Tiskové prohlášení ČAS číslo 57
Rok co rok, když se na večerní obloze objeví Venuše jako večernice, vyvolává svým mimořádným jasem pozornost mnoha lidí. Na hvězdárnách se pak rozdrnčí telefony s jednou jedinou otázkou "Co je to za jasnou hvězdu na západním nebi?" Do takového období jsme se dostali i v těchto týdnech. Na večerní obloze se nad jihozápadním obzorem objevila velmi jasná "hvězda". Není to ovšem hvězda, ale planeta Venuše, která zapadá až po Slunci, takže nyní hraje jednu ze svých dvou rolí tak mocně jí přisouzených - večernici.
V rámci prezentací výsledků Expedice Tunguzský meteorit 2003 bude dne 1. února v pražském Planetáriu zahájena výstava fotografií a v sále Starvid proběhne speciální 60 minutový pořad, využívající jeho specifických možností.
Tiskové prohlášení ČAS číslo 56
Zimní obloha hýří hvězdami. Kdybychom mohli jejich svit převést do tónů, slyšeli bychom bouřící finále hvězdné symfonie v závěru roku. Jeden nový nástroj orchestru bychom letos nemohli přeslechnout. Ozýval by se naléhavě.
Na území ČR je nad serverním obzorem možné pozorovat polární záři. Pokud Vám v pozorování nebrání přesvětlená obloha, jděte se určitě podívat. Jestliže budete fotografovat, pošlete své fotografie na adresu info@astro.cz a doplňte je informacemi o jejich pořízení (místo, čas, použitý materiál).Přejeme jasnou, tmavou oblohu.
Další informace na:
Aktuální družicové snímky Slunce
Aktivita Slunce - Hvězdárna Fr.Pešty
SpaceWeather - fotogalerie polární záře z 20.11.2003
28. října zaznamenala sonda SOHO třetí nejmohutnější pozorovanou událost na Slunci. SOHO pozorovala pouze jednu mohutnější událost a to v roce 2001. V rentgenovém oboru je Slunce pravidelně pozorováno od roku 1970.Aktuální snímky Slunce můžete sledovat na několika stránkách:
aktivita Slunce na astro.cz
aktivita Slunce na stránkách hvězdárny Fr. Pešty
Tiskové prohlášení ČAS číslo 54
V noci ze soboty 8. na neděli 9. listopadu nás čeká druhé z dvojice letošních úplných zatmění Měsíce. Na rozdíl od květnového bude od nás listopadové zatmění pozorovatelné v celém svém průběhu.
Co je to za divnou otázku, řeknete si možná. Měsíc sice odráží jenom sedm procent dopadajícího světla, ale jinak má podobné zabarvení jako Slunce. Tedy klasická bílá, snad s trochou příměsi různých odstínů šedi; v podobě skvrnek temné lávy vyplňující prolákliny měsíčních moří. Poněkud ostřílenější pozorovatel však nebude výše uvedenou otázku považovat za zbytečnou. Naopak, stačí se "jenom" dívat.
15. listopadu 1953 v brzkých ranních hodinách vyfotografoval Dr. Leon Stuart něco, co považoval za bílý horký měsíční ohňostroj způsobený vypařením části Měsíčního povrchu v důsledku impaktu cizího tělesa. Jeho teorie byla správná. Tento amatérský pozorovatel se stal prvním a jediným člověkem, který se stal světkem této události a ješte se mu podařilo ji zdokumentovat.
V indickém státě Orissa dopadl v sobotu velký meteorit. Při průletu ozářil krajinu "denním" světlem. Před dopadem došlo k fragmentaci a dopadlé části či doprovodná tlaková vlna poškodily několik domů. Dle posledních zpráv byly nalezeny dva fragmenty o váze 5kg.
