Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Startuje mezinárodní projekt o světelném znečištění

Startuje mezinárodní projekt o světelném znečištění

Projekt EU-RE-STAR
Autor: Marián Runkas

Hvězdárna a planetárium Brno zahájila ve spolupráci s řadou středoevropských planetárií realizaci velkého multimediálního projektu EU-RE-STAR (zkr. Scientists warn: Enlightenment but not redundant lights!), díky kterému vznikne první pořad pro digitální planetária o světelném znečištění na světě. Náklady na realizaci v průběhu dvou let dosáhnou 235 tisíc euro a jsou plně hrazeny z dotace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Světelné znečištění je novodobým, stále narůstajícím problémem, který ovlivňuje nejen kvalitu lidských životů, ale má také negativní účinky na faunu a floru. Světla v nočním prostoru jenom přibývá, ročně celosvětově kolem 6 procent. Pokud s tím nic neuděláme, budeme mít podle predikcí v roce 2030 noční prostředí na vesnici stejně světlé jako dnes ve městech. Problém je to navíc celoevropský, nezná hranic.

Řešením je používání osvětlení s regulovanou či omezenou intenzitou a vhodným složením vyzařovaného spektra. Některá místa jsou navíc osvětlována zbytečně či neúčelně. Motivem ke změně přitom může být veřejná diskuze, všeobecná popularizace, zvyšování povědomí veřejnosti o účincích světla v noci.

Hvězdárna a planetárium Brno se připojila k projektu EU-RE-STAR. Jeho účelem je vyrobit první pořad pro digitální planetária o světelném znečištění. Astronomové varují před nadbytečným světlem už mnoho let. U lidí způsobuje světelné znečištění bolesti hlavy, vyčerpání nebo úzkosti. V přírodě škodí nočním živočichům. Umělá světla způsobují problémy s navigací. Týká se to zejména hmyzu, který se za běžných okolností orientuje podle Měsíce. Světla v nočním prostoru přibývá ročně na celém světě kolem šesti procent.

Podle pesimistických předpovědí má být roce 2030 noční prostředí na vesnici stejně světlé, jako je dnes ve městech. Jako řešení doporučují hvězdáři instalaci osvětlení s regulovanou či omezenou intenzitou a vhodným složením vyzařovaného spektra. Navrhují také přestat svítit v místech, kde je to zbytečné či neúčelné.

Pořad pro planetária má na problém upozornit veřejnost. Je potřeba ho vyrobit ve speciálním formátu, aby se dal v hvězdárnách promítat. Vznikne ve slovenské, české, maďarské, německé, polské, rumunské a anglické verzi. Jeho pracovní název je Světlá tma. Součástí bude evropská osvětová kampaň ve velkých planetáriích a vědeckých parcích.

Projekt EU-RE-STAR vzniká pod vedením Hvězdárny a planetária Brno, za spolupráce Tudomanyos Ismeretterjeszto Tarsulata (Maďarsko), Planetarium Hamburg (Německo), Zielonogórski Osrodek Kultury (Polsko), Gesellschaft Österreichischer Planetarien (Rakousko), Complexul Astronomic Baia Mare (Rumunsko), Slovenská ústredná hvezdáreň (Slovensko). Byl zařazen do programu Erasmus+ (Cooperation for Innovation and the Exchange of Good Practices) a podpořen celkovou částkou 234 608 euro.




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: EU-RE-STAR, Světelné znečištění


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »