Na ranní obloze v souhvězdí Orla lze nalézt velmi jasnou kometu. Nyní má 1. hvězdou velikost, je vidět okem a mohla by se ještě zjasňovat. Kometa C/2006 P1 McNaught byla objevena 7. srpna 2006 R. H. McNaughtem (Austrálie) jako objekt 17.3 magnitudy.
7.1.2007. článek doplněn o další informace o viditelnosti komety.
Po pár dnech se opět vyjasnilo, a tak máme možnost se na vlastní oči (nikoliv jen díky fotografiím pořízeným družicemi a k dispozici na internetu) podívat na velkou sluneční skvrnu, která je vidět i očima, samozřejmě přes filtr. V těchto dnech se skvrna nachází již u pravého okraje slunečního kotouče a pozorovat ji bude možné ještě minimálně v následujících dvou dnech. Sluneční skvrnu v minulých dnech doprovázela mohutná erupční aktivita.
Stejně jako na nejvyšší příčku žebříku se vejde pouze jeden člověk, tak i na onen pomyslný stupínek soutěže ČAM se každý měsíc dostane vždy jen jeden snímek. Co však udělat v případě, který nastal právě v říjnovém kole ČAM 2006. Kromě mnoha velmi kvalitních snímků a zejména kromě vítězného obrázku Dalibora Hanžla do soutěže svůj příspěvek zaslal i prof. Miloslav Druckmüller. Jednalo se obrázek sluneční koróny. S podobným snímkem prof. Druckmüller zvítězil již v dubnu, v kole konaném těsně po zatmění Slunce. Tehdy jsme mohli obdivovat obrázek tajemného světa sluneční atmosféry pořízený objektivem o ohnisku 400 mm a zpracovaný autorem ještě na lodi plavící se po Středozemním moři zpět domů. Nový snímek, pořízený dalekohledy podstatně větších rozměrů se nejen svou krásou, ale i vědeckou hodnotou natolik odlišuje od všech podobných snímků, že jsme se rozhodli věnovat mu trochu více prostoru.
Noční obloha se pravidelně kolem 17. listopadu stává jevištěm pro nejmenší částečky periodické komety 55P/Tempel-Tuttle. Zdánlivě se tak v těchto dnech ze souhvězdí Lva (lat. Leo) rozlétají meteory, které označujeme jako Leonidy. Díky poslednímu návratu jejich mateřské komety v roce 1998 jsme mohli zažít v roce 1999 a dalších letech vysokou aktivitu tohoto kometárního "odpadu", který protíná dráhu naší Země a setkává se pravidelně s naší atmosférou. V tomto roce předpokládáme, že nastane obvyklé maximum 17. 11. v 17:45 SEČ, kdy ale nebude pozorování meteorů z tohoto radiantu možné, protože bude pro nás skrytý hluboko pod obzorem. Těšit se však můžeme na mimořádné podružné maximum dne 19. 11. kolem 5:45 SEČ, v ranních hodinách bychom mohli spatřit spršku až 100 meteorů za hodinu.
Tiskové prohlášení č. 90 České Astronomické Společnosti
V letošním roce není příliš možností spatřit Měsíc v rudém či tmavě hnědém závoji zemského stínu. Přesto jsme měli a máme možnost spatřit alespoň kusý okamžik scénáře tohoto úkazu. První nesmělá příležitost nastala v noci ze 14. na 15. března tohoto roku, kdy se Měsíc dostal do zemského polostínu. Bohužel bylo nad celou republikou zataženo. Druhá, zajímavější příležitost nastane zvečera ve čtvrtek 7. září 2006. Zatmění Měsíce bude u nás viditelné v celém rozsahu. Jedná se ale pouze o částečné zatmění Měsíce - do zemského stínu navíc vstoupí velice malá část Měsíce, která pouze nepatrně ztmavne. Čeká nás tedy spíše zatmění pro "fajnšmekry" či zkušené pozorovatele těchto úkazů.
Máme to šťastně za sebou. 27. srpen minul a Mars velikosti Měsíce snad už v elektronické poště strašit přestane. Přesto, trochu z nostalgie, si dovolím obtěžovat čtenáře ještě jednou. Kromě potřeby rozloučit se s touto roztomilou kachničkou je též nutné uvést na pravou míru uvedení pravé míry na pravou míru. Ano je to složité, ale v opravě opravy je opět fatální chyba a je nutné ji opravit. Chcete-li tedy dodatečně vědět, jak to mělo být doopravdy, čtěte dál.Jiří KordulákÚkazy
V článku Mars velikosti Měsíce? Uvedení na pravou míru se, bohužel, vyskytuje takový počet nesmyslů, že si vyžaduje uvedení na pravou míru. Jde tedy o uvedení na pravou míru v druhé mocnině a v souladu s duchem uvedení na pravou míru v mocnině první lze konstatovat, že by si zasloužilo zápis do Guinessovy knihy rekordů za nejvyšší hustotu nesmyslů na počet bitů v uvedení na pravou míru sdělení s nejvyšší hustotou nesmyslů na počet bitů. Zdá-li se čtenářům tato logická konstrukce příliš složitá, doporučuji nakreslit si vhodný diagram. Chcete-li se dozvědět, jak je to s tím Marsem a kachnou, která koluje po českém internetu, čtěte dál.Jiří KordulákÚkazy
Po Čechách se toulá marsovská kachna. Zde vám ji také přinášíme, ať o tuhle snůšku nesmyslů nepřijdete. Hustota nesmyslů na počet bitů v tomto sdělení stojí jedině za zápis do Guinessovy knihy rekordů. Zároveň samozřejmě přinášíme uvedení na pravou míru.Jiří KordulákÚkazy
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 10. do 1. 11. 2026. Měsíc bude v pondělí v úplňku, v noci na středu 28. října projde Plejádami a v neděli 1. listopadu bude v poslední čtvrti. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem v přímce s Regulem. Venuše byla 24. října v dolní konjunkci a na ranní obloze se objeví extrémně nízko již koncem týdne jako Jitřenka. Slunce je klidné. Japonská sonda MMX se úspěšně vydala k Marsovým měsícům. Před 90 lety proběhl první úspěšný test raketového motoru v JPL.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“
Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve
Průchod měsíčních paprsků inverzní vrstvou atmosféry a její vliv na deformaci okraje kotouče. Lom světla v atmosféře zase odděluje zelenou složku pozorovatelnou v horní části kotouče a červenou složku viditelnou ve spodní části při přechodu do rudého záblesku.