Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Světelné znečištění tématem veřejného slyšení v Senátu

Světelné znečištění tématem veřejného slyšení v Senátu

Srovnání noční oblohy nad Grand Tetonem (USA) a Jizerkou (Jizerská oblast tmavé oblohy).
Autor: Petr Horálek

14. září 2020 proběhlo v Senátu Parlamentu České republiky 21. veřejné slyšení na téma "Světlo - dobrý sluha, zlý pán". Považujeme to za další zásadní krok v ochraně nočního prostředí.  Světelné znečištění je novodobým, stále narůstajícím problémem, který ovlivňuje nejen kvalitu lidských životů, ale má devastující účinky na faunu a floru. V současnosti je velmi obtížné nalézt dobrý příklad venkovního osvětlení, naopak drtivá většina je těch špatných nebo nedostatečných, které nevyhovují buďto směrovostí nebo používají bílé světlo s příliš velkým podílem modré složky světla, případně svítí příliš silně, oslňují nebo svítí do obytných domů. Vyšší bezpečnost přitom neznamená vyšší osvětlenost. Řešením je používání osvětlení se správným směrováním, vhodnou intenzitou a správnou tzv. náhradní teplotou chromatičnosti, event. jeho regulace v průběhu noci. Na mnoha místech je umělé osvětlení dokonce zcela nesmyslné.

Problém světelného znečištění začal být vnímán v 60. letech minulého století. V 90. letech se pak problematika světelného znečištění dostala do prvních zákonů jiných států. V roce 2002 se toto téma dostalo do Zákona o ovzduší 86/2002 Sb., po letech ale bylo vypuštěno. Mezitím spontánně vznikly na území České republiky tři oblasti tmavé oblohy, z toho dvě přeshraniční (s Polskem a Slovenskem). Od roku 2017 vede Ministerstvo životního prostředí Mezirezortní pracovní skupinu k řešení světelného znečištění – její závěry jsou zahrnuty již ve dvou usneseních vlády, vydalo také Příručku pro šetrné osvětlování určenou obcím, začal platit metodický pokyn k předcházení a snižování světelného znečištění při posuzování staveb v rámci procesu EIA, ve spolupráci Ministerstva průmyslu a obchodu s Ministerstvem životního prostředí jsou vyhlášeny dotační programy na rekonstrukci veřejného osvětlení v obcích, které je šetrné k přírodě.

Přesto občan doposud nemá účinný nástroj, který by ho ochránil proti bezohlednému svícení v noci. Neexistuje zákonné opatření k regulaci světelného znečištění. Aktuálně je ale již vládou schválený nový Stavební zákon, kde je problematika světelného znečištění zahrnuta. Tyto dílčí úspěšné mezníky je třeba dále propojit a zajistit jejich účinnost a vymahatelnost, protože současný stav je naprosto nedostatečný. Světla v noci neustále přibývá - cílem je ubrat světlo z nočního prostředí, za pomoci moderních technologií, úspor elektřiny, směrování světla, inteligentního řízení v závislosti na provozu a náhrady viditelného světla pro kamery za infrakamery. Životnost osvětlovací soustavy činí minimálně dvě desetiletí, což znamená, že není na co čekat. Každá nová instalace nedodržující pravidla podle současného vědeckého poznání bude svítit špatně desítky následujících roků.

Na veřejném slyšení potvrdili astronomové, že světlo v noci narušuje pohled na přírodně tmavou oblohu. Botanici, fyziologové a zástupci ochrany přírody demonstrovali na stovkách vědeckých publikací negativní důsledky přemíry světla v noci na přírodu (faunu i floru) a na zdraví člověka. Světelní technici potvrdili, že technicky lze svítit tak, aby to bylo v souladu s ochranou zdraví občanů a ochranou volně žijících druhů.

Závěr je jednoznačný: světelné znečištění má během noci negativní vliv na lidské zdraví a noční ekosystémy a zároveň existují technická řešení pro snížení světelného znečištění a jeho negativních vlivů.

 

Souhrn odkazů na informace ze Senátu: 

Program:
https://www.senat.cz/xqw/webdav/pssenat/original/95910/80436  

Tisková zpráva Senátu:
https://www.senat.cz/zpravodajstvi/zprava.php?ke_dni=15.9.2020&O=12&id=3034&from=M

Tisková konference, videozáznam:
https://senat.cz/informace/galerie/videogalerie/video.php?id=722

Prezentace a rozprava, videozáznam:
https://www.senat.cz/informace/galerie/videogalerie/video.php?id=723   

Úplný stenografický záznam veřejného slyšení a všechny prezentace:
https://senat.cz/cinnost/slyseni_petice/stenozaznamy/index.php?ke_dni=10.9.2020&O=12

Fotogalerie:
https://www.senat.cz/cinnost/galerie.php?aid=26902

 




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Senát, Světelné znečištění


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »