových vrstvách v oblastech vysokých planetárních šířek, a to právě na základě měření sondy Mars Odyssey. Tento důkaz byl dostatečně silný a NASA vyslala přistávací sondu Phoenix k výzkumu právě této oblasti. Když přistávací modul v roce 2008 odhrábnul pomocí robotického ramene povrchovou vrstvu horniny, potvrdil přítomnost vodního ledu.

Rozložení vodního ledu v polárních čepičkách Marsu a v rovníkových oblastech Autor: Mars Odyssey Neutron Spectrometer
Rozložení vodního ledu v polárních čepičkách Marsu a v rovníkových oblastech
Autor: Mars Odyssey Neutron Spectrometer
Nyní Jack Wilson se svými spolupracovníky přišli s novým způsobem zpracování dřívějších dat pořízených sondou Mary Odyssey a dosáhli rozlišení 290 kilometrů, což je téměř dvakrát lepší než v případě dřívějších map. Objevili tak menší, mnohem koncentrovanější oblasti vodního ledu, kterých si při dřívějších analýzách vědci nemohli všimnout. Nalezli mnoho takových skvrn mnohem blíže k rovníku, než se očekávalo.

To je skutečně báječný příklad, jak data jednou získaná mohou být znovu analyzována novou technikou,“ říká Jim Head, planetolog na Brown University. „Pokud bychom nakonec poslali lidi na Mars, mohli by tuto vodu využívat.“

Avšak výskyt těchto ledových ploch je pro nás záhadou. Podle současných modelů klimatu na Marsu nemůže led v oblasti rovníku přetrvávat déle než zhruba 125 000 let, doplňuje Jack Wilson. Je to proto, že zde pozvolna sublimuje do atmosféry, dokonce i když je zasypán povrchovou izolační vrstvou horniny. Pokud zde led opravdu existuje, může to být důkazem změny polohy rotační osy Marsu v inkriminovaném období. Na rozdíl od Země nemá planeta Mars velký měsíc, který by pomáhal bránit dlouhodobému kolísání její rotační osy. A pokud rotační osa planety byla skloněna více než současných 25°, část ledu z polárních čepiček mohla sublimovat a přemístit se blíže k rovníku. Jack Wilson přiznává, že toto vysvětlení nemusí být pravdivé, pokud by rotační osa Marsu neměnila svoji polohu dostatečně rychle. Další možností je, že svrchní vrstva horniny působí stejně dobře jako izolace, poskytuje zábranu před vypařováním a pomáhá potlačit sublimaci.

Bez ohledu na to, jaký led se vyskytuje v rovníkových oblastech, pokud se nějakým způsobem dostane na povrch a příležitostně se roztaví, může poskytnout vlídné prostředí pro mikroorganismy. Avšak stejné prostředí, které může podporovat mikrobiální život na Marsu, může rovněž vyhovovat pozemským „návštěvníkům“ (černým pasažérům), kteří mohli přežít sterilizaci kosmických sond a dostat se na povrch Marsu. To je důvod, proč NASA přísně provádí sterilizaci svých kosmických sond.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sciencemag.org
[2] sciencedirect.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Planeta Mars, Vodní led


45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře nad Pálavou

Polární záře nad Pálavou

Další informace »