Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Startuje mezinárodní projekt o světelném znečištění

Startuje mezinárodní projekt o světelném znečištění

Projekt EU-RE-STAR
Autor: Marián Runkas

Hvězdárna a planetárium Brno zahájila ve spolupráci s řadou středoevropských planetárií realizaci velkého multimediálního projektu EU-RE-STAR (zkr. Scientists warn: Enlightenment but not redundant lights!), díky kterému vznikne první pořad pro digitální planetária o světelném znečištění na světě. Náklady na realizaci v průběhu dvou let dosáhnou 235 tisíc euro a jsou plně hrazeny z dotace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Světelné znečištění je novodobým, stále narůstajícím problémem, který ovlivňuje nejen kvalitu lidských životů, ale má také negativní účinky na faunu a floru. Světla v nočním prostoru jenom přibývá, ročně celosvětově kolem 6 procent. Pokud s tím nic neuděláme, budeme mít podle predikcí v roce 2030 noční prostředí na vesnici stejně světlé jako dnes ve městech. Problém je to navíc celoevropský, nezná hranic.

Řešením je používání osvětlení s regulovanou či omezenou intenzitou a vhodným složením vyzařovaného spektra. Některá místa jsou navíc osvětlována zbytečně či neúčelně. Motivem ke změně přitom může být veřejná diskuze, všeobecná popularizace, zvyšování povědomí veřejnosti o účincích světla v noci.

Hvězdárna a planetárium Brno se připojila k projektu EU-RE-STAR. Jeho účelem je vyrobit první pořad pro digitální planetária o světelném znečištění. Astronomové varují před nadbytečným světlem už mnoho let. U lidí způsobuje světelné znečištění bolesti hlavy, vyčerpání nebo úzkosti. V přírodě škodí nočním živočichům. Umělá světla způsobují problémy s navigací. Týká se to zejména hmyzu, který se za běžných okolností orientuje podle Měsíce. Světla v nočním prostoru přibývá ročně na celém světě kolem šesti procent.

Podle pesimistických předpovědí má být roce 2030 noční prostředí na vesnici stejně světlé, jako je dnes ve městech. Jako řešení doporučují hvězdáři instalaci osvětlení s regulovanou či omezenou intenzitou a vhodným složením vyzařovaného spektra. Navrhují také přestat svítit v místech, kde je to zbytečné či neúčelné.

Pořad pro planetária má na problém upozornit veřejnost. Je potřeba ho vyrobit ve speciálním formátu, aby se dal v hvězdárnách promítat. Vznikne ve slovenské, české, maďarské, německé, polské, rumunské a anglické verzi. Jeho pracovní název je Světlá tma. Součástí bude evropská osvětová kampaň ve velkých planetáriích a vědeckých parcích.

Projekt EU-RE-STAR vzniká pod vedením Hvězdárny a planetária Brno, za spolupráce Tudomanyos Ismeretterjeszto Tarsulata (Maďarsko), Planetarium Hamburg (Německo), Zielonogórski Osrodek Kultury (Polsko), Gesellschaft Österreichischer Planetarien (Rakousko), Complexul Astronomic Baia Mare (Rumunsko), Slovenská ústredná hvezdáreň (Slovensko). Byl zařazen do programu Erasmus+ (Cooperation for Innovation and the Exchange of Good Practices) a podpořen celkovou částkou 234 608 euro.




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: EU-RE-STAR, Světelné znečištění


9. vesmírný týden 2024

9. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 2. do 3. 3. 2024. Měsíc po úplňku bude zářit v druhé polovině noci a ráno, kde se přiblíží k hvězdě Antares. Na večerní obloze je vidět Jupiter a Uran. Aktivita Slunce je stále vysoká a na povrchu je velká skvrna. Soukromý přistávací modul Nova-C Odysseus dosedl na povrch Měsíce zřejmě na boku, ale stále vysílá. Z oběžné dráhy se vrátilo pouzdro soukromé společnosti Varda Space. Proběhlo další, devatenácté přistání stupně Falconu 9. Uplynulo 20 let od startu mise Rosetta-Philae ke kometě 67P a v létě to bude 10 let od jejího příletu k ní.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC2359 Thorova helma

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2024 obdržel snímek „NGC 2359 - Thorova helma“, jehož autorem je Roman Hujer   Jméno Thor nalezneme zejména v mytologii severských národů, například Germánů či Vikingů. Jeho otcem byl Odin, jeden z bohů zde nejvyšších. Je bohem

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

12P Pons-Brooks

12P/Pons–Brooks je periodická kométa s obežnou dobou 71 rokov. Zodpovedá klasickej definícii kométy typu Halley s obežnou dobou medzi 20 a 200 rokmi a je tiež jednou z najjasnejších známych periodických komét, ktorá vo svojom prístupe k perihéliu dosahuje absolútnu vizuálnu magnitúdu ~ 5 . Kométu Pons-Brooks objavil na observatóriu v Marseille v júli 1812 Jean-Louis Pons a neskôr ju v roku 1883 objavil William Robert Brooks. Najbližší prechod perihélia je 21. apríla 2024, pričom najbližšie priblíženie k Zemi je 1,55 AU (232 miliónov km) 2. júna 2024. Očakáva sa, že kométa zjasní na zdanlivú magnitúdu 4,5. Jadro kométy sa odhaduje na priemer približne 30 km za predpokladu, že počas fotometrie v roku 2020 neprodukovalo príliš veľa prachu a plynu. 12P/Pons–Brooks môže byť materským telesom slabého decembrového meteorického roja κ-Draconids, ktorý je aktívny približne od 29. novembra do 13. decembra. Vyfotené 27.2.2024 krátko po západe Slnka za zlých podmienok cez vysokú oblačnosť. Chvíľami ani guiding nefungoval. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, guidescope 180mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Starnet++, Adobe photoshop 37x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 30 flats, 30 darks, master darkflats 27.2.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »