2008.08.01 - postup zatmeniTiskové prohlášení
České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i.
číslo 119 z 28. 7. 2008
V pátek 1. srpna proběhne jedno ze tří u nás v tomto roce pozorovatelných zatmění. Bude to částečné zatmění Slunce. Toto zatmění bude např. na Sibiři nebo v Mongolsku pozorovatelné jako úplné (tam také převážně míří české a slovenské expedice). Částečné zatmění bude u nás trvat necelé 2 hodiny. Prvním letošním zatměním pozorovatelným z našeho území bylo úplné zatmění Měsíce 21. února, třetím bude částečné zatmění Měsíce v noci ze 16. na 17. srpna 2008.
Kometa Lulin, zdroj: http://cometas.astronomiaonline.com
Tato rubrika je pravidelně připravována a publikována ve Zpravodaji SMPH. Rozhodl jsem se ji nadále zveřejňovat v upravené podobě také na webu. Vzhledem k tomu, že se jedná o první takto zveřejněný text, omluvte, prosím, některeé diskontinuity. Na rozdíl od tištěné podoby tento článek neobsahuje efemeridy a mapky. Efemeridy jednotlivých těles naleznete na stránkách International Comet Quarterly (ICQ). Aktuální mapky případným zájemcům na požádání vytvořím.
2008.08.01 - postup zatmeni Připravujete k srpnovému zatmění Slunce nějakou akci pro veřejnost? Dejte o sobě vědět! Je jedno zda jste hvězdárnou, společností či astronomickým kroužkem. Pokud připravujete veřejné pozorování zatmění Slunce, nebo nějakou akci, která se zatmění souvisí, napište nám a dejte o sobě vědět...
Kometa Boattini 14. března 2008, foto H. Mikuz.I letošní letní oblohu by mohla nakrátko ozdobit již malými dalekohledy pozorovatelná kometa. Jde o kometu C/2007 W1 Boattini, která se v květnu letošního roku vytratila z naší noční oblohy a pozorovatelům severní oblohy se stala nespatřitelným objektem denního nebe. Od poloviny července však bude opět v dosahu malých přístrojů na ranní obloze.
2008.08.01 - postup zatmeniV pátek 1. srpna 2008 budeme mít možnost spatřit po delší době zatmění Slunce. Neobvyklý úkaz by jste si určitě neměli nechat ujít, další bude z našich končin viditelný až v roce 2011 a to navíc v lednu, kdy to z počasím není zrovna dvakrát ideální. Podrobné informace najdete ve dvou letácích, které pro tuto příležitost vydává redakce astro.cz. Letáky lze volně šířit.
Část pásu úplného (totálního) zatmění Slunce v RuskuRedakce astro.cz přichází s unikátním projektem, který si klade za cíl zmapovat výskyt českých (a případně i slovenských) pozorovatelů v pásu úplného zatmění Slunce dne 1. srpna 2008. Pokud se tedy chystáte vyrazit za pozorováním úplného zatmění do Ruska, Číny apod., pak jsou následující řádky určeny právě vám.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 118 z 26. 6. 2008
Připomínáme si 100. výročí pádu vesmírného tělesa do centrální Sibiře u řeky Podkamenaja Tunguska. Došlo k tomu po 7. hodině ranní tamního času 30. června roku 1908. Úkaz vyvolal řadu spekulací, vědecký svět se shoduje na pádu planetky nebo komety. Dodnes nebyl nalezen ani jediný kus meteoritu a pravděpodobně ani kráter.
Noční svítící oblaky blízko Kuanas v Litvě 3. 7. 2007. Autor: Donatas TamonisPokud se vám poštěstí a budete někde za městem pozorovat během stmívání nebo rozbřesků okolí severního obzoru, možná spatříte velmi zvláštní závoje stříbřitých oblaků. Tento dodnes ještě přesně neobjasněný úkaz s anglickou zkratkou NLC je nám znám jako „noční svítící oblaky“, „mezosférické oblaky“ nebo „stříbřité mraky“. Jedná se o náhodný úkaz, který nelze podobně jako polární záři nad naším územím předpovědět. Přesto oproti zmíněným zářím jej můžeme zažít mnohem častěji. Navíc viditelnost NLC úzce souvisí s minimální „výškou“ Slunce pod obzorem, která je z našich zeměpisných šířek nejmenší v době letního slunovratu. Proto především červen a počátek července vybízí ke sledování tajemných nočních svítících oblaků nejvíce.
Stonařovské meteority ze stálé expozice Muzea Vysočiny JihlavaTiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 115 z 20. 5. 2008
Letos si připomínáme 200. výročí od hromadného pádu meteoritů v okolí Stonařova na Jihlavsku. Tato událost se odehrála krátce před 6. hodinou ranní 22. května roku 1808. Meteoritický spad v okolí Stonařova nastal pouhých 5 let poté, co byla vědeckou obcí přijata teorie o možnosti existence meteoritů, tedy kamenů spadlých z vesmíru.
Otevřená hvězdokupa M44 - Jesličky Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 114 z 19. 5. 2008
Planeta Mars se koncem května „ocitne“ v otevřené hvězdokupě v souhvězdí Raka – M44. Tato krásná (a za dobrých podmínek i okem pozorovatelná) otevřená hvězdokupa je ve značné míře známá spíše jako „Jesličky“ nebo také „Včelí roj“. Pokud bude počasí přát, připraví nám Mars s Jesličkami v období od 21. května do 25. května zajímavý úkaz. Během těchto dnů planeta přejde přes hvězdokupu, což ocení nejen astrofotografové, ale i široká veřejnost se zájmem o pozorování noční oblohy. Na obloze se nám totiž na ty tři dny bude zdát, jakoby v kupě přibyla hvězda navíc.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš
Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové