Úkazy
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.
Je samozřejmě nemožné, aby stín nějakého objektu z dnešního Rakouska dosáhl k naší severní hranici, ale občas stačí málo a všechno může být jinak. Ono i s tou hranicí to není jen tak. Z pohledu stáří vesmíru se jen před krátkým okamžikem jednalo o severní hranici říše, v jejímž názvu se Rakousko vyskytovalo…
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.
V posledních týdnech jsem na internetu narazil na několik článků týkajících se očekávání spojených s kometami C/2026 A1 (MAPS) a C/2025 R3 (PANSTARRS). Do obou uvedených vlasatic byly vkládány velké naděje. Nejlépe to asi ukazuje název článku uveřejněného 19. února 2026 na stránkách ZOOM Prima: Blíží se nádherná kometa. Bude k vidění ve dne a pouhým okem, vzápětí dorazí „Velká kometa roku 2026“.
Až ve čtvrtek 30. dubna večer zpopelníte svou „čarodějnici“, můžete namířit dalekohled nebo třeba evscope na oblohu a zapojit se do sledování dalšího zajímavého nebeského představení. Hlavní roli tentokrát obsadí planetka (1408) Trusanda, která zakryje hvězdu UCAC4 455-051346 (11,5 mag.) v souhvězdí Lva.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 4. do 26. 4. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše, která projde kolem Uranu a nad jihozápadem je Jupiter. Konjunkce planet na ranní obloze je nám bohužel skryta. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) projde mezi Zemí a Sluncem a bude vidět v koronografu SOHO. Úspěšný třetí start zaznamenala společnost Blue Origin se svojí raketou New Glenn, přičemž první stupeň opět úspěšně přistál na mořské plošině. Úspěšné testy má za sebou i celá Super Heavy Starship chystající se na další testovací let v květnu. Aleš Svoboda podstupuje třetí závěrečnou část výcviku. Před pěti lety se na Marsu vznesl vrtulníček Ingenuity.
Zatímco úplněk nebo běžný srpek zná každý, na obloze se odehrává i mnohem vzácnější nebeské divadlo – lov na extrémně tenký měsíční srpek, úzký doslova jako pavučina. Tento takzvaný „mladý“ nebo „starý“ Měsíc se ukazuje jen na pár prchavých okamžiků těsně po novu nebo před ním.
Měsíc je obecně považován za největšího nepřítele milovníků „padajících hvězd“. Svou září dokáže z oblohy vymazat až 90 % slabších létavic. Tradiční meteorický roj Lyridy v roce 2026 však bude patřit do skupiny meteorických rojů, jejichž pozorovatelnost rušit nebude. Náš nebeský soused zapadne v noci z 22. na 23. dubna už před půlnocí. V době, kdy se radiant prvního mohutnějšího jarního roje bude dostávat výš nad obzor, bude již bezpečně pod horizontem a my budeme mít možnost v časných předúsvitových hodinách nerušeně vyhlížet meteory vylétající ze souhvězdí Lyry.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 4. do 19. 4. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je slabý Uran. Aktivita Slunce je nízká. Loučíme se s pěknou kometou C/2025 R3 (PanSTARRS) na ranní obloze. Posádka lodi Orion mise Artemis II úspěšně obletěla Měsíc a je zpátky k Zemi. Falcon 9 vynesl zásobovací loď Cygnus-XL mise NG-24 k ISS. Před 65 lety začala éra pilotované kosmonautiky, když Jurij A. Gagarin v lodi Vostok oblétl Zemi. Před 45 lety startoval první raketoplán Columbia.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 4. do 12. 4. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je nízká, ubylo i skvrn. Posádka lodi Orion mise Artemis II úspěšně obletěla Měsíc a je na cestě zpátky k Zemi. Proběhlo 34. opakované použití prvního stupně rakety Falcon 9. Startoval také Atlas V s družicemi sítě Leo. Před 65 lety se člověk vydal na oběžnou dráhu kolem Země.
Náhody se nestávají jen v životě, ale i ve vesmíru. Jedna taková, ke všemu vícenásobná, nás právě čeká. Během necelých 32 hodin protnou naše území pásy zákrytů hvězd planetkami, které jsou v katalogu pouhá tři pořadová čísla za sebou (první náhoda). A kam postavit dalekohled? To si řekneme na konci.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 3. do 5. 4. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je lehce zvýšená, především vidíme hodně menších skvrn. Probíhají poslední přípravy na odpočet startu rakety SLS s lodí Orion, která pošle misi Artemis II na cestu kolem Měsíce. Zároveň bylo oznámeno zrušení stanice Gateway u Měsíce. Český VZLÚ podepsal dohodu s ESA o spolupráci na družici AMBIC. Před 60 lety se první umělou družicí Měsíce stala Luna 10.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.
Minulý týden jste si na tomto místě mohli přečíst výzvu pro majitele evscopů především na jihu našeho území. Avizovaných 8 596 minut uteklo jako voda a nyní přichází čas vás na severu České republiky. Vzhledem k jasnosti zakrývané hvězdy však nejsou ze hry ani vizualisti a úkaz může být i hezkým zážitkem. Budeme rádi, když se pro tyto úkazy nadchnete, vybavíte se časem kamerou a přesným záznamem času a vaše pozorování i pošlete do Rokycan.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
V těchto dnech až do 20. března lze pozorovat nenápadný jev zvířetníkového světla. Nejlépe je vidět tam, kde je čistý vzduch a minimální umělé osvětlení. Můžeme jej spatřit přibližně hodinu po západu Slunce nad západním obzorem jako neostrý bílý kužel světla táhnoucí se od obzoru do výšky až 60°, kde se nachází hvězdokupa Plejády v souhvězdí Býka. Vědeckému výzkumu tohoto úkazu se věnoval během svých univerzitních studií také Brian May, astrofyzik známý jako kytarista skupiny Queen. Ve směru zvířetníkového světla je také k vidění jasná planeta Venuše.
Vydáno v rámci cyklu Astrofyzikální progresy z Opavy.
Tak ho vytáhněte – oprašte – nabijte – bude se hodit! Když před několika lety přišla nová generace plně automatických elektronických dalekohledů, vypadalo to (parafrází slavné hlášky): „A astrofotografové nebudou mít co žrát!“. Že tomu tak (zatím) rozhodně není, se můžete přesvědčit například vpravo od článku v sekci Česká astrofotografie měsíce.
Možná jste se v neděli večer kochali jasnou Venuší nízko nad západním obzorem, když chvíli poté, co vám zmizela z dohledu jste zahlédli jasné pohybující se těleso, které několikrát zablikalo během výrazných explozí žlutavé barvy. Jednalo se o zánik poměrně velkého meteoroidu, tzv. bolid. Tento jev dobře zachytili lidé ze všech koutů kolem hranic Německa, Nizozemí, Belgie, Lucemburska a Francie. Poblíž města Koblenz na západě Německa navíc část materiálu dopadla jako meteorit na střechu jednoho z domů, prorazilo ji a majitelé pak posbírali hromadu kamínků z vesmíru. Meteoritů. Na tento významný jev se zaměřila i Evropská vesmírná agentura (ESA).
