Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Startuje mezinárodní projekt o světelném znečištění

Startuje mezinárodní projekt o světelném znečištění

Projekt EU-RE-STAR
Autor: Marián Runkas

Hvězdárna a planetárium Brno zahájila ve spolupráci s řadou středoevropských planetárií realizaci velkého multimediálního projektu EU-RE-STAR (zkr. Scientists warn: Enlightenment but not redundant lights!), díky kterému vznikne první pořad pro digitální planetária o světelném znečištění na světě. Náklady na realizaci v průběhu dvou let dosáhnou 235 tisíc euro a jsou plně hrazeny z dotace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Světelné znečištění je novodobým, stále narůstajícím problémem, který ovlivňuje nejen kvalitu lidských životů, ale má také negativní účinky na faunu a floru. Světla v nočním prostoru jenom přibývá, ročně celosvětově kolem 6 procent. Pokud s tím nic neuděláme, budeme mít podle predikcí v roce 2030 noční prostředí na vesnici stejně světlé jako dnes ve městech. Problém je to navíc celoevropský, nezná hranic.

Řešením je používání osvětlení s regulovanou či omezenou intenzitou a vhodným složením vyzařovaného spektra. Některá místa jsou navíc osvětlována zbytečně či neúčelně. Motivem ke změně přitom může být veřejná diskuze, všeobecná popularizace, zvyšování povědomí veřejnosti o účincích světla v noci.

Hvězdárna a planetárium Brno se připojila k projektu EU-RE-STAR. Jeho účelem je vyrobit první pořad pro digitální planetária o světelném znečištění. Astronomové varují před nadbytečným světlem už mnoho let. U lidí způsobuje světelné znečištění bolesti hlavy, vyčerpání nebo úzkosti. V přírodě škodí nočním živočichům. Umělá světla způsobují problémy s navigací. Týká se to zejména hmyzu, který se za běžných okolností orientuje podle Měsíce. Světla v nočním prostoru přibývá ročně na celém světě kolem šesti procent.

Podle pesimistických předpovědí má být roce 2030 noční prostředí na vesnici stejně světlé, jako je dnes ve městech. Jako řešení doporučují hvězdáři instalaci osvětlení s regulovanou či omezenou intenzitou a vhodným složením vyzařovaného spektra. Navrhují také přestat svítit v místech, kde je to zbytečné či neúčelné.

Pořad pro planetária má na problém upozornit veřejnost. Je potřeba ho vyrobit ve speciálním formátu, aby se dal v hvězdárnách promítat. Vznikne ve slovenské, české, maďarské, německé, polské, rumunské a anglické verzi. Jeho pracovní název je Světlá tma. Součástí bude evropská osvětová kampaň ve velkých planetáriích a vědeckých parcích.

Projekt EU-RE-STAR vzniká pod vedením Hvězdárny a planetária Brno, za spolupráce Tudomanyos Ismeretterjeszto Tarsulata (Maďarsko), Planetarium Hamburg (Německo), Zielonogórski Osrodek Kultury (Polsko), Gesellschaft Österreichischer Planetarien (Rakousko), Complexul Astronomic Baia Mare (Rumunsko), Slovenská ústredná hvezdáreň (Slovensko). Byl zařazen do programu Erasmus+ (Cooperation for Innovation and the Exchange of Good Practices) a podpořen celkovou částkou 234 608 euro.




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: EU-RE-STAR, Světelné znečištění


4. vesmírný týden 2023

4. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 1. do 29. 1. 2023. Měsíc bude v první čtvrti. Venuše se již potkala se Saturnem a je nejjasnějším objektem soumrakové oblohy spolu s Jupiterem. Nejvýše na obloze najdeme Mars. Kometa C/2022 E3 (ZTF) se blíží k Zemi a stává se objektem viditelným i pro neozbrojené oko. Slunce je stále aktivní a na povrchu je hodně pěkných skvrn. V týdnu očekáváme start Falconu 9, rakety Electron a HII-A. Slavíme několik výročí československých astronomů Františka Hřebíka, Antonína Mrkose a Juraje Zverka.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tromsø lights

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2022 získal snímek „Tromsø lights“, jehož autorem je Jan Klíma     Kdo by neznal slavnou polární záři. Ať již ze snímků oblohy z dalekého severu či z ještě, alespoň pro nás ještě vzdálenějšího jihu, nebo třeba z divadelní hry

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Rozeta NGC 2244

Vybavenie: EQ5Pro, podomácky vyrobený newton 100/500, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, DSS, Siril, Adobe photoshop 67x240 sec. Lights gain5, offset115 pri -10°C, master bias, 60 flats, master darks. 21. až 24.1.2023

Další informace »