VLT zachytil spektrum meteoru
![]() |
![]() |
Sú asi najdlhšie pozorovaný meteorický roj. Pozorovali ho v starej Číne, v Japonsku a v Kórei. Najstaršie pozorovanie je z 21. júla 36 nášho letopočtu. Ďalšie záznamy o pozorovaniach sú z 8., 9., 10. a 11., 12. a 19. storočia. V žudových pranostikách sa tento roj nazýva "slzy svätého Vavrinca".
Na východním okraji Slunce se dnes, z odvrácené strany, začíná vynořovat velká skvrna 649. Díky rotaci Slunce přejde přes k Zemi přivrácenou stranu mezi 13. a 17. červencem. Připomeneme i děje na Slunci z října minulého roku.
Úprava: 2004.07.13 10:49
Výročí jednoho z nejznámějších meteorických rojů, Perseid se pomalu, ale nezadržitelně blíží. A co víc, předpovědi naznačují, že by letos mohly být neobvykle zajímavé.
Ačkoli se noční svítící mraky (noctilucent clouds - NLC) objevují nejčastěji ve vyšších zeměpisných šířkách, tedy např. ve Skandinávii nebo Kanadě, byly okolo slunovratu spatřeny i v mnohem jižnějších polohách. Pokud tedy po západu Slunce spatříte nad západním či severním obzorem vysoko na obloze světélkující modrobílá vlákna, pak jste pravděpodobně spatřili noční svítící mraky.
Roj je aktívny od 27. júna do 5. júla. Maximum je 27. júna. Už o deň neskôr môžme pozorovať prudký pokles aktivity. Maximálna ZHR je len 1-2 meteory, ale v rokoch 1916, 1921 a 1927 bola pozorovaná vysoká aktivita. Naposledy vysoká aktivita bola ohlásená v roku 1998. Maximum trvalo pol dňa!
Meteorický roj Bootid byl před lety vyřazen z aktivních rojů, protože jeho aktivita nebyla prakticky žádná. Díky úplně neočekávané aktivitě roje v roce 1998, kdy ZHR dosáhlo úrovně 50 až 100+ se s ním však musí počítat. Když tehdy z Japonska přišly zprávy, že roj byl pozorovatelný i při téměř zatažené obloze, bylo to obrovské překvapení. Opticky byl roj sledován hlavně v Japonsku a u nás, radarově pak v Kanadě, protože roj byl pozorovatelný poměrně dlouho, celého půl dne. Po tomto návratu byl znovu zařazen do seznamu aktivních meteorických rojů.
Dnes je již běžnou samozřejmostí, že na internetu můžeme nalézt celou řadu webových stránek věnovaných plně, nebo i jen okrajově problematice počasí. Některé jsou již stálicemi a oblíbilo si je mnoho z nás, jiné po čase mizí, aniž by si kdokoli všiml, že zde vůbec byly. Objevují se však i nové a na jednu z nich Vás chci, prostřednictvím těchto řádek, upozornit.
Ještě bych chtěl upozornit, že máte možnost se zapojit do mezinárodní nebo české soutěže http://vt-2004.astro.cz/cz/soutez/. Ta česká má uzávěrku zítra - 15.6.2004.
V článku se dozvíte kam a jak zaslat výsledky svých měření a kam lze zaslat Vaše fotografie.
Evropský projekt pozorování přechodu Venuše před Sluncem
Ve 13:23 h středoevropského letního času přechod Venuše před Sluncem skončil. Měření získaná od registrovaných pozorovatelů se v tuto chvíli zpracovávají na observatoři v Paříži. Registrace však dále pokračuje, takže každý, komu se měření tzv. kontaktů Venuše se Sluncem podařilo uskutečnit, se v příštích dnech stále ještě může zaregistrovat a svá měření poslat k vyhodnocení. Počet účastníků, kteří již odeslali svá pozorování je 144, počet pozorovaných kontaktů Venuše 368. Výsledky včetně "konvergenčního" grafu si lze prohlédnout na http://vt-2004.org/central/cd-observers/obs-tim.html
![]() | Fotogalerie přechodu Venuše přes sluneční disk - výběr snímků z přechodu pořízených "velkými" dalekohledy i amatéry. Vaše snímky nám zasílejte na adresu info@astro.cz Tenká linka na "obvodu" Venuše je způsobena refrakcí ve venušině atmosféře. Zdroj: SST |
![]() | Odkazy na informace o přechodu, související články, on-line snímky z ČR a ze světa. Máte zajímavý snímek z pozorování přechodu Venuše? Pošlete nám jej spolu s informacemi o jeho pořízení (čas, clona, místo) na info@astro.cz. Snímky mohou zobrazovat i pozorovací činnost, nemusí se jednat pouze o snímky přechodu Venuše. |
Důsledkem oběhu Země kolem Slunce se nám planety sluneční soustavy během roku promítají pokaždé na jinou část oblohy. Navíc se ještě každá z planet sama pohybuje různou rychlostí a v různé vzdálenosti od Slunce, takže předpovědět jejich polohu bylo pro středověké astronomy opravdovým oříškem. Dnes to počítačové programy zvládnou během několika sekund.
![]() |
Evropský projekt „Venus Transit 2004“ nabízí každému, tedy i laické veřejnosti, možnost zapojit se do pozorování mimořádného astronomického jevu a vyzkoušet si tak historické měření vzdálenosti Země – Slunce.
V úterý 8. června 2004 dojde k velice vzácnému úkazu, který každý z nás může spatřit poprvé v životě. K poslednímu totiž došlo 6. prosince 1882, tedy před 121,5 roku. Jedná se bezpochyby o nejdůležitější astronomickou událost letošního roku.
Tiskové prohlášení ČAS číslo 61
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč 12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236