< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy

Úkazy



Petr Horálek Úkazy

Kometa C/2007 W1 Boattini se vrací na severní oblohu

Kometa Boattini 14. března 2008, foto H. Mikuz.
Kometa Boattini 14. března 2008, foto H. Mikuz.
I letošní letní oblohu by mohla nakrátko ozdobit již malými dalekohledy pozorovatelná kometa. Jde o kometu C/2007 W1 Boattini, která se v květnu letošního roku vytratila z naší noční oblohy a pozorovatelům severní oblohy se stala nespatřitelným objektem denního nebe. Od poloviny července však bude opět v dosahu malých přístrojů na ranní obloze.

redakce Úkazy

Leták: zatmění Slunce 1. srpna 2008

2008.08.01 - postup zatmeni
2008.08.01 - postup zatmeni
V pátek 1. srpna 2008 budeme mít možnost spatřit po delší době zatmění Slunce. Neobvyklý úkaz by jste si určitě neměli nechat ujít, další bude z našich končin viditelný až v roce 2011 a to navíc v lednu, kdy to z počasím není zrovna dvakrát ideální. Podrobné informace najdete ve dvou letácích, které pro tuto příležitost vydává redakce astro.cz. Letáky lze volně šířit.
redakce Úkazy

Projekt Češi v pásu totality

Část pásu úplného (totálního) zatmění Slunce v Rusku
Část pásu úplného (totálního) zatmění Slunce v Rusku
Redakce astro.cz přichází s unikátním projektem, který si klade za cíl zmapovat výskyt českých (a případně i slovenských) pozorovatelů v pásu úplného zatmění Slunce dne 1. srpna 2008. Pokud se tedy chystáte vyrazit za pozorováním úplného zatmění do Ruska, Číny apod., pak jsou následující řádky určeny právě vám.

Petr Sobotka Úkazy

100 let od pádu Tunguského meteoru

tunguska.jpg
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 118 z 26. 6. 2008

Připomínáme si 100. výročí pádu vesmírného tělesa do centrální Sibiře u řeky Podkamenaja Tunguska. Došlo k tomu po 7. hodině ranní tamního času 30. června roku 1908. Úkaz vyvolal řadu spekulací, vědecký svět se shoduje na pádu planetky nebo komety. Dodnes nebyl nalezen ani jediný kus meteoritu a pravděpodobně ani kráter.

Petr Horálek Úkazy

S příchodem června nastávají podmínky pro pozorování stříbřitých mraků

Noční svítící oblaky blízko Kuanas v Litvě 3. 7. 2007. Autor: Donatas Tamonis
Noční svítící oblaky blízko Kuanas v Litvě 3. 7. 2007.
Autor: Donatas Tamonis
Pokud se vám poštěstí a budete někde za městem pozorovat během stmívání nebo rozbřesků okolí severního obzoru, možná spatříte velmi zvláštní závoje stříbřitých oblaků. Tento dodnes ještě přesně neobjasněný úkaz s anglickou zkratkou NLC je nám znám jako „noční svítící oblaky“, „mezosférické oblaky“ nebo „stříbřité mraky“. Jedná se o náhodný úkaz, který nelze podobně jako polární záři nad naším územím předpovědět. Přesto oproti zmíněným zářím jej můžeme zažít mnohem častěji. Navíc viditelnost NLC úzce souvisí s minimální „výškou“ Slunce pod obzorem, která je z našich zeměpisných šířek nejmenší v době letního slunovratu. Proto především červen a počátek července vybízí ke sledování tajemných nočních svítících oblaků nejvíce.

redakce Úkazy

200 let od pádu meteoritů v okolí Stonařova

Stonařovské meteority ze stálé expozice Muzea Vysočiny Jihlava
Stonařovské meteority ze stálé expozice Muzea Vysočiny Jihlava
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 115 z 20. 5. 2008

Letos si připomínáme 200. výročí od hromadného pádu meteoritů v okolí Stonařova na Jihlavsku. Tato událost se odehrála krátce před 6. hodinou ranní 22. května roku 1808. Meteoritický spad v okolí Stonařova nastal pouhých 5 let poté, co byla vědeckou obcí přijata teorie o možnosti existence meteoritů, tedy kamenů spadlých z vesmíru.

Petr Horálek Úkazy

Planeta Mars projde před hvězdokupou Jesličky

Otevřená hvězdokupa M44 - Jesličky
Otevřená hvězdokupa M44 - Jesličky
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 114 z 19. 5. 2008

Planeta Mars se koncem května „ocitne“ v otevřené hvězdokupě v souhvězdí Raka – M44. Tato krásná (a za dobrých podmínek i okem pozorovatelná) otevřená hvězdokupa je ve značné míře známá spíše jako „Jesličky“ nebo také „Včelí roj“. Pokud bude počasí přát, připraví nám Mars s Jesličkami v období od 21. května do 25. května zajímavý úkaz. Během těchto dnů planeta přejde přes hvězdokupu, což ocení nejen astrofotografové, ale i široká veřejnost se zájmem o pozorování noční oblohy. Na obloze se nám totiž na ty tři dny bude zdát, jakoby v kupě přibyla hvězda navíc.

Petr Horálek Úkazy

Mezi květnovými svátky spatříme „smetí“ z Halleyovy komety

Halleyova kometa v roce 1986
Halleyova kometa v roce 1986
Květnová obloha vybízí k pozorování pozoruhodných nebeských úkazů. Jedním z nich bude i maximum každoročního meteorického roje Eta-Aquarid, jemuž letos nahrávají poměrně dobré pozorovací podmínky. Čas maxima se odhaduje na 5. května odpoledne, nicméně není nijak ostré, takže lze roj pohodlně pozorovat i mimo kýženou dobu maxima. Pro okamžik maxima navíc Měsíc bude ve fázi novu. Samotný roj má však ještě jednu „perličku“, o které je třeba se zmínit.

Patrik Trnčák Úkazy

Není halo jako halo

Zpravodaj Parhelium
Zpravodaj Parhelium
V poslední době se často setkávám s nejasnostmi okolo halových jevů, proto mě napadlo vytvořit nové téma, které se bude těmito nejasnostmi zabývat. Jako první jsou všechny 46° halové jevy, které se často pletou a já myslím, že by nebylo špatné o nich napsat něco více.

Petr Horálek Úkazy

V úterý ráno nás překvapí meteorický roj Lyridy, podmínky však budou nepříznivé

Lyrida ve Velkém vozu
Lyrida ve Velkém vozu
Jako každý rok i letos oblohu na konci dubna obohatí několik „padajících hvězd“, za něž můžeme vděčit prachu z komety C/1961 G1 (Thatcher). Radiant tohoto meteorického roje leží ve známém letním souhvězdí Lyry (kde nalezneme nejjasnější hvězdu letní oblohy a „letního trojúhelníka“ – Vegu), podle čehož jej také známe. Lidově se mu totiž říká Lyridy.

1 …71 72 73 74 75 76 77 …94

20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »