K Zemi přilétá kometa, která již překročila hranici viditelnosti pouhým okem. Dobře jí nyní můžeme pozorovat malými dalekohledy a běžnými triedry. A první pozorovatelé hlásí její viditelnost očima. Od poloviny ledna je kometa viditelná celou noc. Nejvyšší jasnosti by měla dosahovat na přelomu ledna a února.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 1. do 29. 1. 2023. Měsíc bude v první čtvrti. Venuše se již potkala se Saturnem a je nejjasnějším objektem soumrakové oblohy spolu s Jupiterem. Nejvýše na obloze najdeme Mars. Kometa C/2022 E3 (ZTF) se blíží k Zemi a stává se objektem viditelným i pro neozbrojené oko. Slunce je stále aktivní a na povrchu je hodně pěkných skvrn. V týdnu očekáváme start Falconu 9, rakety Electron a HII-A. Slavíme několik výročí československých astronomů Františka Hřebíka, Antonína Mrkose a Juraje Zverka.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 1. do 22. 1. 2023. Měsíc bude v novu. Venuše dožene na obloze Saturn a nastane jejich blízké setkání. Po setmění je nejjasnějším objektem nad jihozápadem Jupiter a nastane na něm dvojitý přechod měsíců. Vysoko nad jihem je Mars a pozorovat můžeme také Uran a Neptun. Začíná období ideální viditelnosti komety C/2022 E3 (ZTF). Slunce je neobvykle aktivní a na povrchu je hodně pěkných skvrn. Startovaly čtyři čínské rakety, jeden Falcon 9 a také došlo k dvěma neúspěšným startům. Přistál nákladní Dragon z ISS. Startuje Falcon Heavy.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 1. do 15. 1. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku je nejlépe vidět Venuše, Saturn a Jupiter. Později večer má nejlepší viditelnost Mars. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Startům raket vévodí opět Falcon 9 společnosti SpaceX, která po jednom startu v úvodu roku plánuje obstarat další tři mise. Před 110 roky se narodil Jan Kvíčala, mj. spoluautor gnómonického atlasu pro zakreslování drah meteorů. 75 let slaví pracovník Slunečního oddělení AsÚ AV ČR Pavel Kotrč.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 1. do 8. 1. 2023. Měsíc bude v úplňku. Za soumraku je nejlépe vidět Venuše, Saturn a Jupiter. Později večer má nejlepší viditelnost Mars. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Komety jsou nejlépe vidět před úplňkem nad ránem. Raketový ohňostroj ukončila v minulém týdnu SpaceX už 61. úspěšným startem Falconu 9 během roku, což je dosavadní rekord. Tento týden má startovat i s českou družicí BDSAT-2 typu CubeSat. Před 380 lety se narodil anglický fyzik Isaac Newton a před 50 lety startovala k Měsíci sonda Luna 21 s vozítkem Lunochod 2.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 12. 2022 do 1. 1. 2023. Měsíc bude v první čtvrti. Večer můžeme vidět všechny planety. Okem Jupiter, Saturn a Mars, dalekohledem Uran a Neptun. Za ideálních podmínek za soumraku i Merkur a Venuši. Aktivita Slunce je nízká. Na ISS byl při kosmické vycházce vyrolován další panel fotovoltaických článků iROSA. Skončila mise InSight na povrchu Marsu. Před 140 lety se narodil anglický astronom Arthur Eddington. Na fotografiích zatmění Slunce v roce 1919 byly nalezeny hvězdy v pozici odpovídající výpočtům dle tehdy revoluční obecné teorie relativity Alberta Einsteina.
Na začátku roku 2023 bude pokračovat nejlepší viditelnost planety Mars, což bude na dlouhá léta naposledy, kdy je tak dobře vidět. Leden a únor přinese „mikroúplňky“. Venuše bude jako večernice nejlépe pozorovatelná od února do dubna. V dubnu se k Venuši na večerní obloze přidá Merkur. Ještě lepší viditelnosti dosáhne Merkur v ranních hodinách na přelomu září a října. Srpen přinese dva superúplňky a přestože druhý z nich budeme nazývat modrým, Měsíc při něm bude bílý, maximálně načervenalý při obzoru. Během svátečního říjnového úplňku proběhne částečné zatmění Měsíce. Podzimní oblohu opět ozdobí vzdálené planety Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. S blížícím se závěrem roku rozzáří oblohu tradiční přírodní ohňostroj – meteorický roj Geminid, pro jehož pozorování budou v roce 2023 ideální podmínky.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 12. do 25. 12. 2022. Měsíc bude v novu a vidět je tedy ráno. Večer můžeme vidět všechny vnější planety. Okem Jupiter, Saturn a Mars, dalekohledem Uran a Neptun. Aktivita Slunce je nízká, i když Slunce chvíli slušně zabouřilo. Maximum má méně známý roj Ursidy. Úspěšnou kanonádu raket Falcon 9 doplnila evropská Ariane 5. Před 350 lety objevil Cassini měsíc Saturnu Rhea a před 80 lety se narodil jihočeský astronom František Vaclík.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 12. do 18. 12. 2022. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět v druhé polovině noci a dopoledne. Večer jsou vidět okem Jupiter, Saturn a Mars a s dalekohledem i Uran a Neptun. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Nastává maximum meteorického roje Geminidy. Mise Artemis I skončila. Kosmická loď Orion přistála v neděli 11. 12. Otevírá se tím nová éra dobývání Měsíce. K němu se má v budoucnu v rámci mise Dear Moon vydat i Čech Yemi. Evropská raketa Ariane 5 má vynést revolučně vylepšenou verzi geostacionární družice Meteosat. Před 50 lety se naposledy dotýkal povrchu Měsíce Gene Cernan z Apolla 17. Před 60 lety úspěšně zkoumal Venuši Mariner 2.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 12. do 11. 12. 2022. Měsíc bude v úplňku a zakryje Uran a Mars. Jupiter a Saturn jsou večer poblíž jihu. Aktivita Slunce se mírně zvýšila. Kosmická loď Orion se vrací k Zemi. Na čínské kosmické stanici proběhla výměna posádek. Startuje evropská meteorologická družice třetí generace. Před 50 lety startovala k Měsíci poslední mise Apollo 17. Česká astronomická společnost slaví 105 let existence.
Také hledáte na Štědrý den první hvězdu? Letos patrně jako první „světélko“ na obloze spatříte jasnou planetu. Podle vašeho výhledu na tu či onu stranu to bude buďto největší planeta Sluneční soustavy Jupiter nebo přibližně stejně jasný a velmi nápadně oranžový Mars. Jsou totiž na večerní obloze hned po Měsíci nejjasnější. Zatímco na Jupiter už jsme si v posledních týdnech zvykli, Mars se do své maximální jasnosti dostává až před Vánoci. Nejblíže se k Zemi přiblíží 1. prosince, opozice Marsu se Sluncem nastává 8. prosince. A v ten den také dojde k zákrytu Marsu Měsícem, který bude vidět i očima bez dalekohledu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 11. do 4. 12. 2022. Měsíc bude v první čtvrti a ukáže se písmeno X. Večer můžeme na jihu pozorovat Saturn a Jupiter a na východě Mars. Aktivita Slunce je nízká. Kometa 29P výrazně zjasnila. Český vojenský pilot Aleš Svoboda se stal záložním astronautem ESA. Orion se dostal na protáhlou dráhu kolem Měsíce. K ISS přiletěla nákladní loď Dragon mimo jiné s další dvojicí rolovacích solárních panelů iROSA. Před 155 lety, 3. prosince 1867, se narodil významný český astronom, spoluzakladatel hvězdárny v Ondřejově, jeden ze zakládajících členů ČAS a její dlouholetý předseda František Nušl.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 11. do 27. 11. 2022. Měsíc bude v novu. Večer můžeme pozorovat Saturn a Jupiter a vychází pomalu i Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nad oblastí Velkých jezer v Americe se rozpadla malá planetka. Raketa SLS úspěšně vynesla kosmickou loď Orion na cestu k Měsíci v rámci bezpilotní mise Artemis I. K ISS má startovat nákladní loď Dragon na raketě Falcon 9. Před 45 lety startovala první meteorologická družice typu Meteosat a před 50 lety skončily pokusy o start sovětské měsíční rakety N-1.
Ve čtvrtek 10. listopadu 2022 časně ráno proletěl nad jižními Čechami a Vysočinou velmi jasný bolid, který však pro většinu náhodných pozorovatelů jakož i našich přístrojů zůstal skrytý za hustou oblačností studené fronty, která tou dobou přecházela přes naše území. Přesto jsme přes náš webový formulář obdrželi 4 hlášení a to především ze severozápadních Čech, kde již fronta aspoň částečně přešla. O velikosti a délce trvání tohoto mimořádného bolidu svědčil i fakt, že byl zaznamenán citlivými fotometry, které jsou součástí našich bolidových kamer na velké většině stanic naší části Evropské bolidové sítě.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 11. do 20. 11. 2022. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer můžeme pozorovat Saturn a Jupiter, později v noci také Mars. Aktivita Slunce je nízká, ale máme zde zajímavé skvrny. Nastává maximum meteorického roje Leonid. Raketa SLS přečkala bouři Nicole na rampě a chystá se ke startu. Po dlouhé době letěl Falcon 9 bez záchrany stupně. ISS se dočkala zásobovací lodi Cygnus, které se neotevřel jeden panel solárních článků. Čína také dopravila nákladní loď Tianzhou-5 ke stanici Tiangong. Před 55 lety popoletěla sonda Surveyor 6 po povrchu Měsíce.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 11. do 13. 11. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastane jeho úplné zatmění, které u nás nebude pozorovatelné. Večer je vidět Saturn a Jupiter, později v noci také Mars. Aktivita Slunce je nízká, možná se zvýší s natočením nových skvrn. Raketa SLS je opět na startovní rampě. Z té vedlejší odstartoval v uplynulém týdnu Falcon Heavy. K ISS míří nákladní loď Cygnus. Před 450 lety byla pozorována supernova v Kasiopeji.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 31. 10. do 6. 11. 2022. Měsíc bude v první čtvrti. Na své cestě oblohou potká Saturn. Dalšími večer viditelnými planetami jsou Neptun, Jupiter a Uran. Později večer i Mars. Aktivita Slunce je nízká, ale nějaké skvrny se vidět dají a nastala nečekaně i polární záře viditelná v ČR. Slabší kometa C/2022 E3 (ZTF) je večer nízko nad západem. Vrcholí meteorický roj Tauridy známé jasnými meteory. Proběhl statický zážeh 27 motorů rakety Falcon Heavy. Blíží se tajná mise. K ISS dorazil Progress MS-21. Čína vypouští druhý laboratorní modul k jejich stanici. Před 65 lety se na oběžné dráze ve Sputniku dvě ocitl první živý tvor, pes Lajka, který však vlivem poruchy termoregulace brzy zahynul na přehřátí.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 10. do 30. 10. 2022. Měsíc bude v novu a nastane částečné zatmění Slunce. Večer můžeme dobře vidět Saturn, Neptun, Jupiter a Uran. Mars je vidět nejvýše nad ránem. Aktivita Slunce je nízká. Slabší kometa C/2022 E3 (ZTF) je večer nízko nad západem. Očekáváme start zásobovací lodi Progress k ISS. Před 15 lety startovala první čínská sonda Chang’e 1.
Kolem poledne v úterý 25. října 2022 se nad územím České republiky odehraje částečné zatmění Slunce. Měsíc při něm zakryje necelou polovinu průměru slunečního disku. Celý úkaz potrvá více jak dvě hodiny a pozorovat jej bude možné přes bezpečný filtr pouhýma očima. Zatmění bude největší nad naším územím až do roku 2026. Mnoho českých hvězdáren a astronomických spolků připravuje mimořádná pozorování úkazu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 10. do 23. 10. 2022. Měsíc bude v poslední čtvrti a uvidíme jej nad ránem a dopoledne. Ještě týden trvá ranní dobrá viditelnost Merkuru a vysoko září Mars. Večer je dobře vidět Saturn a hlavně Jupiter, ale jsou zde i slabé planety Neptun a Uran. Aktivita Slunce je nízká, skvrny dočasně mizí. V souhvězdí Severní koruny je slabší kometa C/2022 E3 (ZTF). Vrcholí meteorický roj Halleyovy komety Orionidy. NASA potvrdila úspěch mise DART. Kolem Země se protáhla sonda Lucy na cestě k planetkám-Trojánům u Jupiteru. Čína vypustila první sluneční observatoř. Vrátila se dlouhodobá posádka ISS – skončila mise Crew-4. Před 55 lety se poprvé podařilo sondě Veněra 4 zasáhnout atmosféru planety Venuše a vysílat data ze sestupu, než byla zničena.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 5. do 4. 6. 2023. Měsíc mění fázi od čtvrti k úplňku. Mars projde zdánlivě přes hvězdokupu Jesličky. Aktivita Slunce je pořád vysoká a viděli jsme řadu zajímavých úkazů. Na ISS je druhá návštěvnická soukromá mise Axiom-2 a dorazila nákladní loď Progress MS-23. Proběhl další test miniraketoplánu VSS Unity. Před 20 lety se k Marsu vydala evropská sonda Mars Express a před 40 lety k Venuši Veněra 15.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2023 získal snímek „Kometa C/2022 E3 ZTF v souhvězdí Býka“, jehož autorem je Jiří Soukup Vítězným snímkem dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce jsme se přenesli do vesmírného prachu. A to nejen toho k Zemi
Vybavenie: EQ5Pro, GSO Newton astrograf 150/600, Baader Astro Foil, APS auto Teleplus 2x telekonverter, Canon 60D, FHC BT autofocuser. Software: PIPP, AutoStakkert (25%), Adobe photoshop, Giotto. 456x1/8000 ISO800.