Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy

Úkazy



Karel Mokrý Úkazy

Perseidy 2003

Příští týden nastane maximum nejznámějšího meteorictického roje - Perseid. Maximum by mělo nastat okolo půlnoci 13.8.2003. Pozorování bude bohužel silně rušeno Měsícem, který bude necelý den po úplňku.

Petr Bartoš Úkazy

250. výročí pádu meteorických kamenů u obce Strkov

Dne 3. července 1753 o osmé hodině večerní nastal hromadný pád meteorických kamenů mezi obcí Planá a osadou Strkov v okrese Tábor. Prvé písemné zprávy o tomto přírodním úkazu byly nalezeny pracovníky Státního archivu v Třeboni. Pocházejí ze dne 6. a 15. července 1753 od hospodářského ředitele a jsou adresovány knížecí kanceláři. Knížecí kancelář vzala zprávu na vědomí a 11. července 1753 žádá, aby hospodářský správce sám vše důkladněji prověřil a podal o události další zprávu. 15. července 1753 podává hospodářský ředitel, Ignác Vavřinec Navrátil další, tentokrát podrobnější zprávu.
Karel Halíř Úkazy

Velká opozice Marsu v roce 2003

Tiskové prohlášení ČAS číslo 49

Mars
Mars
V letošním roce na konci srpna bude Mars od Země v nejmenší vzdálenosti za posledních 73 000 let. Výjimečně velký úhlový průměr kotoučku planety nám umožní uvidět v kvalitních dalekohledech řadu detailů, které jsou jinak pod hranicí rozlišitelnosti.
Petr Bartoš Úkazy

Zatmění Slunce u svatého Donáta - II.

Zatminí Slunce 31-05-2003 / 5.42 LSEE
Zatminí Slunce 31-05-2003 / 5.42 LSEE
Právě nám skončilo pozorování částečného zatmění Slunce. Jak jsme předpokládali, východ již částečně zakrytého slunečního kotouče byl velký zážitek nejen pro nás, ale i pro příchozí, kteří neváhali si v sobotu přivstat. Nadšení nebralo mezí a vyvýšenina u hřbitovní zdi, jinak romantické zákoutí, byla obležena nadšenci dychtícími po stejném zážitku.


Pozorujeme zatminí
Pozorujeme zatminí
Od 7.30 můžete postupně shlédnout fotografie ze zatmění, které budou umístěny na stránkách Hvězdárny Fr. Pešty
Petr Bartoš Úkazy

Zatmění Slunce u svatého Donáta

Mimořádné pozorování pro obyvatele východní části Prahy, přesněji řečeno okolí Kolovrat, Říčan a Uhříněvse, připravila Hvězdárna Fr. Pešty.
Pozorování bude probíhat od 4.55 hod u sochy svatého Donáta (u místního hřbitova) v městské části Praha - Kolovraty. K dispozici budou dalekohledy, pozorovací pomůcky, odborná literatura a členové hvězdárny.
POZOR !! - Pozorování bude doplněno kvízem pro děti o zajímavé ceny v celkové hodnotě 2500,- Kč.
Výsledky pozorování očekávejte po 7.30 na www.astro.cz a podrobněji pak na www.hvezdarna-fp.cz
Karel Mokrý Úkazy

Zatmění Slunce se blíží

V sobotu 31. května v 4:57 vyjde již částečně zatmělé Slunce nad obzor. Maximální fáze nastane přibližně o půl hodiny později, v 6:23 již nebude úkaz pozorovatelný. Kam jít pozorovat? Nejlépe na nejbližší hvězdárnu. Před návštěvou hvězdárny si však zjistěte, zda bude otevřena. Obě naše největší hvězdárny připravily mimořádnou otevírací dobu.
Karel Mokrý Úkazy

Brno a zatmění Slunce

Pro brněnské zájemce o pozorování zatmění Slunce připravila brněnská hvězdárna speciální multivizuální představení "Černé Slunce", které od pondělí 26. května až do pátku 30. května zcela mimořádně uvádí každý den vždy od 19 hodin. Během návštěvy planetária lze koupit i kapesního miniprůvodce zatměním a také speciální brýle, které umožní bezpečné sledování celého úkazu.

V sobotu 31. května ráno se bude úkaz za jasného počasí pozorovat na prostranství před hvězdárnou. Program začíná o tři čtvrtě na pět ráno a končí o čtvrt na sedm. K dispozici bude celá řada dalekohledů.

Další podrobnosti o zatmění se dozvíte na adrese http://zatmeni.hvezdarna.cz

Kdo neuvidí zatmění 31. května, bude muset čekat až do 3. října 2005. Bude ale pěkné počasí?

Podle informací od Mgr. Jiřího Duška Ph.D. z HaP Mikuláše Koperníka (Brno) připravil Karel Mokrý

Eva Marková Úkazy

Zatmění Slunce 31. 5. 2003

Tiskové prohlášení ČAS číslo 46

31. května 2003 dojde na území naší republiky k částečnému zatmění Slunce, jehož velikost bude téměř srovnatelná s částečným zatměním Slunce v r. 1999. Toto zatmění bude v severních oblastech Evropy pozorovatelné jako prstencové.

2003.05.15: Odstraněna chyba redakce, v textu opraven překlep "... jediné úplné zatmění a to 13. září 2015." na "20. března 2015".
Za chyby se omlouvá redakce www.astro.cz

Karel Halíř Úkazy

Úplné zatmění Měsíce 16. května 2003

Tiskové prohlášení ČAS číslo 46

V pátek 16. května 2003 ráno nás po delší odmlce (od 9. 1. 2001) čeká první ze dvojice letošních úplných zatmění Měsíce. Z našeho území však neuvidíme celý průběh tohoto úkazu.

Stanislav Štefl Úkazy

Přechod Merkura přes sluneční disk

Dne 7.5. 2003 dojde k přechodu Merkura přes sluneční disk. ESO společně s EAAS (European Association for Astronomy Education), Observatoire de Paris a IMCCE (Institut de Mecanique Celeste et de Calcul de Ephemerides) realizují vzdělávací a informační projekt

Jak je zmíněno na této stránce, uplatnit by se měly i snímky pořízené v České republice, tj. slunečním oddělením AsU. K výraznějšímu zapojení AsU AV ČR by mělo dojít při obdobném programu k přechodu Venuše v červnu 2004.

Jan Vondrák Úkazy

Květen bude letos ve znamení zatmění

Tiskové prohlášení ČAS číslo 46

V květnu 2003 dojde hned ke třem astronomicky zajímavým a neobvyklým úkazům. Jde o zcela ojedinělé soustředění jevů, z nichž každý sám o sobě je velmi vzácný, do poměrně krátkého časového intervalu necelých čtyř týdnů. V květnu budeme svědky přechodu Merkura přes Slunce (7.5.), úplného zatmění Měsíce (16.5.) a prstencového zatmění Slunce (31.5.). Všechny přitom budeme moci pozorovat i z našeho území (zatmění Slunce alespoň jako částečné). Tyto úkazy mají jeden společný jmenovatel - ve všech třech případech se dostanou 3 tělesa Sluneční soustavy téměř přesně do přímky a umožní tak úkazy úplného zatmění Měsíce (Slunce, Země a Měsíc), částečného (či prstencového) zatmění Slunce (Slunce, Měsíc a Země) a přechodu Merkura před Slunečním kotoučem (Slunce, Merkur a Země). S trochou nadsázky tak můžeme letošní květen označit za "Měsíc stínů".

Libor Lenža Úkazy

kniha: Zatmění Slunce a Měsíce a příbuzné úkazy

Zatminí Slunce a Misíce a píbuzné úkazy
Zatminí Slunce a Misíce a píbuzné úkazy
Nakladatelství Aldebaran zabývající se vydáváním převážně astronomické literatury, vydalo další novou knihu pod názvem Zatmění Slunce a Měsíce a příbuzné úkazy (2003 - 2012).V publikaci naleznete přehled zajímavých úkazů, které nastanou v období 2003 až 2012. Ve většině případů je spatříte i pouhým okem. Kniha podává základní informace o vzniku těchto nebeských úkazů a najdete v ní i řadu zajímavostí.
Jiří Dušek Úkazy

31.5.2003: Částečné zatmění Slunce

V sobotu 31. května 2003 nastane v ranních hodinách částečné zatmění Slunce. Brněnská hvězdárna k tomuto vyjímečnému úkazu připravuje řadu akcí. Mezi ty první patří zprovoznění speciální www stránky s řadou podstatných a užitečných informací. Například: Jak vzniká zatmění Slunce? Co bude 31. kvetna vidět v Evropě, resp. v České republice? Jak úkaz sledovat? ... Stránky najdete na adrese http://zatmeni.hvezdarna.cz


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »