Přechod Merkura přes Slunce v Kolovratech
 |
Hvězdárna Fr. Pešty v Sezimově Ústí provádí veřejné pozorování přechodu Merkura u Infocentra v Praze-Kolovratech. Počasí nám přeje a proto Vám přinášíme podrobnosti i s fotografiemi na internetové adrese:
Úkazy
"Živý" přechod Merkura
Hvězdárna v Karlových Varech ve spolupráci se sdružením Expresní astronomické informace připravila živý přenos tohoto úkazu. Obaz Slunce bude přenášet kamera umístěná v ohnisku 25cm dalekohledu karlovarské hvězdárny. Vysílání začíná ve středu 7.5 v 7h ráno a az potrvá do 12h30m.
Přechod Merkura přes sluneční disk
Dne 7.5. 2003 dojde k přechodu Merkura přes sluneční disk. ESO společně s EAAS (European Association for Astronomy Education), Observatoire de Paris a IMCCE (Institut de Mecanique Celeste et de Calcul de Ephemerides) realizují vzdělávací a informační projekt
Jak je zmíněno na této stránce, uplatnit by se měly i snímky pořízené v České republice, tj. slunečním oddělením AsU. K výraznějšímu zapojení AsU AV ČR by mělo dojít při obdobném programu k přechodu Venuše v červnu 2004.
Květen bude letos ve znamení zatmění
Tiskové prohlášení ČAS číslo 46V květnu 2003 dojde hned ke třem astronomicky zajímavým a neobvyklým úkazům. Jde o zcela ojedinělé soustředění jevů, z nichž každý sám o sobě je velmi vzácný, do poměrně krátkého časového intervalu necelých čtyř týdnů. V květnu budeme svědky přechodu Merkura přes Slunce (7.5.), úplného zatmění Měsíce (16.5.) a prstencového zatmění Slunce (31.5.). Všechny přitom budeme moci pozorovat i z našeho území (zatmění Slunce alespoň jako částečné). Tyto úkazy mají jeden společný jmenovatel - ve všech třech případech se dostanou 3 tělesa Sluneční soustavy téměř přesně do přímky a umožní tak úkazy úplného zatmění Měsíce (Slunce, Země a Měsíc), částečného (či prstencového) zatmění Slunce (Slunce, Měsíc a Země) a přechodu Merkura před Slunečním kotoučem (Slunce, Merkur a Země). S trochou nadsázky tak můžeme letošní květen označit za "Měsíc stínů".
kniha: Zatmění Slunce a Měsíce a příbuzné úkazy
 |
31.5.2003: Částečné zatmění Slunce
V sobotu 31. května 2003 nastane v ranních hodinách částečné zatmění Slunce. Brněnská hvězdárna k tomuto vyjímečnému úkazu připravuje řadu akcí. Mezi ty první patří zprovoznění speciální www stránky s řadou podstatných a užitečných informací. Například: Jak vzniká zatmění Slunce? Co bude 31. kvetna vidět v Evropě, resp. v České republice? Jak úkaz sledovat? ... Stránky najdete na adrese http://zatmeni.hvezdarna.czDnešní zatmění Slunce
Úplne zatmění začne dnes 1. dubna 2003 ve 21 hodin našeho času, tedy ještě v době, kdy bude Slunce při pohledu ze střední Evropy nad obzorem.
Podrobnosti na serveru www.astronomie.cz
PS: Je 1. dubna 2003! Hezký den!
Dvě jasné planety na únorové noční obloze
Tiskové prohlášení ČAS číslo 45
Na únorové obloze lze pozorovat dvě největší planety Sluneční soustavy - Jupiter a Saturn.
C/2002 V1 (NEAT) pozorovatelná okem
Kometa C/2002 V1 (NEAT) je již viditelná pouhým okem jako poměrně "slabá zamlžená hvězda" s jasností kolem 5 mag a pokračuje ve zjasňování. Zejména občasní pozorovatelé by měli využít každého jasného večera na její pozorování, protože počasí je nyní velmi nepříznivé a kometa bude viditelná již jen zhruba 2 týdny.
Aktuální viditelnost komet
Kometa C/2002 X5 (Kudo-Fujikawa) dosáhla 6. ledna 2003 jasnosti 6.3 magnitudy a je vidět jakýmkoli triedrem připevněným na stativu. Ve větším dalekohledu je patrný i slabý ohon. Kometa se nadále zjasňuje, i když pomaleji, než se očekávalo.
Kometa C/2002 V1 (NEAT) dosáhla 6. ledna 2003 jasnosti 7.3 magnitudy apokračuje v rychlém zjasňování. Je rovněž vidět triedrem na stativu. Je úhlově podstatně větší než C/2002 X5 (Kudo-Fujikawa) a s menším středovým zjasněním.
Obě komety lze snadno vyhledat v předpovězených polohách dle mapek.
Afrika - úplné zatmění Slunce
Úplné zatmění je natolik úchvatný úkaz, že ho prakticky nelze popsat slovy. Za prvé: je to úžasná náhoda, že Měsíc je čtyřistakrát menší než Slunce a současně je k nám také čtyřistakrát blíže. Obě tělesa proto mají při pohledu ze Země prakticky stejnou úhlovou velikost kolem půl stupně a Měsíc při své cestě oblohou dokáže občas Slunce zcela zakrýt. Slunce tak na krátkou chvíli zmizí a my v okolí temného měsíčního kotouče spatříme vnější sluneční atmosféru, odborně nazývanou koróna. 4. prosince 2002 došlo k úplnému zatmění Slunce v jižní Africe.Pokračování na serveru www.rozhlas.cz
Geminidy 2002
V noci z pátka 13. prosince na sobotu 14. prosince nás čeká další meteorářské divadlo. Nad ránem totiž nastane maximum meteorického roje Geminid.Leonidy 2002
Naše skupina -19 pozorovatelů z pražské Štefánikovy hvězdárny - urazila v noci z 18. na 19. listopadu 276 km do cíle, který zvolila k pozorování meteorického deště Leonid podle aktuální meteorologické situace. V pahorkatině Chřiby v těsném sousedství hradu Buchlov jsme pak měli možnost pozorovat celý nárůst i pokles aktivity Leonid kolem prvního maxima, které bylo vidět z Evropy. Pozorovali jsme od 4:00 SEČ do rozednění. Zvýšenou aktivitu roje jsme zaznamenali v časovém úseku 4:45 5:30 SEČ.
Leonidy II
Kdo měl letos štěstí na počasí, mohl sledovat Leonidy. Krásný snímek bolidu nám do redakce zaslal pan Radim Němec z Kyjova.Pokud jste pozorovali nějaký bolid, nahlašte jej na stránkáchHlášení o pozorování bolidu na stránkách Astronomického ústavu Akademie věd České republiky.
Leonidy
Zítra - 19.11.2002 by nad naším územím měla být viditelná zvýšená aktivita meteorického roje Leonid. Předpověď počasí není nejpříznivější, ale vyplatí se vstát a pozorovat - rok 2002 je poslední šancí na pozorování meteorického deště tohoto roje. Další déšť se neočekává dříve než v roce 2098. Předpokládá se, že v případě jasného počasí by mohlo být pozorováno více než 10 meteorů za minutu.
Poslední rok pro Leonidy
Tiskové prohlášení ČAS číslo 42
Podle předpovědí odborníků je letošní rok na dlouhá desetiletí posledním, kdy bude možné pozorovat meteorický déšť z roje Leonid. Pro pozorovatele v Evropě nastane maximum v pět hodin ráno v úterý 19. listopadu. Třebaže pozorování bude rušeno svitem Měsíce v úplňku, mělo by být v případě jasného počasí viditelných více než 10 meteorů za minutu.
Meteorit Neuschwanstein - čtvrtý fotografovaný pád meteoritu v historii a dvojče meteoritu Příbram
V sobotu dne 6. dubna 2002 ve 22h20m14s SELČ ozářil na 5 sekund území prakticky celé střední Evropy velmi jasný bolid. Upoutal velkou pozornost především v západní části Rakouska a v Bavorsku, kde jeho světelné, zvukové a dokonce i seismické projevy byly nejmohutnější. Byl též dobře pozorovatelný i z našeho území, ale na rozdíl od západní Evropy, v Čechách a na Moravě bylo v tu dobu převážně zataženo a tak zpráv nepřišlo zase až tolik. Mnoho pozorování náhodných svědků vzbudilo i zájem médií především v Německu (dokonce i v našem zpravodajství se v pondělí objevily o tomto úkazu převzaté informace a tak bylo hned jasné, že se jedná o mimořádnou událost). To bylo nakonec již vidět z množství emailů, které jsem dostal, ale hlavně z radiometrických záznamů z Ondřejova a Kunžaku, kde byl krásný záznam od bolidu, přestože na obou místech bylo v době přeletu bolidu zataženoPodmínky pro pozorování srpnových meteorů budou letos příznivé
Tiskové prohlášení ČAS č. 37:
V noci z 12. na 13. srpna nastane maximum meteorického roje Perseidy. Mezi 23. hodinou a ranním svítáním bude možné vidět až 60 meteorů za hodinu.
Srpnové noci patří k nejpříhodnějším ke sledování noční oblohy, jak z hlediska počasí tak kvůli zajímavostem, které obloha nabízí. K těm určitě patří meteorický roj Perseidy, který je v činnosti každý rok od konce července až zhruba do 20. srpna a největší aktivity dosahuje kolem 12. srpna. Meteory, lidově nazývané "padající hvězdy", jsou způsobeny drobnými částicemi meziplanetární hmoty, které vlétají velkou rychlostí do atmosféry Země a tam se odpařují. Centimetrové tělísko tak může na krátkou dobu jedné sekundy přezářit všechny hvězdy na obloze. Meteorický roj můžeme pozorovat, když se Země potkává s proudem částic, které mají stejný původ a velmi podobné dráhy.
