Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Zatmění planetky 2012 XE54

Zatmění planetky 2012 XE54

Částečné zatmění planetky 2012 XE54. Autor: New Millennium Observatory.
Částečné zatmění planetky 2012 XE54.
Autor: New Millennium Observatory.
Raritní událost se podařilo pozorovat astronomům pozorovat 11. prosince 2012. Na několik hodin se do zemského stínu částečně ponořila planetka 2012 XE54, objevená jen dva dny předtím, a nastalo tak před očima vědců částečné zatmění planetky. Jev, který známě věrně u Měsíce, se tak podařilo pozorovat i u jiného tělesa Sluneční soustavy.

Na snímku je zachycena světělná stopa planetky při jejím letu v zemském polostínu.

Planetka 2012 XE54 byla objevena 9. prosince 2012 v rámci projektu Catalina Sky Survay. Na snímcích pořízených 0.68-m Schmidtovou komorou měla jasnost kolem 17. magnitudy a díky neobvyklému pohybu byla umístěna na NEO Confirmation Page. Během několika následujících hodin planetku sledovalo dalších pět MPC stanic po celém světě a celkem se podařilo získat 53 přesných pozic. Zprávu o objevu přinesl cirkulář MPEC 2012-X37, kde jsou uvedeny jednotlivé pozorování a předběžné elementy dráhy. Ty naznačují, že se jedná o blízkozemní planetku s hodnotou MOID 0,0016 AU, což je minimální možná vzdálenost mezi dráhou Země a dráhou planetky, platná pro současnou epochu. Podle absolutní jasnosti H = 25,4 mag. a odhadu albeda se dá předpokládat průměr planetky mezi 15 až 50 metry.

Na první pohled se tedy jedná o tuctovou planetku nevalného rozměru, která se čas od času vyskytne poblíž naší planety. Někdy i poměrně blízko, právě jako při současném přiblížení. Výpočty totiž naznačují, že 11. prosince 2012 v 10h 10m UTC proletí ve vzdálenosti 224 503 km a po jistý čas bude k nám blíž než Měsíc.

Ovšem to pravé představení, které si pro nás planetka přichystala, se odehrálo o pár hodin dříve. Jako první odhalil připravovaný scénář doktor Pasquale Tricarico z Planetary Science Institute. Důkladně analyzoval dráhu a předpověděl, že se planetka vnoří hluboko do zemského polostínu a nastane neobvyklý nebeský úkaz – zatmění planetky.

Částečné zatmění planetky 2012 XE54. Autor: New Millennium Observatory.
Částečné zatmění planetky 2012 XE54.
Autor: New Millennium Observatory.
Snímky malé planetky 2012 XE54 (v úvodu a v tomto odstavci) pořízené 0,36-m f/11 reflektorem na New Millennium Observatory, Mozzate, Italy (A24). Expozice 60 sekund. První záběr pochází z 01h 30m UTC, kdy byla planetka ponořena do zemského polostínu a její trajektorie je slabá. Druhý záběr pak pochází z 1h 48m UTC, ukazuje jasnou stopu planetky, neklamné znamení, že zatmění již skončilo.

Ve výzvě k pozorovatelům uvedl, že by planetka neměla do stínu vstoupit dříve než v 01h 22m UTC a nejpozději ve 02h 00m UTC by jej měla opustit. Avšak vzhledem k nepříliš přesným dráhovým elementům čerstvě objevené planetky připouští možnost, že k zatmění nemusí dojít a planetka mine zemský polostín.

A jak to dopadlo? Úžasně! Jako první přinesl zprávu o pozitivním pozorování Elia Cosi z MPC stanice A24 New Millennium Observatory v Itálii. Do konference MPML poslal v 1h 41m UTC následující radostné řádky: „In two images taken at 01:30:16 and 01:31:18, 60sec exposure, 2012 XE54 appeared as a very faint and long track, then... nothing. In the following images there is no visible track.“ a o osm minut později „at 01:43:43 a very faint track is visible, at 01:48:43 a very bright track is visible.“ Ještě během noci se o své pozorování podělil známý anglický amatérský astronom Peter Birtwhistle z MPC stanice J95 Great Shefford Observatory: „Great prediction! I've put up a very preliminary lightcurve covering the eclipse earlier today, showing minimum centred around approx. 01:37:00 UT, probably around mag ~ +17.5 (but still to analyse all the images from the deepest part of the eclipse properly).

Světelná křivka planetky během zatmění. Autor: Great Shefford Observatory.
Světelná křivka planetky během zatmění.
Autor: Great Shefford Observatory.
Světelná křivka ukazuje, že jasnost malé planetky poklesla během zatmění zhruba o 4 magnitudy. Kredit: Peter Birtwhistle, MPC J95, Great Shefford Observatory.

Zatmění planetky můžeme považovat za poměrně vzácný úkaz. První případ v historii jsme zaznamenali u tělesa 2008 TC3, které se zcela ponořilo do zemského stínu zhruba hodinu před tím, než vstoupilo do atmosféry a následně dopadlo do Súdánské pouště v podobě spršky meteoritů. Zatmění a dokonce během stejného průletu kolem Země i tranzit přes sluneční disk (vzhledem k nepatrnému rozměru tělesa samozřejmě nepozorovatelný) si připravila planetka 2012 TK42. Teprve třetí a zatím poslední zatmění jsme pozorovali u planetky 2012 XE54.

Konečná verze článku bude publikována v královéhradeckém astronomickém časopise Povětroň.

Zdroje:
[1] BIRTWHISTLE, Peter: Inside Great Shefford Observatory: NEO 2012 XE54 eclipsed by Earth shadow
[2] MPEC 2012–X37
[3] TRICARICO, Pasquale: NEO 2012 XE54 eclipsed by Earth shadow
[4] COZZI, Elia: New Millennium Observatory (MPC A24)
[5] Korespondence členů emailové konference MPML




O autorovi

Martin Lehký

Mgr. Martin Lehký (nar. 1972) je amatérský astronom, aktivní pozorovatel, člen výboru Astronomické Společnosti v Hradci Králové (ASHK), člen České astronomické Společnosti (ČAS) a člen Sekce Proměnných Hvězd a Exoplanet (SPHE). Vizuálně se zabývá především pozorováním komet (k 1. 8. 2012 jich viděl 213 a učinil více než 3200 odhadů celkové jasnosti komy), dále sleduje fyzicky proměnné hvězdy, aktivní galaktická jádra a meteory. V letech minulých se věnoval také kreslení planet (Jupiteru a Marsu), pozorování zákrytů hvězd Měsícem a planetkami, popisu deep-sky objektů a hledání nových komet. Do zorného pole jeho fotoaparátu se často dostávají vzácné nebo krásné úkazy, mezi nimi dominují zatmění Měsíce a zatmění Slunce - Od nás částečná, prstencové 2005 ze Španělska a úplné 1998 z Venezuely, 1999 z Maďarska a 2008 z Ruska. Dříve fotografoval komety a deep-sky objekty, různými objektivy a také pomocí 0,42-m Schmidtovy komory. V současnosti nejvíce času pod hvězdnou oblohou věnuje CCD pozorování. Fotometrii zákrytových a fyzicky proměnných hvězd, fotometrii aktivních galaktických jader a fotometrii a astrometrii malých těles Sluneční soustavy.

Objevitel 16 nových proměnných hvězd (stav k 1. 8. 2012)
Nositel Šilhánovy ceny "Proměnář roku" (SPHE) 2010
Nositel Kvízovi ceny (ČAS) 2010
Po autorovi je také pojmenována planetka v hlavním pásu (14550) Lehky

Pozorování jsou dostupná v následujících odkazech:
Vizuální pozorování komet
Astrometrie malých těles Sluneční soustavy
Pulzující proměnné hvězdy
Eruptivní proměnné hvězdy
Novy
Supernovy
Aktivní galaktická jádra

Štítky: Blízkozemní planetka, Planetka


49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »