Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Praha na Den Země symbolicky nerozsvítí téměř 50 památek

Praha na Den Země symbolicky nerozsvítí téměř 50 památek

Osvětlení památek v Praze, ilustrační snímek
Autor: Jose Huwaidi, Wikimedia Commons

Hlavní město dnes, na Den Země, nerozsvítí na sedmnáct set svítidel osvětlujících téměř pět desítek památek, které má ve správě. Radní hl. m. Prahy pro kulturu a památkovou péči Hana Třeštíková a radní hl. m. Prahy pro majetek Jan Chabr tím chtějí symbolicky upozornit na problém světelného smogu a jeho negativního vlivu na člověka i přírodu.

„Stejně jako bojujeme na území pražské památkové rezervace s vizuálním smogem, který obtěžuje Pražany a znesnadňuje turistům orientaci, chceme poukázat i na problematiku smogu světelného, který má zásadní dopad na zdraví a kvalitu života v hlavním městě. Proto na Den Země nebude osvětleno na padesát pražských památek a připojujeme se k iniciativě „Nesvítí se někde zbytečně?“, kterou vyhlásila Česká astronomická společnost,“ říká radní hl. m. Prahy pro oblast kultury, památkové péče, výstavnictví a cestovního ruchu Hanka Třeštíková.

Na Den Země se dnes nerozsvítí celkem 1669 světel, což je asi polovina světel pod správou městské firmy Technologie hlavního města Prahy (THMP). Z památek v centru to bude Týnský chrám, Petřínská rozhledna, Národní památka Vyšehrad nebo Karlův most. Dále od centra zůstane do tmy ponořená zřícenina na Babě a kostely sv. Martina v Řepích nebo sv. Cyrila a Metoděje v Nebušicích. Zahrnuty jsou tak památky různého typu - od rozhledny, kostelů a jiných sakrálních staveb, po sochy a pomníky.

„Naše společnost se nachází v bodu zlomu, kdy drtivá většina společnosti začala přemýšlet o světě okolo nás v jiných intencích. Příroda, její vytěžování, nakládání s nerostným bohatstvím či stav planety z pohledu její udržitelnosti se staly aktuálními otázkami našich životů. Cílem je fungování společnosti za účelem trvale udržitelného rozvoje, který respektuje i budoucnost, nikoli pouze snahu o maximalizaci využití z pohledu dneška a nezodpovědnost za budoucnost,“ doplňuje radní hl. m. Prahy pro oblast majetku Jan Chabr.

Podle radních právě moderní člověk svým životem a fungováním negativně ovlivňuje přírodu a své okolí. Problém světelného znečištění však rezonuje veřejností a médii až poslední dobou. Jak potvrzuje odborná veřejnost, pravidelné střídání světla a tmy velmi spolehlivě informovuje všechno živé o tom, zda je den, či noc, a zda se máme připravit na aktivitu, nebo naopak spánek. Naše vnitřní hodiny musí být o těchto jevech jasně informovány, a pokud tomu tak není, musíme i například jen podvědomě vnímat světlo zvenčí. V důsledku toho jsou procesy v našem těle rozhozené, nesynchronizované a na naše zdraví a imunitu to má neblahý vliv. Týká se to nejenom nás lidí, ale také jiných živočichů. Těžce dopočítáme množství létavého hmyzu, které každý den po celém světě únavou zemře při lákání na světlo z pouliční lampy nebo třeba reflektoru zamířeného na kostel.

Důvodů omezit světelnost je však více. „Zdravotní problémy jsou samozřejmě tím nejdůležitějším. Díky elektrifikaci lidské civilizace si však ani nemůžeme plně vychutnat pohled na krásu noční oblohy. Každý známe ten rozdíl, kdy vyrazíme někam za Prahu a máme najednou dojem, jako by se oproti pražské obloze objevilo mnoho hvězd a vesmírných objektů navíc. Ony tam jsou po celou dobu, ale díky světlu, které nešikovně míří kromě památek i na noční oblohu, je tam nevidíme,“ popisuje Vít Zeman, člen Výboru pro životní prostředí Zastupitelstva hl. m. Prahy, a dodává: „Náš výbor k omezení světelného smogu proto vydal už dvě doporučující usnesení. Současná koalice má toto téma také ve svém programovém prohlášení.“

„Symbolickým nerozsvícením světel osvětlujících pražské památky v tak významný den, jako je Den Země, nyní především otevíráme diskuzi k tomuto tématu. Praha by si měla vážit svého historického a kulturního dědictví a stejně tak by si měla uvědomovat svůj negativní vliv na přírodu a lidské zdraví,“ uzavírá radní Hana Třeštíková.

Seznam pražských objektů, které v noci ze čtvrtka 22. dubna na pátek 23. dubna 2021 nebudou osvětleny:

Kostel sv. Prokopa (Žižkov), Žofín, Mánes, Malostranská mostecká věž, Památník Vítkov, kostel sv. Antonína, Národní památka Vyšehrad, kostel sv. Ludmily (nám. Míru), Loreta, Černínský palác, Dům umělců (Rudolfinum), kostel sv. Mikuláše a Pomník mistra Jana Husa (Staroměstské náměstí), Staroměstská radnice, Krannerova kašna (Smetanovo nábřeží), Karlův most, Petřínská rozhledna, kostel sv. Havla, Stavovské divadlo, Čechův most, rotunda sv. Máří Magdaleny, Obecní dům, Prašná brána, kostel sv. Cyrila a Metoděje (Karlín), kostel Emauzy, kostel sv. Jana Nepomuckého Na Skalce, Strahovský klášter, kostel sv. Apolináře, kostel sv. Ducha, socha Franze Kafky, kostel sv. Šimona a Judy, Týnský chrám, kostel sv. Haštala, kostel sv. Jakuba Staršího, socha TGM, kostel sv. Norberta, kostel sv. Ignáce, Státní opera, kostel Nejsvětějšího srdce Páně, kostel sv. Petra (Dubeček), kostel sv. Martina (Řepy), Sovovy mlýny, kostel Panny Marie Vítězné, kostel Povýšení svatého Kříže (Vinoř), Libeňský zámeček, kostel sv. Fabiána a Šebestiána, kostel sv. Remigia, kaple, škola a park v Dolních Měcholupech, Památník obětem komunismu, kostel sv. Cyrila a Metoděje (Nebušice), Zřícenina Baba.



Převzato: Tisková zpráva Hlavního města Prahy



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Praha, Světelné znečištění


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »