Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy

Úkazy



Petr Horálek Úkazy

Sarychev Peak aneb rozruch kolem třetí výrazné sopečné erupce

Snímek erupce Sarychev Peak 12. června 2009. Autor: ISS
Snímek erupce Sarychev Peak 12. června 2009.
Autor: ISS
Od pátku 12. června 2009 se začal na družicových snímcích objevovat výrazný táhlý proud sopečného oblaku z oblasti Kurilských ostrovů mezi Kamčatkou a japonským ostrovem Hokkaidó. Toho dne, byť jen zcela náhodou, nad oblastí přelétala Mezinárodní kosmická stanice a její posádce nemohlo uniknout, že zdrojem této výrazné masy sopečného prachu je Sarychev Peak - aktivní stratovulkán, který naposledy vybuchl v roce 1989. Budeme opět svědky výrazných atmosférických jevů během západu a před východem Slunce? Odpovědi bychom se měli dočkat do nejbližších 48 hodin.

Roman Mikušinec Úkazy

Júnové Bootidy 2009

junove Bootidy
junove Bootidy
27.6.2009 nastane maximum meteorického roja júnové Bootidy. Roj sa vyznačuje pomerne nízkou aktivitou, no z času na čas vie príjemne prekvapiť.

Petr Horálek Úkazy

Noční svítící oblaka 20./21. června 2009 - fotografie čtenářů

NLC z Kunětické hory u Pardubic 21. 6. 2009 ve 2:53 SELČ. Autor: Petr Horálek
NLC z Kunětické hory u Pardubic 21. 6. 2009 ve 2:53 SELČ.
Autor: Petr Horálek
Hlášení o pozorování NLC v noci ze 20. na 21. června díky poměrné přízni počasí přichází z velké části Evropy. Přinášíme vám slibovanou fotogalerii od vás - čtenářů. Fotogalerie se bude postupně doplňovat o došlé fotografie. Pakliže jste úkaz pozorovali a fotografovali i Vy, rozhodně neváhejte a pošlete nám své snímky na e-mail info@astro.cz. Rádi je zveřejníme.

Petr Horálek Úkazy

Letní slunovrat s sebou přinesl mimořádně intenzivní noční svítící oblaka

NLC z Kunětické hory u Pardubic 21. 6. 2009 ve 2:42 SELČ. Autor: Petr Horálek
NLC z Kunětické hory u Pardubic 21. 6. 2009 ve 2:42 SELČ.
Autor: Petr Horálek
Těm, kteří náhodou ráno 21. června časně vstali či naopak ponocovali, přinesla skorojasná obloha nad severním obzorem mimořádnou podívanou v podobě opravdu výrazných NLC (nočních svítících oblaků). Nejlépe byla pozorovatelná od 2:10 do 3:50 středoevropského letního času a ve svém maximu se rozléhala v rádiusu více jak 100°. Dosáhla až 40° výšky nad obzorem. Jako třešnička na dortu pak představení doplnila dvojice planet Venuše a Mars a krátce po třetí hodině se zpoza mraků vydral i tenký měsíční srpek.

Václav Kalaš Úkazy

V Německu údajně zasáhl meteorit školáka

Vlevo jizva po zásahu, vpravo údajný meteorit
Meteorit, který údajně zasáhl německého školáka a jizva, kterou způsobil
Kolem 12. června 2009 se objevila na několika zpravodajských serverech zpráva, že v německém Essenu byl zasažen padajícím meteoritem školák při cestě do školy. Podle nich se nehoda odehrála takto:

Čtrnáctiletý Gerrit Blank nejprve spatřil na obloze velkou ohnivou kouli (podle některých zpráv červené barvy), která se velmi rychle přibližovala. Pak náhle ucítil bolest v ruce a něco jej srazilo k zemi. Vzápětí se ozvala ohlušující rána, která by se dala přirovnat k zahřmění hromu. Zvuk byl tak hlasitý, že Gerritovi ještě několik hodin poté zvonilo v uších.

Václav Kalaš Úkazy

Nový typ oblaku

Asperatus nad Novým Zélandem
Asperatus nad Novým Zélandem
Je možné, že po více než padesáti letech bude zapotřebí doplnit Mezinárodní atlas oblaků, který vydala Světová meteorologická organizace (World Meteorological Organization - WMO) již v roce 1956. V posledních zhruba patnácti letech se podařilo několikrát pozorovat oblaka, která se jen stěží dají zařadit mezi známé typy.

Václav Kalaš Úkazy

Superbolid nad Polskem

Snímek superbolidu ze stanice Gniewowo
Snímek "superbolidu" ze stanice Gniewowo
Poslední květnový den kolem 20:48 UT přelétl nad severním Polskem extrémně jasný meteor, který byl označen za "superbolid". Při mohutné explozi byl jasnější než Měsíc v úplňku, jeho jasnost se odhaduje na -13 mag.

Petr Horálek Úkazy

Blízká nebeská setkání Jupiteru a Neptunu

Jupiter a jeho měsíce
Jupiter a jeho měsíce
V současné době na obloze probíhá velmi raritní podívaná, kterou si budeme moci vychutnávat nyní, v červenci a znovu na konci tohoto roku. Planeta Jupiter se na obloze ocitá v místech, kde leží i Neptun. Obě planety lze tak v určitých obdobích pozorovat velmi blízko sebe. A k pozorování postačí jen malý dalekohled, tedy například lovecký triedr.

Petr Horálek Úkazy

Blíží se období pro sledování nočních svítících oblaků

NLC nad Budapeští 15. července 2007. Autor: Viktor Veres
NLC nad Budapeští 15. července 2007.
Autor: Viktor Veres
Jako každý rok lze s blížícím se příchodem letního slunovratu očekávat možnost pozorování velmi zvláštních jemných "elektricky" stříbřitých oblaků, které je možné pozorovat zhruba hodinu po západu Slunce či hodinu před jeho východem. Tyto podivuhodné oblaky nesoucí zkratku NLC (z angl. Noctilucent clouds) se nad severním obzorem objevily na konci devatenáctého století a je zřejmé, že jejich výskyt úzce souvisí i se sluneční aktivitou.

Václav Kalaš Úkazy

Dva možné dopady meteoritů v USA a Kanadě

Fotografie bolidu nad Kalifornií
Fotografie bolidu nad Kalifornií
Nad severozápadní částí Kalifornie byl pozorován 29. dubna 2009 velmi pomalý bolid. Spatřen byl ve 23:43 místního času, tj. 30. dubna v 6:43 UT a doba trvání byla nezvykle dlouhá - 5,3 sekundy. Během průletu bylo vidět výrazné odpařování (ablace) hmoty tělesa. Vzhledem k tomu, že nebyla zaznamenána žádná závěrečná exploze, není vyloučeno, že mohlo v tomto případě dojít k pádu meteoritu.

Václav Kalaš Úkazy

Bolid nad Novým Mexikem a Arizonou

Fotografie bolidu od Thomase Ashcrafta
fotografie bolidu z 26.4.2009 (Nové Mexiko, Arizona)
Zhruba čtyři minuty po půlnoci z 25. na 26. dubna 2009 místního času (6:04 UT) mohli lidé spatřit nad americkými státy Nové Mexiko a Arizona mimořádný úkaz. Přibližně směrem od východu na západ oblohou proletěl bolid, který při závěrečné explozi dosáhl jasnosti srovnatelné nebo i větší, než jakou má Měsíc v úplňku.

Roman Mikušinec Úkazy

Eta Aquaridy 2009

eta_aqr
eta_aqr
Dňa 6. 5. 2009 nastane maximum meteorického roja eta Aquaridy, ktorého materským telesom je známa kométa 1P/Halley. Meteorický roj eta Aquaridy je v činnosti od 19.4. do 28.5., pričom maximum roja nastáva každoročne okolo 5. 5. 2009. Radiant roja nájdeme v súhvezdí Vodnár, neďaleko hviezdy eta Aqr.

Jan Kondziolka Úkazy

Bude opět prašno?

Prach na střeše vozidla
Prach na střeše vozidla
Určitě občas slýcháváte, že zase spadl prach ze Sahary, jindy z Ukrajiny a podobně. Podobná prachová situace nás možná opět čeká na začátku týdne.

Jiří Kordulák Úkazy

Astronomické zajímavosti 17. týdne -

Středa 22. dubna ve 22:30 SELČ
Středa 22. dubna ve 22:30 SELČ
- od 20. do 26. dubna 2009

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 22. dubna 2009 ve 22:30 letního času. Zobrazeny jsou hvězdy do 5 mag, planety a Měsíc. Zdroj: SkyMap Online

Roman Mikušinec Úkazy

Lyridy 2009

lyridy
lyridy
22.4.2009 nastane maximum meteorického roja Lyridy. Tento roj je jedným z hlavných meteorických rojov a jeho frekvencia dosahuje hodnoty okolo 20 meteorov za hodinu.

Jiří Kordulák Úkazy

Astronomické zajímavosti 16. týdne

Středa 15. dubna ve 22:30 SELČ
Středa 15. dubna ve 22:30 SELČ
- od 13. do 19. dubna 2009

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 15. dubna 2009 ve 22:30 letního času. Zobrazeny jsou hvězdy do 5 mag, planety a Měsíc. Zdroj: SkyMap Online

1 66 67 68 69 70 71 72 94


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »