Snímky polární záře
Snímky polární záře nad Českou republikou v noci 6./7. dubna 2000 (stránka s náhledy).
Úkazy
Polární záže nad Českou republikou
Dnes v noci byla i na území České republiky pozorovatelná polární záře. Bylo to poprvé po 11 letech, naposledy zde byla spatřena v listopadu 1989. Podle pozorovatelů z Ondřejova kulminovala polární záře kolem 20:50 UT a zejména 23:15 UT. Pozorována byla též z observatoře v Modre na Slovensku. Osobně jsem měl štěstí spatřit dnešní polární záři v době kolem 23:15 UT, kdy obloha nad severním obzorem byla zakryta obrovským oblakem krvavě rudé barvy, který dosahoval téměř až do zenitu. Kolmo na obzor vybíhala řada rovnoběžných pruhů a pásů. Další, menší oblak byl nad severozápadním obzorem ve výšce asi 30 stupňů. Podle Space Weather Bureau zasáhla Zemi 6. dubna kolem 17:00 UT meziplanetární rázová vlna, která spustila obrovskou geomagnetickou bouři. Polární záře by mohla být pozorovatelná i v dnešní noci, protože data naznačují, že geomagnetická bouře bude pokračovat.Zdroj: hlášení pozorovatelů, vlastní pozorování a Space Weather Bureau ze 7. dubna.
Snímky polární záře od Jana Šafáře z Brna.
Nova pouhým okem!
V souhvězdí Orla se objevila letos už druhá nova, tentokrát viditelná dokonce i pouhým okem!!! Novu Aquilae 1999 No. 2 objevil vizuálně Alfredo Pereira v Portugalsku 1. prosince, di Cicco z USA ohlásil přesnou polohu na souřadnicích R.A. = 19h23m05s.38, Decl. = +4 57'20".1 (epocha 2000.0), který ji pozoroval téhož dne v zhruba ve 23 UT, kdy měla jasnost 5,2 magnitudy.Zdroj: IAU Circular No. 7323 ze dne 1. prosince.
Přechod planety přes hvězdu
Astronomové vůbec poprvé v historii pozorovali přechod cizí planety přes kotouček mateřské hvězdy a potvrdili tak její existenci pomocí nezávislé metody. Planeta obíhající hvězdu HD 209458 byla objevena 5. listopadu tradičně na základě periodických změn v radiální rychlosti hvězdy a na základě těchto dat byla stanovena její dráha a přibližná hmotnost. Posléze se na ní zaměřil automatický dalekohled na Fairborn Observatory v Arizoně a 7. listopadu v okamžiku předpovězeného možného průchodu před diskem hvězdy detekoval 1,7% pokles jasnosti hvězdy, který byl interpretován jako stín vrhlý planetou na hvězdu. Jelikož hvězda obíhá s periodou 3,523 dne, hodlali astronomové experiment opakovat 14. listopadu. Hvězda leží ve vzdálenosti 47 pc a objevená planeta má hmotnost rovnou 0,63 hmotnosti Jupitera, je o 60% větší a její hustota je 200 kg/m3, což je srovnatelné s Jupiterem.Zdroj: University of California Press release ze dne 12. listopadu.
Mars a Antares
Tento týden můžeme na obloze krátce po setmění sledovat blízké setkání dvou rudých těles, planety Mars a rudého obra Antara. Nejblíže se k sobě dostanou 17. září, kdy bude Mars 2,8 stupně severně. O dva dny dříve se k nim připojí dorůstající Měsíc, který je krátce před první čtvrtí. Název Antares znamená "protivník Marsu" či "anti-Mars", pravděpodobně protože připomínal starověkým astronomům svým rudým zbarvením právě Mars. Mars je v těchto dnech zhruba 2x jasnější než Antares. Ve skutečnosti dělí obě tělesa obrovská vzdálenost. Zatímco Mars je vzdálený 191 miliónů km, Antares leží 30 miliónkrát dále, jeho vzdálenost je 6x10^15 km, neboli 630 sv. r. Obě tělesa jsou také naprosto jiného složení a rozměrů. Antares je 700x větší, 9000x svítivější a 15x hmotnější než naše Slunce.Zdroj: Space science news ze dne 13. září.
Předpověď Leonid do roku 2002
Astronomové David Asher a Rob NcNaught předpovídají, že Leonidy předvedou dobrou podívanou v letošní a příštím roce a v letech 2001 a 2002 se dočkáme meteorických dešťů. V loňském roce přišlo maximum jasných meteorů o 16 hodin dříve, což bylo způsobeno, jak se později ukázalo, průchodem Země hustým oblakem částic uvolněných z komety Tempel-Tuttle v roce 1333. Pozdější analýzy, pokrývající meteorické deště Leonid v posledních dvou stoletích ukazují, že jejich maximum lze předpovědět s přesností na pět minut. Autoři mapovali jemnou strukturu drah prachových částic v okolí meteorického proudu Leonid a pro letošní rok předpovídají frekvenci 20 meteorů za minutu (na jasné, neosvětlené obloze) v ranních hodinách 18. listopadu. Nejlepším místem pro pozorování je v této době Evropa. Řada jiných astronomů se ovšem domnívá, že roj bude nejvýraznější v letošním roce.Zdroj: RAS Press Notice ze dne 30. srpna.
Konjunkce Venuše s Jupiterem
Dnes ve večerních hodinách jsou nad západním obzorem viditelné dvě nejjasnější planety, Venuše a Jupiter, v těsném přiblížení, pouhou pětinu stupně od sebe. Je to jedna z nejtěsnějších a nejkrásnějších konjunkcí v tomto desetiletí. Samozřejmě jde jen o náhodnou projekci, ve skutečnosti se Jupiter nachází zhruba 900 miliónů a Venuše jen 200 miliónů kilometrů od Země. Pokynypro pozorování jsou jednoduché - stačí se po setmění podívat směrem k západu. Jasnější z obou objektů je Venuše,která je sice 11x menší než Jupiter, ale je mnohem blíže ke Slunci a odráží tak mnohem více světla. Ti, kteří dnešní úkaz zmeškali, nemusí být smutní, protože přiblížení obou těles bude viditelné i v dalších dnech. A kromě toho bude velmi zajímavé sledovat postupné vzdalování obou planet.Zdroj: MSFC Space Science News z 23. února a Hvězdářské ročenky 1999 .
Bolid EN 990121
Navštivte dnešní Astronomy picture of the day!Uvidíte zde snímek vyjímečně jasného bolidu, který byl vyfotografován na jedné stanici Evropské bolidové sítě v České republice 21. ledna 1999. Kombinací snímků ze tří stanic byla zjištěna dráha tělesa v zemské atmosféře i ve Sluneční soustavě. Meteor začal zářit ve výšce 81,9 km nad zemí a zhasl po 6,7 sekundách, když za tutodobu prolétl dráhu dlouhou 71,1 km. Je pravděpodobné, že malá část tělesa o hmotnosti několika set gramů dopadlana povrch v oblasti česko-polské hranice.Zdroj: Astronomy picture of the day.
Meteorický roj Geminidy
Maximum dalšího významného meteorického roje nás čeká v noci z neděle 13. na pondělí 14. prosince. Jedná se o rojGeminid. Maximum nastane kolem 5. hodiny ranní. Souhvězdí Blíženců, ve kterém se nachází radiant tohoto roje,vychází brzy večer a dostatečně vysoko nad obzorem je většinu noci. Maximum činnosti roje je poměrně dlouhé, trvá asi 1,5 dne. Předpokládaná frekvence meteorů v době maxima je asi 110 meteorů za hodinu. Částice tohoto roje sestřetávají se Zemí rychlostí 36 km/s. Pozorovací podmínky jsou letos velmi příhodné, Měsíc je pouhé 3 dny před novem a tedynebude rušit pozorování. Mateřským tělesem Geminid je asteroid (3200) Phaeton.Zdroj: Hvězdářská ročenka 1998 a The mysterious Geminid meteor shower.
Zákryt Jupitera Měsícem z VLT
Zákryt Jupitera Měsícem, který se odehrál 28. listopadu, využili tým astronomů a techniků pracujících s 8,2m Very Large Telescope (VLT) k dalšímu testování nově instalovaného přístroje VLT Infrared Spectrometer And Array Camera (ISAAC). Pozorování proběhlo přes úzkopásmový filtr (1,5%) centrovaný na vlnovou délku 3,2 mikrometru. Na počátku zatmění použili expozici 4 sekundy a s postupem zákrytu ji zkracovali na 0,8; 0,4 a 0,08 sekundy, protože dalekohled sledovalpohyb Jupitera a snímal tak povrch Měsíce. Celý průběh zákrytu zachycují 2 animace (ve formátu MPEG), které jsou na ESO Webu k dispozici.Zdroj: ESO Pr Video Clips ze dne 1. prosince.
Leonidy - první výsledky
Maximum meteorického roje nastalo s největší pravděpodobností o zhruba 14 dříve než se očekávalo. Pozorovatelé z Franciea Izraele hlásí asi 500 meteorů za hodinu, na Kanárských ostrovech odhadují frekvenci v maximu na 2000 meteorů za hodinu. Nejlepší pozorovací podmínky v době maxima měla tedy oblast Atlantického oceánu. Čas maxima kolem 5 UT (17. listopadu) potvrzují i data z Ondřejovského radaru. Expedice balónu NASA byla úspěšná, kamera na jeho palubě zachytila 9 bolidů. Zdase podařilo zachytit nějakou částici pocházející z roje není zatím známo. Letecká expedice se s maximem minula, přesto i zde byla pořízena kvalitní data.Různé zdroje:
The Leonids, Live!
Balónová expedice
Snímky a videa z letecké expedice
Data z Ondřejovského radaru
Leonidy z balónu
Jednou z několika dalších expedic za letošními Leonidami bude meteorický balón vypuštěný z MSFC. Jeho cílem je zachytitčástice meteorického roje pocházející z komety Tempel-Tuttle. K tomuto účelu je vybaven speciálním "lapačem" s aerogelovýmfilmem. V aerogelu se částice zabrzdí aniž by byla přitom zničena. Balón vystoupí do výšky asi 33 km a samotní autoři experimentu uvádějí pravděpodobnosti zachycení částice roje na pouhých 10%. Experiment je hlavně testem podobného zařízenípřipravovaného pro návrat roje v příštím roce. Na palubě balónu je i CCD kamera, která zprostředkuje přímý přenos roje.Zdroj: MSFC Press Release ze dne 16. listopadu.
Letadly na Leonidy
Dvě letadla, která budou mít na palubě řadu vědeckých přístrojů, budou použita pro pozorování meteorů roje Leonidy.Prvním z nich bude L-188C Electra, které patří Národnímu centru pro výzkum atmosféry. Na jeho palubě bude speciální radar,tzv. lidar, přístroj pro měření výšky meteorických stop a řada TV kamer. S jednou z nich, určenou pro spektroskopii slabých meteorů, se expedice zůčastní i dr. Jiří Borovička z Ondřejova. Druhé letadlo (FISTA), které poskytly US Air Force, poveze další kamery a spektrometry pro viditelnou a UV oblast spektra. Obě letadla budou startovat z Okinawi a během očekávanéhomaxima se budou pohybovat ve výškách 11 km (FISTA), resp. 7 km (Electra). Záběry z letu bude přenášek i NASA TV.Zdroj: NASA Press Release 98-202 ze dne 12. listopadu.
Meteorický roj Leonidy
V souvislosti s lednovým návratem komety P/Tempel-Tuttle je očekávána vysoká aktivita tohoto meteorického rojeletos a v příštím roce. Předpovědi pro oba roky se pohybují v rozsahu od 200 do 10 000 meteorů za hodinu. Jelikož maximumčinnosti trvá jen 2-3 hodiny, bude jej možné pozorovat jen malé části zemského povrchu. Letos jsou nejvýhodnější podmínkyve východní Asii, příští rok v Evropě a Africe. Jelikož u nás radiant vychází několik hodin po očekávaném maximu činnostiroje, meteorický déšť pravděpodobně neuvidíme. Přesto bychom měli po 23. hodině v noci ze 17. na 18. listopadu pozorovatzvýšený počet meteorů.Zdroj: Tisková zpráva České astronomické společnosti č. 6.
Leonidy neomezí HST
Očekávaný meteorický déšť roje Leonidy, který má nastat 17. listopadu, neomezí pozorování prováděná Hubble Space Telescope (HST) na oběžné dráze Země. Dalekohled bude natočen tak, že bude sledovat oblohu v opačném směrunež ze kterého budou přilétat meteoroidy. Případnému zásahu tak bude vystavena pouze zadní stěna pláště dalekohledu, tedynejmenší možná plocha. Navíc sluneční panely budou orientovány paralelně k proudu meteorických částic. Pravděpodobnost,že dalekohled bude zasažen částicí, která prorazí jeho hliníkový plášť je odhadnuta na 1:10000. HST se bude během 10hod.maxima aktivity roje věnovat kvasaru vzdálenému 10 miliard svělelných roků.Zdroj: STScI Press Release no. 98-40 ze dne 10. listopadu.
Meteorický roj Orionidy
V následujících dnech je možné pozorovat meteorický roj Orionidy. Tento roj dosahuje v maximu frekvence 10-20 meteorůza hodinu. Nejvyšší aktivity dosáhne ve dnech 21. a 22. října, ale meteory k němu příslušné je možné spatřit v intervalu od 18. do 25. října. V letošním roce je Měsíc 20. října v novu, takže nebude rušit pozorování. Radiant roje se nachází na hranici souhvězdí Orion a Blíženci, severovýchodně od hvězdy Belelgeuse a kulminuje kolem 5. hodiny ranní. Mateřskou kometou roje je Halleyova kometa. Meteoroidy vstupují do zemské atmosféry rychlostí 67 km/s.Zdroj: Hvězdářská ročenka a zprávy z konference meteorobs.
Draconidy
Dnes je očekáván možný návrat vzácného meteorického roje Draconid, který je spojen s kometou Giacobini-Zinner, jež máperiodu 6,5 roku. Jednou za 13 let nastane možnost průchodu Země vláknem meteoroidů uvolněných z komety. Při několikapředchozích průchodech v tomto století byly zaznamenány meteorické deště. Letos se déšť neočekává, ale je zde naděje na několik desítek až stovek meteorů za hodinu. Doba předpokládaného maximu nastane v České republice po setmění, tedy podmínky jsou poměrně příznivé. Celá událost nebude trvat déle než 3 hodiny.Zdroj: Tiskové prohlášení ČASu č. 3 ze dne 5. 10.
Zákryt hvězdy planetkou Jovita
Na večer 22. září je předpovězen zákryt hvězdy TAC +00 07923 = TYC 0495 01755, která má jasnost 9,9 mag (V), planetkou(921) Jovita. Planetka má průměr 61 km a jasnost 15,4 mag (V). Pokles jasnosti je tedy 5,4 mag a maximální trvání zákrytuje předpovězeno na 6,8 s. Zakrývanou hvězdu naleznete na souřadnicích 20h 13m 45s, +00o 01' 05" (J2000), asi jeden stupeň severně od theta Aql. V dobe zákrytu bude hvězda asi 37 stupňů vysoko nad jihovýchodním obzorem. Pozorovací interval je 17:41 - 17:52 UT.Zdroj: Asteroidal Occultation home page.
Nová kometa na jižní obloze
Australský amatér Peter Williams objevil 10. srpna novou kometu. Kometa je bohužel pozorovatelná pouze na jižní polokouliv souhvězdí Kompasu. Její jasnost, která je odhadnuta na 9,5 mag., ji umožňuje pozorovat pomocí malých dalekohledů. Prvnísnímky komety byly pořízeny pomocí dánského 1,54 m dalekohledu na observatoři La Silla v Chile. Kometa s prozatímním označením C/1998 P1 (Williams) bude z našeho území viditelná až v prosinci a lednu v časných ranních hodinách a bude v tédobě zhruba o jednu magnitudu slabší.Zdroj: ESO Press Release.
Efemerida na nejbližší období.
Tunguzka - 90 let
Dnes je tomu 90 let, co se nad centrální částí Sibiře odehrála dodnes ne zcela vyjasněná událost, která je většinouoznačována jako Tunguzká katastrofa. Těleso, které explodovalo ve výšce asi 5 k nad povrchem, přilétlo od jihovýchodu,přičemž prolétlo v atmosféře dráhu dlouhou zhruba 1000 km. Exploze způsobila vznik ohnivého sloupu a obrovského oblaku kouře, který vystoupil do výšky desítek kilometrů, pokácela stromy na ploše větší než 2000 km 2 a způsobilazemětřešení o síle 5 stupňů Richterovy stupnice, které bylo zaznamenáno i v Anglii. Následující noc nebyla v celé Evropětmavá, obloha byla pokryta svítícím prachem. Explozi způsobilo těleso o hmotnosti 10 000 - 100 000 tun.Jeho rozměr byl odhadnut na 38 - 95 metrů, podle toho, jestli se jednalo o kometu nebo asteroid.Zdroj: Chris Trayner "The Tunguska Event", Journal of British Astronomical Association vol. 107, no. 3, 1997.
