Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Záhada metanu na Marsu nevyřešena, přibyla další: nárůst kyslíku

Záhada metanu na Marsu nevyřešena, přibyla další: nárůst kyslíku

Sezónní změny obsahu kyslíku v atmosféře Marsu
Autor: Melissa Trainer/Dan Gallagher/NASA Goddard

Vůbec poprvé v historii kosmického výzkumu vědci měřili sezónní změny obsahu plynů, které se nacházejí v ovzduší Marsu, přímo nad povrchem kráteru Gale, kde přistála pojízdná vědecká laboratoř Curiosity. Výsledkem toho je záznam něčeho poněkud nepochopitelného: kyslík sloužící na Zemi k dýchání se zde chová takovým způsobem, že to doposud vědci nemohou vysvětlit pomocí známých chemických procesů.

V průběhu tří roků na Marsu (to odpovídá zhruba šesti pozemským rokům) vědecký přístroj SAM (Sample Analysis at Mars), což je pojízdná chemická laboratoř uvnitř roveru NASA s názvem Curiosity, občas nasával vzduch v kráteru Gale a analyzoval jeho složení. Výsledkem je potvrzení složení marťanské atmosféry nad povrchem planety: 95 % objemových oxidu uhličitého (CO2), 2,6 % molekulárního dusíku (N2), 1,9 % argonu (Ar), 0,16 % molekulárního kyslíku (O2) a 0,06 % oxidu uhelnatého (CO). Vědci rovněž odhalili, jak se molekuly v ovzduší Marsu promíchávají a cirkulují v důsledku změn atmosférického tlaku během roku. K těmto změnám dochází, když oxid uhličitý v zimním období vymrzá v oblasti pólů, a tudíž dochází k poklesu tlaku nad planetou jako důsledek nového rozdělení atmosféry. Když se oxid uhličitý začne na jaře a v létě vypařovat a následně promíchávat s ovzduším, dochází zase k vzestupu atmosférického tlaku.

V průběhu tohoto experimentu astronomové zjistili, že dusík a argon sledují očekávaný sezónní průběh: jejich koncentrace v kráteru Gale vzrůstají a klesají v průběhu roku úměrně tomu, jak velké množství oxidu uhličitého je momentálně v ovzduší. Vědci očekávali, že kyslík se bude chovat stejně. Ale není tomu tak. Místo toho množství kyslíku v ovzduší stoupá během jara a léta až o 30 % a následně klesá na podzim zpět na hodnoty předpovězené na základě známých chemických procesů. Tento charakter se opakoval každé jaro, i když množství kyslíku doplňovaného do atmosféry kolísalo, z čehož vyplývá, že „něco“ jej vyprodukovalo a pak jej zase spotřebovalo.

Když jsme to spatřili vůbec poprvé, bylo to velmi udivující,“ říká Sushil Atreya, profesor klimatologie a kosmických věd na University of Michigan, Ann Arbor. Sushil Atreya je spoluautorem článku publikovaného 12. 11. 2019 v časopise Journal of Geophysical Research: Planets.

Jakmile vědci objevili záhadu s kyslíkem, odborníci na planetu Mars se dali do práce, aby se tento problém pokusili vyřešit. Nejprve několikrát překontrolovali přesnost měření přístroje SAM, tzv. kvadrupólového hmotového spektrometru, který je používán ke studiu složení atmosféry. Přístroj byl v pořádku. Zvažovali také možnost, že molekuly oxidu uhličitého nebo vody mohou uvolňovat kyslík, když jsou v atmosféře rozkládány působením slunečního záření, což by mohlo vést k jeho přechodnému zvýšení. Avšak to by vyžadovalo pětkrát větší množství vody v ovzduší k uvolnění dodatečného množství kyslíku a oxid uhličitý je rozkládán příliš pomalu, než aby generoval potřebné množství kyslíku v tak krátké době. A jakým způsobem by mohlo dojít ke snížení množství kyslíku? Může sluneční záření rozkládat molekuly kyslíku na dva samostatné atomy, které jsou pak odvanuty do kosmického prostoru? Nikoliv, uzavírají vědci, protože by trvalo přinejmenším 10 roků, než by se v průběhu tohoto procesu kyslík rozptýlil.

Zápasíme s tímto problémem, abychom jej vysvětlili,“ říká Melissa Trainer, planetoložka z NASA’s Goddard Space Flight Center in Greenbelt, Maryland, která vedla tento výzkum. „Skutečnost, že chování kyslíku není úplně stejné každou sezónu, nás nutí se domnívat, že to není problém, který souvisí s dynamikou atmosféry. Může se jednat o nějaké neznámé chemické zdroje, ale zatím stále ještě nemůžeme tuto záhadu vysvětlit.“

Sezónní změny obsahu kyslíku a metanu v atmosféře Marsu Autor: Melissa Trainer/Dan Gallagher/NASA Goddard
Sezónní změny obsahu kyslíku a metanu v atmosféře Marsu
Autor: Melissa Trainer/Dan Gallagher/NASA Goddard
Pro vědce, kteří zkoumají Mars, je příběh kyslíku velmi podobný výskytu metanu. Metan je neustále přítomen v ovzduší planety nad kráterem Gale v tak malém množství (v průměru 0,00000004 %), že to je stěží rozpoznatelné pro většinu vědeckých přístrojů dopravených na rudou planetu. Stále ještě probíhají měření pomocí laserového spektrometru Tunable Laser Spectrometer, který je součástí aparatury SAM. Přístroj odhalil, že zatímco množství metanu stoupá a klesá sezonně, jeho zvýšené množství až o 60 % se z nevysvětlitelných důvodů objevuje v letních měsících. (Ve skutečnosti metan dosahuje maxima náhodně a dramaticky. Vědci se pokoušejí zjistit, proč tomu tak je.)

S novými poznatky o přítomnosti kyslíku, které jsou k dispozici, se tým Melissy Trainer zajímá, jestli chemické složení podobné tomu, které je hnacím motorem přirozených sezonních změn metanu, může rovněž vést ke změnám v obsahu kyslíku. Alespoň občas oba tyto plyny, jak se ukázalo, vykazují souhlasné změny společně.

Začínáme pozorovat provokující korelace mezi metanem a kyslíkem po velkou část marťanského roku,“ říká Sushil Atreya. „Domnívám se, že se jedná o něco velmi důležitého. Jenom nemáme doposud žádnou odpověď. Nikdo ji nemá.“

Kyslík a metan mohou být produkovány jak biologicky (například mikroorganismy), tak i neživou přírodou (při chemických reakcích souvisejících s vodou a horninami). Vědci zvažují všechny možnosti, i když nemají žádné přesvědčivé důkazy o biologické aktivitě na Marsu. Rover Curiosity není vybaven přístroji, které by mohly definitivně říci, zda zdroj metanu či kyslíku na Marsu je biologického nebo geologického původu. Vědci se domnívají, že nebiologické vysvětlení je mnohem pravděpodobnější a pilně pracují na plném pochopení tohoto problému.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Atmosférický metan, Atmosférický kyslík, Vozítko Curiosity, Planeta Mars


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »