Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Astronomický den v Manětínské oblasti tmavé oblohy
Josef Jíra Vytisknout článek

Astronomický den v Manětínské oblasti tmavé oblohy

Mléčná dráha v Manětínské oblasti tmavé oblohy.
Autor: Michal Hron.

Západočeská pobočka České astronomické společnosti ve spolupráci s obcí Štědrá a Hvězdárnou a planetáriem Plzeň si Vás dovolují pozvat na Astronomický den v Manětínské oblasti tmavé oblohy, který se letos uskuteční v sobotu 5. září ve Štědré na Karlovarsku. Smyslem této akce je představit aktivity našich organizací, přiblížit návštěvníkům noční oblohu a upozornit na stále se zhoršující problém tzv. světelného znečištění.

Zámek Štědrá Autor: Západočeská pobočka České astronomické společnosti
Zámek Štědrá
Autor: Západočeská pobočka České astronomické společnosti
Štědrá je jednou z deseti obcí, na jejichž katastru byla 15. září 2014 založena Manětínská oblast tmavé oblohy. Obec s více jak pěti sty obyvateli má velmi pohnutou historii, která sahá až do třináctého století. Dominantou obce je barokní zámek Kokořovců z Kokořova, vystavěný jako nové sídlo žlutického panství. Od té doby se ve vlastnictví zámku vystřídala řada majitelů, kteří se o  zámek starali a zušlechťovali ho. Posledním prvorepublikovým majitelem byl rytíř Josef Menčík, kterému zámek patřil až do roku 1945. Bohužel, největší pohromou pro zámek byla změna vlastníka v roce 1989, kdy ho stát prodal soukromé osobě, která se o zámek přestala starat. Zámek tak během několika let zpustl a byl téměř odsouzen k  demolici. Nová a věříme, že lepší kapitola se začala psát v roce 2011, kdy zámek koupila obec Štědrá, která zámek postupně rekonstruuje a snaží se zde pořádat různé kulturní a vzdělávací akce.

Proto neváhejte a přijeďte se podívat na zámek Kokořovců v obci Štědrá, kde bude probíhat bohatý astronomický program. Začínáme v sobotu 5. 9. 2015 v 17 hodin.

Přednášky na zámku:
18:00 – Atmosférické úkazy okem meteorologa – Martin Adamovský
Pracovník Českého hydrometeorologického ústavu z Plzně vás seznámí s podstatou vzniku polárních září, stříbřitých oblaků, bouřek a halových jevů.
19:15 – Můžeme zachránit noc? – Michal Bareš
Člen České astronomické společnosti a odborník na otázky světelného znečištění představí Manětínskou oblast tmavé oblohy. Má smysl chránit tmu? Jaký vliv má nadměrné noční osvětlení na náš organizmus? Co všechno můžeme vidět na tmavé obloze? To jsou jen některé z otázek, na které dostanete odpověď.
20:00 – Trpasličí planeta Pluto – Lumír Honzík
Ředitel Hvězdárny a planetária Plzeň přiblíží historický a současný pohled na bývalou devátou planetu naší sluneční soustavy.

Přednášky budou probíhat od 18:00 do 21:15. 

Astronomické pozorování: 
V případě jasného počasí bude odpoledne na nádvoří zámku probíhat pozorování sluneční fotosféry a protuberancí. Po soumraku se zaměříme na pozorování nebeských těles, galaxií, hvězdokup a dalších objektů vzdáleného vesmíru. K dispozici bude celá řada dalekohledů, rozličných velikostí a konstrukcí. Jeden z největších dalekohledů pro noční pozorování s průměrem zrcadla 40 cm přiveze Hvězdárna a planetárium Plzeň. 

Malý kurz astronomické fotografie: 
Zajímáte se o astronomickou fotografii a nevíte jak na to? Vezměte si s sebou svůj fotoaparát a Jakub Toman ze Západočeské pobočky ČAS vám vysvětlí, jak na to. 

Doprovodný program: 
- komentovaná procházka zmenšeným modelem sluneční soustavy
- prezentace astronomických aktivit formou jednoduché výstavy
- fyzikální pokusy

Pozvánka na Astronomický den v MOTO Autor: Západočeská pobočka České astronomické společnosti
Pozvánka na Astronomický den v MOTO
Autor: Západočeská pobočka České astronomické společnosti

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Manětínská oblast tmavé oblohy
[2] Západočeská pobočka ČAS
[3] Hvězdárna a planetárium Plzeň
[4] Zámek štědrá facebook



Převzato: Západočeská pobočka České astronomické společnosti



O autorovi

Josef Jíra

Josef Jíra

Josef Jíra se narodil v Opočně v roce 1977 a k astronomii ho přivedl zájem o přírodní vědy. V dětství navštěvoval hvězdárnu v Rokycanech. Vystudoval obor fyzika – astronomie na PF ZČU v Plzni, účastnil se také odborných stáží na observatoři Hoher List či Schülerlabor Astronomie am Carl-Fuhlrott-Gymnasium Wuppertal. Je aktivním členem Západočeské pobočky České astronomické společnosti, odborné skupiny pro tmavou oblohu a členem zákrytové sekce. Koordinuje aktivity v Manětínské oblasti tmavé oblohy a popularizuje astronomickou fotografii. V současné době se věnuje historii astronomie v západních Čechách.

Štítky: Manětínská oblast tmavé oblohy, Zámek Štědrá


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »