V letošním roce není příliš možností spatřit Měsíc v rudém či tmavě hnědém závoji zemského stínu. Přesto jsme měli a máme možnost spatřit alespoň kusý okamžik scénáře tohoto úkazu. První nesmělá příležitost nastala v noci ze 14. na 15. března tohoto roku, kdy se Měsíc dostal do zemského polostínu. Bohužel bylo nad celou republikou zataženo. Druhá, zajímavější příležitost nastane zvečera ve čtvrtek 7. září 2006. Zatmění Měsíce bude u nás viditelné v celém rozsahu. Jedná se ale pouze o částečné zatmění Měsíce - do zemského stínu navíc vstoupí velice malá část Měsíce, která pouze nepatrně ztmavne. Čeká nás tedy spíše zatmění pro "fajnšmekry" či zkušené pozorovatele těchto úkazů.
Máme to šťastně za sebou. 27. srpen minul a Mars velikosti Měsíce snad už v elektronické poště strašit přestane. Přesto, trochu z nostalgie, si dovolím obtěžovat čtenáře ještě jednou. Kromě potřeby rozloučit se s touto roztomilou kachničkou je též nutné uvést na pravou míru uvedení pravé míry na pravou míru. Ano je to složité, ale v opravě opravy je opět fatální chyba a je nutné ji opravit. Chcete-li tedy dodatečně vědět, jak to mělo být doopravdy, čtěte dál.Jiří KordulákÚkazy
V článku Mars velikosti Měsíce? Uvedení na pravou míru se, bohužel, vyskytuje takový počet nesmyslů, že si vyžaduje uvedení na pravou míru. Jde tedy o uvedení na pravou míru v druhé mocnině a v souladu s duchem uvedení na pravou míru v mocnině první lze konstatovat, že by si zasloužilo zápis do Guinessovy knihy rekordů za nejvyšší hustotu nesmyslů na počet bitů v uvedení na pravou míru sdělení s nejvyšší hustotou nesmyslů na počet bitů. Zdá-li se čtenářům tato logická konstrukce příliš složitá, doporučuji nakreslit si vhodný diagram. Chcete-li se dozvědět, jak je to s tím Marsem a kachnou, která koluje po českém internetu, čtěte dál.Jiří KordulákÚkazy
Po Čechách se toulá marsovská kachna. Zde vám ji také přinášíme, ať o tuhle snůšku nesmyslů nepřijdete. Hustota nesmyslů na počet bitů v tomto sdělení stojí jedině za zápis do Guinessovy knihy rekordů. Zároveň samozřejmě přinášíme uvedení na pravou míru.Jiří KordulákÚkazy
Potencionálně hazardní asteroid 2004 XP14, který ráno 3. 7. 2006 minul naši Zemi ve vzdálenosti pouhých 432 000 km, bylo od nás možné pozorovat za velmi dobrých geometrických i meteorologických podmínek o pár hodin později, večer po setmění 3. 7. 2006 poblíž zenitu v souhvězdí Draka jako objekt přibližně 12. magnitudy. Přiložený snímek ukazuje pohyb asteroidu během 240 sekundové expozice, pořízené ve 20 h 49 m UT (světového času) dalekohledem o průměru 0,3 m a kamerou SBIG ST-7 na hvězdárně v Úpici.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
