Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy

Úkazy



Pavel Suchan Úkazy

TP 70: Seskupení tří planet na večerní obloze

Hned poté, co Slunce vstoupilo 21. června v 8 hodin 45 minut a 33 sekund středoevropského letního času do znamení Raka, nastal tak letní slunovrat a začalo astronomické léto, na letní obloze se pro nás už chystá hezké nebeské divadlo - seskupení tří planet.

Na večerní obloze můžeme nyní pozorovat čtyři planety. Těsně po západu Slunce to jsou na západě Merkur, Venuše a Saturn, více k jihu svítí jasný Jupiter. Když si počkáme do druhé poloviny noci na východ Marsu, spatříme tak v těchto nocích všech pět planet Sluneční soustavy pozorovatelných očima.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 70 ze dne 23. června 2005.

Tomáš Tržický Úkazy

Noční svítící oblaky (2/2)

Noční svítící oblaky pozorované v Chomutově 19. 6. 2005, foto Jiří VoříšekNoční svítící (stříbřité) oblaky patří ke zvláštnímu druhu oblačnosti tvořící se vysoko v atmosféře (mezopauze) v období kolem letního slunovratu. V červnu a červenci je lze vzácně pozorovat i z našich zeměpisných šířek. Druhý díl článku se zabývá historií a vývojem zkoumání nočních svítících oblaků a přináší aktuální letošní snímek z pozorování v noci z 19. na 20. června od Jiřího Voříška z Chomutova.

Tomáš Tržický Úkazy

Noční svítící oblaky (1/2)

Noční svítící oblaky v Praze 1. 7. 2004Noční svítící (stříbřité) oblaky patří ke zvláštnímu druhu oblačnosti tvořící se vysoko v zemské atmosféře (mezopauze) v období kolem letního slunovratu. V červnu a červenci je lze vzácně pozorovat i z našich zeměpisných šířek. První díl článku o těchto oblacích přibližuje okolnosti jejich prvních pozorování, podmínky viditelnosti a souhrn pozorování z České republiky.

František Martinek Úkazy

Záhadný světelný úkaz v atmosféře Marsu objasněn

Meteor_na_Marsu.jpg
Během pozorování oblohy Marsu pomocí panoramatické kamery se zeleným filtrem na robotu Spirit (přistání na Marsu 4. 1. 2004) se podařilo zaregistrovat neznámý úkaz v podobě úzké světelné stopy (na připojeném obrázku je zhruba uprostřed). Některá média spekulovala o výskytu UFO, avšak astronomové jednoznačně prohlásili, že se může jednat buď o jasný meteor v atmosféře Marsu nebo o fotografii některé ze 7 dřívějších kosmických sond, které se stále ještě nacházejí na oběžné dráze. Fotografie byla pořízena 7. 3. 2004.
Patrik Trnčák Úkazy

Halo Observe Project

Projekt HOP vznikl v roce 2004 za účelem pozorování a archivace halovýchjevů v České republice. V součastné době má okolo 20. členů, kteřípozorují a posílají záznamy o halových jevech a pomáhají takto pochopittento zajímavý fenomén.
Miroslava Hromadová Úkazy

Velká sluneční skvrna

SOHO.jpg
Dne 25. dubna 2005 se na okraji slunečního disku objevila mimořádně velká sluneční skvrna. Tato skvrna, která se zatím zvětšila 3krát a má velmi dynamický vývoj, má označení 756 a její průměr odpovídá asi 5 průměrům Země (tj. více než 50.000 km). Snímek sluneční fotosféry pořídila sonda SOHO 29. dubna 2005 v 00:00 UT (02:00 SELČ).
Petr Kubala Úkazy

Zatmění Slunce ve Střední Americe

V pátek 8.dubna proběhlo v Americe a Pacifiku tzv. hybridní zatmění Slunce. Úplné zatmění mohlo být viděno pouze z moře. Ve státech Kolumbie, Venezuela, Kostarika a Panama mohli lidé spatřit prstencové zatmění. Částečné zatmění pak bylo viditelné ve velké části Jižní Ameriky, v Mexiku a jižních státech USA.



10. vesmírný týden 2026

10. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 3. do 8. 3. 2026. Měsíc bude v úplňku. Za soumraku je dobře vidět Venuše, která se potká se Saturnem a Neptunem. Vysoko pod Plejádami je Uran a v Blížencích výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale už vidíme i nějaké skvrny. V týdnu nastává ideální okno viditelnosti komety Wierzchos. Nejlepší snímky komety 3I/ATLAS ze sondy JUICE publikovala Evropská vesmírná agentura. NASA nechala zavést raketu SLS k opravám héliového okruhu horního stupně a oznámila změny v programu Artemis. Po rekordně dlouhé době 187 dnů se vrátil níkladní Dragon z ISS. Před 35 lety prolétlo hejno kosmických sond poblíž jádra Halleyovy komety. Nejblíže a nejlepší snímky přinesla mise Giotto.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc

Další informace »