Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy

Úkazy



Petr Horálek Úkazy

Měsíc zakryje Venuši

Dnešní rok je poměrně výjimečný na zákryty planet Měsícem. Mohli jsme sledovat už dvakrát zmizení i znovuobjevení Saturnu s jeho prstenci, a to 2. března a 22. května. Saturn se za Měsíc zase skryje nad územím České republiky až v roce 2025. Nicméně, i když krásnou planetu s prstenci v této situaci dlouho neuvidíme, naskýtá se ještě jedna velmi zajímavá příležitost, která určitě zvýší zajem i u naprostých laiků. Půjde o zákryt třetího nejjasnějšího tělesa nebe - planety Venuše (18. června 2007).

Martin Vilášek Úkazy

Zákryt Saturnu Měsícem

Přesto, že předpověď počasí nebyla příliš příznivá, obloha nad Ostravou zůstala během pozorování úterního úkazu jasná. Podařilo se nám napozorovat jak vstup, tak i výstup Saturnu.
Pavel Suchan Úkazy

22. května nastane druhý letošní zákryt Saturnu Měsícem

22. května 2007 dojde k zákrytu Saturnu Měsícem. Úkaz nastane ve večerních hodinách, od 21:23 do 22:30 (středoevropského letního času, který nyní používáme). Začátek úkazu bude probíhat ještě za soumraku, ale bude viditelný. Letos už jsme jeden zákryt planety Saturn za Měsícem mohli pozorovat. Nastal 2. března v ranních hodinách a na většině území České republiky bylo jasno. Nynější květnová příležitost bude na dlouhou dobu poslední – další zákryt Saturna Měsícem nastane až 4. ledna 2025.

František Martinek Úkazy

Zákryty měsíců planety Uran

Měsíce planety Uran - Oberon a Umbriel - krátce po vzájemném zákrytu (kresba).
Měsíce planety Uran - Oberon a Umbriel - krátce po vzájemném zákrytu (kresba).
Mezinárodní tým astronomů, jehož vedoucím je Apostolos Christou (Armagh Observatory), uskutečnil vůbec první pozorování v soustavě planety Uran, kdy jeden z jejích měsíců přecházel pro pozemního pozorovatele před jiným měsícem planety Uran. Pozorování uskutečnili v noci 4. května 2007 Marton Hidas a Tim Brown (Las Cumbres Observatory Global Telescope, Santa Barbara, California) pomocí robotického dalekohledu Faulkes Telescope South (Siding Spring Observatory, Australia). Toto pozorování je výsledkem spolupráce mezi vědci Siding Spring Observatory, Las Cumbres Observatory, Armagh Observatory a Cardiff University.
Pavel Suchan Úkazy

Maximum meteorického roje Lyridy

O nadcházejícím víkendu nastává maximum meteorického roje Lyridy. Aktivita roje je omezena na období několika dní – přibližně od 20. do 25. dubna 2007. Maximum činnosti připadá na neděli 22. dubna 2007 v pozdních večerních hodinách. To ale bude nad obzorem Měsíc, který bude před první čtvrtí a bude tak rušit pozorování samotného maxima. Proto bude vhodné využít i druhou polovinu noci předcházející, ze soboty na neděli.

Petr Horálek Úkazy

Venuše, Plejády, kometa a zvířetníkové světlo

Polovina dubna nabízí zajímavé astronomické divadlo již po západu Slunce. Jakmile totiž naše mateřská hvězda zapadne, můžeme být svědky oslnivého jasu planety Venuše poblíž hvězdokupy Plejády a za lepších podmínek uvidíme zvířetníkové světlo a dalekohledy Enckeovu kometu.
Pavel Gabzdyl Úkazy

Šance na český rekord v pozorování mladého Měsíce

2007_srpek.jpg
Najít na obloze kotouč našeho kosmického souseda není pochopitelně žádný problém. Nejnápadnější je okolo úplňku, kdy se na obloze nachází od Slunce nejdál. Čím víc se však Měsíc přibližuje ke Slunci, tím je to s jeho viditelností horší. Jakmile se obě tělesa na pozemské obloze setkají, nastává nov a Měsíc se na několik desítek hodin stává pro většinu obyvatel Země nepozorovatelný. Právě tehdy nastává ta správná doba pro lovce tenkého srpku.


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »