O nadcházejícím víkendu nastává maximum meteorického roje Lyridy. Aktivita roje je omezena na období několika dní – přibližně od 20. do 25. dubna 2007. Maximum činnosti připadá na neděli 22. dubna 2007 v pozdních večerních hodinách. To ale bude nad obzorem Měsíc, který bude před první čtvrtí a bude tak rušit pozorování samotného maxima. Proto bude vhodné využít i druhou polovinu noci předcházející, ze soboty na neděli.
Úkazy na obloze v 10. týdnu (5. až 11. března 2007):
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v.v.i. č. 96 z 28. 2. 2007
První březnová noc roku 2007 pro nás přichystala zajímavý úkaz. V pátek 2. března v ranních hodinách (tj. v noci ze čtvrtka na pátek) planetu Saturn zakryje Měsíc. Měsíc na své dráze po obloze postupně zakrývá některé hvězdy a také planety. Na rozdíl od běžných každodenních zákrytů hvězd Měsícem jsou zákryty planet Měsícem mnohem vzácnější (planet je zkrátka výrazně méně než hvězd na obloze). Zákryt planety Saturn s prstencem je navíc mimořádně pěkným zážitkem. K pozorování postačí oči, protože Saturn je velmi jasným objektem na obloze, vypadá jako jasná hvězda a poznáte ho např. tak, že v souhvězdí Lva (kam se Saturn nyní promítá) je to ta „hvězda“, která je tam oproti mapě oblohy prostě navíc. Úkaz se odehraje nad jihozápadním obzorem.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v.v.i. č. 95 z 27. 2. 2007
Úkazy na obloze v 9. týdnu (26.2. až 4.3. 2007).
Na letošní jaro se mnoho astronomů i laiků chystá v souvislosti se zatměním Měsíce (3./4. března) a s dvěma zákryty Saturnu (2. března ráno a 22. května večer). Vězte ale, že Měsíc není jediným středem pozornosti. Kromě každoročního roje Lyrid se nám navíc ukáží dvě komety, z nichž jedna by mohla být pozorovatelná i loveckým triedrem. Exaktní zážitek však nabízí v obou případech korńograf LASCO C3, který je součástí družice SOHO. V průběhu dubna jeho zorným polem projdou po sobě komety 96P Machholz 1 a 2P Encke.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR č. 94 z 9. 2. 2007
Těsně před půlnocí v noci z neděle na pondělí 4. února ozářil po dobu 3 sekund oblohu nad velkým územím střední Evropy mimořádně jasný meteor, tzv.bolid. Průlet bolidu vyvolal následné zvukové efekty (podobné hřmění), slyšitelné z rozsáhlého území jihovýchodní a střední Moravy, západního Slovenska a severovýchodního Rakouska. Tento vzácný a mohutný přírodní úkaz pozorovalo velké množství náhodných svědků a tudíž vzbudil mimořádný zájem veřejnosti a médií. Těmito jevy se mj. zabývá ve své profesionální náplni i Astronomický ústav AV ČR, v.v.i., a protože se nám tento konkrétní úkaz podařilo plně objasnit, podáváme následující vysvětlení.
2006.02.09 doplněny fotografie
Pokud jste bolid pozorovali a máte k dispozici podrobné údaje, zašlete své hlášení na info@astro.cz nebo přímo vyplňte webový formulář.
V pátek 26.ledna 2007 byl z území České republiky, Německa a Rakouska pozorován denní bolid. Do Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR, v.v.i. se zatím sešla dvě česká hlášení a k dispozici je také několik hlášení z Německa a Rakouska. Zatím nelze ani vyloučit, ani potvrdit, že by tento úkaz byl spojen s pádem meteoritu na zemský povrch, jako to bylo v případu bolidu Morávka pozorovaného ve dne 6. května 2000. Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR, v.v.i. uvítá informace od dalších náhodných pozorovatelů. Jednalo se o velmi jasný bolid, který na denní obloze upoutal pozornost lidí, kteří se náhodou dívali přibližně tím směrem a měli aspoň trochu jasno. Můžete použít i webový formulář.
Na ranní obloze v souhvězdí Orla lze nalézt velmi jasnou kometu. Nyní má 1. hvězdou velikost, je vidět okem a mohla by se ještě zjasňovat. Kometa C/2006 P1 McNaught byla objevena 7. srpna 2006 R. H. McNaughtem (Austrálie) jako objekt 17.3 magnitudy.7.1.2007. článek doplněn o další informace o viditelnosti komety.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4