Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Absolutní vítěz „Sviťme si na cestu … ne na hvězdy 2012“
Josef Jíra Vytisknout článek

Absolutní vítěz „Sviťme si na cestu … ne na hvězdy 2012“

Světelné moře. Autor: Lubomír Sklenár.
Světelné moře.
Autor: Lubomír Sklenár.
Druhý ročník mezinárodní Česko - Slovenské fotografické soutěže se zaměřením na problematiku světelného znečištění vyhlásila Česká astronomická společnost a Slovenská ústredná hvezdáreň ve spolupráci s dalšími astronomickými subjekty. Národní organizátory soutěže přivedl ke spolupráci společný zájem o zachování tmavé noční oblohy a kvalitního nočního životního prostředí.

Do druhého ročníku této nevšední fotografické soutěže přišlo celkem 747 fotografií od 47 autorů. Česko – Slovenská porota vyhlásila vítěze jednotlivých kategorií již v roce 2012 - http://www.astro.zcu.cz/cs/clanky/svetlo/11/.

Zároveň byla vyhlášena „Cena diváků“, tedy soutěžní kategorie, ve které může veřejnost zvolit ten nejzajímavější a nejzdařilejší snímek soutěže prostřednictvím elektronického hlasování na webových stránkách astro.cz - /akce/souteze/svetelne_znecisteni/2012/formular/. Porota se rozhodla ocenit nejlepší fotografii z České i Slovenské republiky určenou tímto hlasováním.

Absolutními vítězi se tedy staly fotografie pana Lubomíra Sklenára z Vrchlabí (z České republiky) a pana Marka Javora z Bratislavy (ze Slovenské republiky).

Absolutním vítězům gratulujeme. Získávají triedry od firmy Supra Praha s. r. o. a TROMF.

Současně s vyhodnocením kategorie „Cena diváků“ byli vylosováni dva účastníci internetového hlasování, kteří obdrží roční předplatné časopisu Astropis a Kozmos. Tím vylosovaným se stal pan Kryštof Kolář a Daniel Dupkala.

Česká republika

Světelné moře. Autor: Lubomír Sklenár.
Světelné moře.
Autor: Lubomír Sklenár.
Popis autora: „Světelné moře“ mezi Špindlerovkou a Petrovou boudou směrem do Polska.
Popis poroty: Krásný obrázek, že? Porotě se také líbí. Všimli jste si těch hvězd na obloze? Většinu z nich ale obyvatelé z měst, co dole září, nevidí. Porotě jich je líto. A přitom by stačilo málo - začít svítit s rozumem. Svítit si na cestu, ne na hvězdy.
Parametry fotografie: Canon EOS 7D, objektiv Tokina 11-16 na ohnisko 11, f/5.6, ISO 100, čas 193 sekund
Datum a čas: 12. 2. 2012, 6:18
Místo: Krkonoše - mezi Špindlerovkou a Petrovou boudou směrem do Polska.

Slovenská republika

Bratislavský hrad. Autor: Marek Javor.
Bratislavský hrad.
Autor: Marek Javor.
Popis autora: Bratislavou sa prehnala hustá nízka hmla. Na Bratislavskom hrade zvýraznila svetelné znečistenie a na moste správne svietenie.
Popis poroty: Nám, lidem, se osvětlené památky líbí. Ale zamysleme se kriticky nad tím, zda by nešlo osvětlit skutečně jenom a právě tu památku. Vždyť to, co na fotografii vidíme jako přesah světla, jsme zbytečně zaplatili a za ty naše peníze jsme ještě poškodili podmínky pro noční přírodu a podmínky pro dobrý spánek nás, lidí. Není to nějak špatně?
Parametry fotografie: Nikon D90, expozice 13 sekund při ISO 200, f/9
Datum a čas: 9. 11. 2011, 20:20
Místo: Bratislava

Na základě velmi dobré spolupráce a ohlasu veřejnosti se porota rozhodla uspořádat další, tedy již třetí ročník této nevšední mezinárodní fotografické soutěže „Sviťme si na cestu … ne na hvězdy 2013“. Bližší informace včetně přesných pravidel soutěže naleznete na webových stránkách soutěže http://www.astro.zcu.cz/cs/clanky/svetlo/12/.




O autorovi

Josef Jíra

Josef Jíra

Josef Jíra se narodil v Opočně v roce 1977 a k astronomii ho přivedl zájem o přírodní vědy. V dětství navštěvoval hvězdárnu v Rokycanech. Vystudoval obor fyzika – astronomie na PF ZČU v Plzni, účastnil se také odborných stáží na observatoři Hoher List či Schülerlabor Astronomie am Carl-Fuhlrott-Gymnasium Wuppertal. Je aktivním členem Západočeské pobočky České astronomické společnosti, odborné skupiny pro tmavou oblohu a členem zákrytové sekce. Koordinuje aktivity v Manětínské oblasti tmavé oblohy a popularizuje astronomickou fotografii. V současné době se věnuje historii astronomie v západních Čechách.

Štítky: Soutěž , Světelné znečištění


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »