Kometa C/2007 N3 Lulin z 8. ledna 2009. Autor: Paul MortfieldTiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 127 ze 17. 2. 2009
Na noční obloze máme po nějaké době opět možnost snadno pozorovat kometu. Nejde
o žádnou mimořádně jasnou vlasatici, nicméně na konci února ji za dobrých podmínek budeme moci spatřit i pouhýma očima. Tehdy bude toto těleso označené jako C/2007 N3 Lulin procházet nejblíže k Zemi a díky dobré poloze na obloze bude pozorovatelné celou noc. Nejlepší podmínky ke sledování komety se naskytnou přibližně mezi 20. únorem
a 1. březnem tohoto roku.
Kometa C/2007 N3 Lulin míjí Zubengenelubi. Autor: Mike BroussardPo delší pomlce máme opět příležitost nachystat se na pozorování jasnější komety. Nepůjde pravděpodobně o žádnou jasnou vlasatici, ale bezpochyby je to po roce konečně dost jasná kometa na to, abychom ji mohli spatřit mimo městské osvětlení pouhýma, dalekohledem nevyzbrojenýma očima. Kometa C/2007 N3 Lulin proletí nejblíže k Zemi už za několik dní ...
Kométa Lulin
Nedávno (14.1.2009) prešla perihéliom kométa Lulin, ktorá sa v súčasnosti nezadržateľne blíži k Zemi. Kométa bola objavená ázijskými astronómami v júli 2007 v rámci projektu Lulin Sky Survey, ktorého úlohou je vyhľadávanie malých telies Slnečnej sústavy, zvlášť tých, ktoré by sa mohli zraziť so Zemou.
Prstencové zatmění Slunce (autor: Stefan Seip)V pondělí 26. ledna 2009 nastane první ze dvou letošních zatmění Slunce. Ani jedno z nich nebude z našeho území pozorovatelné, ale díky moderním možnostem a internetu lze nejen první z nich pozorovat pomocí webcastů.
logo - kometaTato rubrika je pravidelně připravována a publikována ve Zpravodaji Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu, o.s. (SMPH). V původní nezkrácené podobě ji naleznete na webu SMPH. Efemeridy všech pozorovatelných komet jsou pro zájemce dostupné na stránkách International Comet Quarterly ICQ, vyhledávací mapky vám v případě zájmu zhotovíme na požádání a zašleme e-mailem.
Pohled dalekohledem na maximální fázi přiblížení.Pokud se po západu Slunce podíváte nad jihozápadní obzor a nebude vám tam překážet nějaká budova či jiný objekt, nepochybně spatříte velmi jasnou "hvězdu". Jde o planetu Venuši, která 14. ledna dosáhla maximální elongace, tedy největší úhlové vzdálenosti od Slunce. Ve čtvrtek 22. ledna planeta na obloze projde jen asi 1° od mnohem vzdálenějšího a slabšího Uranu. Nastane tak příležitost i pro laiky planetu Uran snadno najít.
Nejjasnější úplněk roku 2008. Autor: Ron HodgesMožná si ještě vzpomínáte na nejjasnější úplněk roku 2008, který nastal skutečně nedávno - v noci z 12. na 13. prosince. Taková událost není zcela výjimečná a dochází k ní jednou, nebo dvakrát do roka. Ovšem největší úplněk roku ve vysokých ekliptikálních souhvězdích v kombinaci se zasněženou krajinou může být skutečně velkolepý zážitek. A právě lednový úplněk v neděli 11. ledna ráno bude v tomto roce nám jej nabídne.
Hyády a PlejádyMezinárodní rok astronomie se rozjel v plné parádě a ani obloha samotná nezůstává pozadu. Ve středu 7. ledna 2009 nastane ve večerních hodinách poměrně nepříliš obvyklý úkaz - Měsíc na obloze zdánlivě přejde přes krásnou otevřenou hvězdokupu M45 Plejády.
Dňa 3. januára 2009 nastane maximum meteorického roja Kvadrantidy. Okamih maxima je predpovedaný na 13:50 SEČ, avšak v noci z 2. na 3. 1. budeme môcť pozorovať zvýšenú aktivitu tohto roja. Pozorovanie meteorov nebude rušené svitom Mesiaca, nakoľko zapadá 2. 1. 2009 1,5 hodiny pred polnocou.
Středa 31. prosince ve 21:30 SEČ
- od 29. prosince 2008 do 4. ledna 2009
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 31. prosince 2008 ve 21:30 středoevropského času. Zobrazeny jsou hvězdy do 5 mag, planety a Měsíc. Zdroj: SkyMap Online
Klanění tří králů - obraz renezančního malíře GiottaDva tisíce let po okamžiku, který oslavujeme vánočními svátky, se už obloha dávno stala spíše oblastí vědy a estetických zážitků, než zdrojem (h)různých znamení. Protože ani pořádně nevíme, kdy se Ježíš narodil, těžko můžeme určit, co za krásný úkaz (či objekt) ve skutečnosti stojí za pojmem "Betlémská hvězda". Ty dva tisíce let už nevrátíme zpátky, ale pokud se vám na letošní vánoční obloze rozpadnou mraky, tak i letos nebe nabízí pestrý přehled tradičních i netradičních nebeských krás. Pojďme si představit ty nejnápadnější.
Zákryt Ganymeda za Jupiterem.Hubblův kosmický dalekohled HST přistihl největší Jupiterův měsíc Ganymed právě v okamžiku, kdy si s ním "hrál na schovávanou". Na tomto snímku s vysokým rozlišením je zachycen těsně předtím, než se zcela schoval za planetou.
Maximum Geminid v roce 2004. Autor: Fred Bruenjes.Přinášíme přehled pozorovatelných meteorických rojů do konce roku. Letošní rok byl na meteorické roje podprůměrný. Bohužel ani ke konci roku se situace příliš nezlepší. Přesto budou pozorovatelné hned tři hlavní roje - tradiční prosincové Geminidy, Ursidy a lednové Kvadrantidy.
Dva úplňky v roce 2004 se liší svojí vzdáleností od ZeměPokud se dnes v noci (z pátku 12. na sobotu 13. prosince) na krátko vyjasní, spatříme nejjasnější úplněk roku 2008. Díky vzájemné sešlosti několika faktorů, které tuto výjimečnou událost ovlivňují, bude úplňkový Měsíc měřitelně jasnější než obvykle. Nicméně na druhou stranu je tento úkaz spíše jen "estetickým" doplňkem v našem každodenním životě, neboť pro běžného člověka je tato událost jen málo citelná.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
