< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy

Úkazy



Libor Lenža Úkazy

Zimní led v letních oblacích?

mracoun.jpg
Zima je v plném proudu, sněží nejen na území České republiky, ale i na mnoha jiných místech severní polokoule. Mnozí z nás (a především pracovníci starající se o zimní údržbu silnic) si přejí návrat pohodových horkých, a tak trochu ospalých letních dnů. Málo kdo si však v horkých dnech uvědomuje, že i tehdy uvnitř některých oblaků klesá teplota na ryze zimní úroveň -70 °C. Věřili byste tomu, že právě ledové krystalky tvořící se v těchto mohutných letní oblacích mohou vědcům pomoci předpovědět následující zimní bouře?Snímek ukazuje oblaka mohutných letních tropických bouřek s typickým tvarem kovadliny. Tyto konvektivní oblačné systémy jsou na Floridě velmi časté (Credit: NOAA)
Tomáš Tržický Úkazy

Obloha v roce 2005

V úterý 25. ledna 2005 od 17:00 se v pražském Planetáriu v sále Cosmorama koná přednáška OBLOHA V ROCE 2005, ve které se posluchači dozví o letošních úkazech na hvězdném nebi. Připravil a hovoří Ing. Pavel Příhoda. Přednáška, kterou pořádá Pražská pobočka České astronomické společnosti, je přístupná i veřejnosti, členové Pražské pobočky mají po předložení členské legitimace vstup zdarma.

Pavel Koten Úkazy

Astropis: Meteory z neexistujícího souhvězdí I

Pro astronomy a zvláště ty, kteří se zabývají meteory, začíná nový rok záhy po začátku roku kalendářního. Pravidelně kolem 3. či 4. ledna totiž nastává maximum činnosti meteorického roje Kvadrantid. Ačkoliv se jedná o jeden z nejaktivnějších rojů, příliš známý není.

Článek je převzat z časopisu Astropis, obsah čísla 2004/4

Tomáš Tržický Úkazy

Sobotní irizace oblaků

irizace_poupa.jpg

Nejen noční, ale i denní obloha si zaslouží pozornost. Občas lze na ní spatřit fantastická představení, která nám mohou přichystat optické atmosférické jevy. Jedinečnou příležitost pozorovat jeden z těchto úkazů, tzv. irizaci oblaků, jsme měli uplynulou sobotu 8. ledna. Nad rozsáhlou částí našeho území se táhly tenké oblaky s výrazně duhově zbarvenými okraji.

Jana Tichá Úkazy

Vánoční kometa C/2004 Q2 (Machholz)

Blíží se k nám nová Machholzova kometa. Nejblíže Zemi se ocitne v noci z 5. na 6. ledna, kdy proletí ve vzdálenosti 51 milionů kilometrů od nás. Nejjasnější by měla být kolem 10. ledna, kdy bude vidět i malými dalekohledy.

Tiskové prohlášení ČAS č.68

Miroslava Hromadová Úkazy

Vánoční kometa?

Machholz.jpg
V médiích proběhla zpráva, že letos budeme moci pozorovat "Vánoční kometu". Bohužel se nebude jednat o úchvatnou podívanou z minulých let, ale pouze o malý mlhavý obláček na temném nebi viditelný nikoliv v osvětleném městě. Svou jasností bude srovnatelná s mlhovinou M42 v Orionu (4 mag.), bude slabší než nejznámější galaxie M31 v Andromedě (3,4 mag).
Tomáš Metelka Úkazy

375 let od prvního pozorování přechodu Venuše

Včera uplynulo přesně 375 let ode dne, kdy člověk poprvé vědomě pozoroval přechod Venuše přes sluneční kotouč. Zaznamenána tehdy byla pouze dvě pozorování na celé planetě. První doložené pozorování ovšem nebylo nic moc, protože bylo viditelné pouze ze západního okraje Evropy a začínalo necelou půlhodinu před západem Slunce. Pozorováno tedy bylo jen ze dvou míst v Anglii. Pozorovateli byli Horrocks, který si sám přechod vypočítal a jeho přítel Crabtree, kterému Horrocks předpověď pár dní před úkazem poslal. Ani vlastní pozorování se moc nepovedlo. Horrocks kvůli mši (byl knězem) zmeškal vstup Venuše před Slunce a Crabtree byl úkazem natolik překvapen, protože nevěřil tomu, že něco uvidí a tak zapomněl na jakákoliv měření nebo zákresy. Více naleznete na stránkách projektu VT-2004
1 …85 86 87 88 89 90 91 …96

38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »