Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Praha na Den Země symbolicky nerozsvítí téměř 50 památek

Praha na Den Země symbolicky nerozsvítí téměř 50 památek

Osvětlení památek v Praze, ilustrační snímek
Autor: Jose Huwaidi, Wikimedia Commons

Hlavní město dnes, na Den Země, nerozsvítí na sedmnáct set svítidel osvětlujících téměř pět desítek památek, které má ve správě. Radní hl. m. Prahy pro kulturu a památkovou péči Hana Třeštíková a radní hl. m. Prahy pro majetek Jan Chabr tím chtějí symbolicky upozornit na problém světelného smogu a jeho negativního vlivu na člověka i přírodu.

„Stejně jako bojujeme na území pražské památkové rezervace s vizuálním smogem, který obtěžuje Pražany a znesnadňuje turistům orientaci, chceme poukázat i na problematiku smogu světelného, který má zásadní dopad na zdraví a kvalitu života v hlavním městě. Proto na Den Země nebude osvětleno na padesát pražských památek a připojujeme se k iniciativě „Nesvítí se někde zbytečně?“, kterou vyhlásila Česká astronomická společnost,“ říká radní hl. m. Prahy pro oblast kultury, památkové péče, výstavnictví a cestovního ruchu Hanka Třeštíková.

Na Den Země se dnes nerozsvítí celkem 1669 světel, což je asi polovina světel pod správou městské firmy Technologie hlavního města Prahy (THMP). Z památek v centru to bude Týnský chrám, Petřínská rozhledna, Národní památka Vyšehrad nebo Karlův most. Dále od centra zůstane do tmy ponořená zřícenina na Babě a kostely sv. Martina v Řepích nebo sv. Cyrila a Metoděje v Nebušicích. Zahrnuty jsou tak památky různého typu - od rozhledny, kostelů a jiných sakrálních staveb, po sochy a pomníky.

„Naše společnost se nachází v bodu zlomu, kdy drtivá většina společnosti začala přemýšlet o světě okolo nás v jiných intencích. Příroda, její vytěžování, nakládání s nerostným bohatstvím či stav planety z pohledu její udržitelnosti se staly aktuálními otázkami našich životů. Cílem je fungování společnosti za účelem trvale udržitelného rozvoje, který respektuje i budoucnost, nikoli pouze snahu o maximalizaci využití z pohledu dneška a nezodpovědnost za budoucnost,“ doplňuje radní hl. m. Prahy pro oblast majetku Jan Chabr.

Podle radních právě moderní člověk svým životem a fungováním negativně ovlivňuje přírodu a své okolí. Problém světelného znečištění však rezonuje veřejností a médii až poslední dobou. Jak potvrzuje odborná veřejnost, pravidelné střídání světla a tmy velmi spolehlivě informovuje všechno živé o tom, zda je den, či noc, a zda se máme připravit na aktivitu, nebo naopak spánek. Naše vnitřní hodiny musí být o těchto jevech jasně informovány, a pokud tomu tak není, musíme i například jen podvědomě vnímat světlo zvenčí. V důsledku toho jsou procesy v našem těle rozhozené, nesynchronizované a na naše zdraví a imunitu to má neblahý vliv. Týká se to nejenom nás lidí, ale také jiných živočichů. Těžce dopočítáme množství létavého hmyzu, které každý den po celém světě únavou zemře při lákání na světlo z pouliční lampy nebo třeba reflektoru zamířeného na kostel.

Důvodů omezit světelnost je však více. „Zdravotní problémy jsou samozřejmě tím nejdůležitějším. Díky elektrifikaci lidské civilizace si však ani nemůžeme plně vychutnat pohled na krásu noční oblohy. Každý známe ten rozdíl, kdy vyrazíme někam za Prahu a máme najednou dojem, jako by se oproti pražské obloze objevilo mnoho hvězd a vesmírných objektů navíc. Ony tam jsou po celou dobu, ale díky světlu, které nešikovně míří kromě památek i na noční oblohu, je tam nevidíme,“ popisuje Vít Zeman, člen Výboru pro životní prostředí Zastupitelstva hl. m. Prahy, a dodává: „Náš výbor k omezení světelného smogu proto vydal už dvě doporučující usnesení. Současná koalice má toto téma také ve svém programovém prohlášení.“

„Symbolickým nerozsvícením světel osvětlujících pražské památky v tak významný den, jako je Den Země, nyní především otevíráme diskuzi k tomuto tématu. Praha by si měla vážit svého historického a kulturního dědictví a stejně tak by si měla uvědomovat svůj negativní vliv na přírodu a lidské zdraví,“ uzavírá radní Hana Třeštíková.

Seznam pražských objektů, které v noci ze čtvrtka 22. dubna na pátek 23. dubna 2021 nebudou osvětleny:

Kostel sv. Prokopa (Žižkov), Žofín, Mánes, Malostranská mostecká věž, Památník Vítkov, kostel sv. Antonína, Národní památka Vyšehrad, kostel sv. Ludmily (nám. Míru), Loreta, Černínský palác, Dům umělců (Rudolfinum), kostel sv. Mikuláše a Pomník mistra Jana Husa (Staroměstské náměstí), Staroměstská radnice, Krannerova kašna (Smetanovo nábřeží), Karlův most, Petřínská rozhledna, kostel sv. Havla, Stavovské divadlo, Čechův most, rotunda sv. Máří Magdaleny, Obecní dům, Prašná brána, kostel sv. Cyrila a Metoděje (Karlín), kostel Emauzy, kostel sv. Jana Nepomuckého Na Skalce, Strahovský klášter, kostel sv. Apolináře, kostel sv. Ducha, socha Franze Kafky, kostel sv. Šimona a Judy, Týnský chrám, kostel sv. Haštala, kostel sv. Jakuba Staršího, socha TGM, kostel sv. Norberta, kostel sv. Ignáce, Státní opera, kostel Nejsvětějšího srdce Páně, kostel sv. Petra (Dubeček), kostel sv. Martina (Řepy), Sovovy mlýny, kostel Panny Marie Vítězné, kostel Povýšení svatého Kříže (Vinoř), Libeňský zámeček, kostel sv. Fabiána a Šebestiána, kostel sv. Remigia, kaple, škola a park v Dolních Měcholupech, Památník obětem komunismu, kostel sv. Cyrila a Metoděje (Nebušice), Zřícenina Baba.



Převzato: Tisková zpráva Hlavního města Prahy



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Praha, Světelné znečištění


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »