Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy

Úkazy



Petr Horálek Úkazy

Planeta Mars projde před hvězdokupou Jesličky

Otevřená hvězdokupa M44 - Jesličky
Otevřená hvězdokupa M44 - Jesličky
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 114 z 19. 5. 2008

Planeta Mars se koncem května „ocitne“ v otevřené hvězdokupě v souhvězdí Raka – M44. Tato krásná (a za dobrých podmínek i okem pozorovatelná) otevřená hvězdokupa je ve značné míře známá spíše jako „Jesličky“ nebo také „Včelí roj“. Pokud bude počasí přát, připraví nám Mars s Jesličkami v období od 21. května do 25. května zajímavý úkaz. Během těchto dnů planeta přejde přes hvězdokupu, což ocení nejen astrofotografové, ale i široká veřejnost se zájmem o pozorování noční oblohy. Na obloze se nám totiž na ty tři dny bude zdát, jakoby v kupě přibyla hvězda navíc.

Petr Horálek Úkazy

Mezi květnovými svátky spatříme „smetí“ z Halleyovy komety

Halleyova kometa v roce 1986
Halleyova kometa v roce 1986
Květnová obloha vybízí k pozorování pozoruhodných nebeských úkazů. Jedním z nich bude i maximum každoročního meteorického roje Eta-Aquarid, jemuž letos nahrávají poměrně dobré pozorovací podmínky. Čas maxima se odhaduje na 5. května odpoledne, nicméně není nijak ostré, takže lze roj pohodlně pozorovat i mimo kýženou dobu maxima. Pro okamžik maxima navíc Měsíc bude ve fázi novu. Samotný roj má však ještě jednu „perličku“, o které je třeba se zmínit.

Patrik Trnčák Úkazy

Není halo jako halo

Zpravodaj Parhelium
Zpravodaj Parhelium
V poslední době se často setkávám s nejasnostmi okolo halových jevů, proto mě napadlo vytvořit nové téma, které se bude těmito nejasnostmi zabývat. Jako první jsou všechny 46° halové jevy, které se často pletou a já myslím, že by nebylo špatné o nich napsat něco více.

Petr Horálek Úkazy

V úterý ráno nás překvapí meteorický roj Lyridy, podmínky však budou nepříznivé

Lyrida ve Velkém vozu
Lyrida ve Velkém vozu
Jako každý rok i letos oblohu na konci dubna obohatí několik „padajících hvězd“, za něž můžeme vděčit prachu z komety C/1961 G1 (Thatcher). Radiant tohoto meteorického roje leží ve známém letním souhvězdí Lyry (kde nalezneme nejjasnější hvězdu letní oblohy a „letního trojúhelníka“ – Vegu), podle čehož jej také známe. Lidově se mu totiž říká Lyridy.

František Martinek Úkazy

Jules Verne a ISS na večerní obloze

Přelet ISS nad Valašským Meziříčím 31.3.2008.
Přelet ISS nad Valašským Meziříčím 31.3.2008.
V pondělí 31. 3. 2008 prolétávala nad Českou republikou dvojice jasných objektů: jasnější Mezinárodní kosmická stanice ISS a evropská zásobovací loď ATV (Automated Transfer Vehicle), pojmenovaná Jules Verne. Vzhledem k tomu, že počasí mimořádně přálo – bylo zcela jasno – a přelet se odehrál kolem 20:40 SELČ, obě pohybující se tělesa byla velmi dobře viditelná. Ještě nutno dodat, že tělesa prolétávala ve výšce přes 80° na obzorem, přibližně od západu na východ. Přelet jsme pozorovali také na Hvězdárně Valašské Meziříčí. Na snímku je přelet ISS přes souhvězdí Velkého vozu (foto: L. Lenža).
Michal Sobotka Úkazy

Skvrny na Slunci v těchto dnech

Slunce dne 27. března ve 23:24 SEČ. Zdroj: SOHO
Slunce dne 27. března ve 23:24 SEČ. Zdroj: SOHO
V současné době se Slunce nachází v období minima své aktivity, kdy končí starý jedenáctiletý sluneční cyklus a začíná cyklus nový. První malá aktivní oblast nového cyklu se objevila již v lednu tohoto roku. Sluneční fyzikové to poznají podle polarity magnetických polí slunečních skvrn, která se s nástupem nového cyklu mění.

Petr Horálek Úkazy

Jak by mohlo vypadat letošní druhé zatmění Měsíce?

Simulační snímek částečného zatmění Měsíce 16. srpna 2008
Simulační snímek částečného zatmění Měsíce 16. srpna 2008
I když k druhému zatmění Měsíce letošního roku je to ještě daleko (necelých 5 měsíců), dovolte nám malou upoutávku. Druhé zatmění Měsíce nastane v první polovině noci ze 16. na 17. srpna 2008 a i když nepůjde o úplné zatmění, mohlo by připravit zajímavou podívanou. Přiložený snímek ukazuje nejpravděpodobnější vzhled tohoto úkazu. I vzhled zatmění však nelze zcela předpovědět.

Petr Horálek Úkazy

Sledujte zodiakální světlo

Zodiakální světlo ze Sečské přehrady. Autor: Petr Komárek
Zodiakální světlo ze Sečské přehrady.
Autor: Petr Komárek
Jarní rovnodennost přináší spolu s vyrovnáním délky dne a noci jeden velmi zajímavý každoroční úkaz na obloze. Pokud máte možnost pobýt právě v následujících 14 dnech někde na vysočině nebo ještě lépe vysoko v horách, kde je čistý vzduch a minimální umělé osvětlení, rozhodně si jej nenechte ujít. Právě v těchto dnech začíná nejlepší viditelnost zodiakálního světla.

František Martinek Úkazy

Saturnovy prstence se zavírají - za rok zmizí

Změna vzhledu prstenců planety Saturn.
Změna vzhledu prstenců planety Saturn.
Mimořádně zajímavým objektem večerní oblohy je planeta Saturn, jejíž obraz v dalekohledu nadchne snad každého návštěvníka hvězdárny. Profesionální astronomové i amatéři z celého světa zaznamenali změnu ve vzhledu Saturnových prstenců: široce rozevřené prstence se rychle zužují do tenké linie. Publikovanou dvojici snímků pořídil Efrain Morales Rivera (Aguadilla, Puerto Rico) svým dalekohledem.
Jiří Srba Úkazy

Zákryt hvězdy planetkou Hughes

Průběh zákrytu hvězdy planetkou Hughes.
Průběh zákrytu hvězdy planetkou Hughes.
Zákryty hvězd planetkami patří v současnosti k nejvyhledávanějším úkazům mezi amatéry, protože s poměrně jednoduchými přístroji lze získat data, jejichž odborná hodnota může být poměrně vysoká. Na základě odpozorovaného zákrytu je možné zlepšit naši představu o fyzických rozměrech tělesa, a je-li takových jednotlivých pozorování více, můžeme přibližně odhadnout tvar asteroidu, čehož lze jinak docílit pouze pomocí výkonných radarů, a to jen u planetek, které prolétají v těsném okolí Země. Navíc se v poslední době ukazuje, že nemalá skupina objektů ve Sluneční soustavě je tvořena dvojicí vzájemně obíhajících těles. Zákryt pak dává možnost případnou podvojnost odhalit.
Pavel Suchan Úkazy

Poslední šance vidět ISS

ISS_2.jpg
Dnes za ranního svítání mohli pražané pozorovat Mezinárodní kosmickou stanici, která tentokrát proletěla doslova nad hlavami, přímo zenitem. Počasí ale moc nepřálo, bylo téměř zataženo. Ze současné série pozorovatelnosti ISS nad Českou republikou byl tento přelet předposlední, ještě jeden uvidíme 14. 3. ve 4:48.

Petr Horálek Úkazy

Vydařená expedice za úplným zatměním Měsíce 21. února 2008

Petr Horálek - Úplné zatmění Měsíce 21. února 2008 (Sklabiňa, Slovensko)
Petr Horálek - Úplné zatmění Měsíce 21. února 2008 (Sklabiňa, Slovensko)
aneb Cesta až na konec světa…Poslední úplné zatmění Měsíce, které jsme do června 2011 (ne)mohli pozorovat z území České republiky, je nenávratně pryč. Vzhledem k mé silné sympatii k tomuto bezpochyby úžasnému úkazu se dalo vcelku jistě očekávat, že jsem si jej za žádnou cenu nemohl nechat ujít. Ano, už mi bylo mnohokrát vytýkáno, že tento úkaz už v dnešní době nemá žádnou vědeckou hodnotu a že je to prostě jen úkaz pro blaho oka pro případ, že není co na práci a v televizi nic nedávají, ale tím mě rozhodně nikdo neodradil.

Petr Kubala Úkazy

Zatmění Měsíce ve světě

Argentina
Argentina
Přinášíme vám první snímky úplného zatmění Měsíce ze světa. Budiž tyto fotografie útěchou pro většinu z nás, kterým únorové počasí nepřálo. Článek budeme postupně aktualizovat!

Jan Hollan Úkazy

Několik námětů, jak využít zatmění Měsíce

Fotometrie zatmění. Měření pomocí SQM, fotoaparátu a luxmetru
Fotometrie zatmění. Měření pomocí SQM, fotoaparátu a luxmetru
Především, zatmění, pokud není Měsíc neprůhledně zakryt mraky, je moc pěkné. Měsíc v geometrickém stínu Země, chvíle krátce předtím, než se do něj úplně pohrouží, i chvíle, když se zase vynořuje. Změny jasů, barev, změny noci z výjimečně světlé (těsně před zatměním je Měsíc nejsvětlejší) na temnou, jak Měsíc přestane osvětlovat krajinu a ovzduší. I pár pohledů během úkazu stojí za to, ještě lepší je trpělivě se dívat na nebe celou dobu; přitom lze třeba poslouchat tichou hudbu. Ještě připomeňme, že okraj stínu vrženého na Měsíc Zemí je jediným skutečně dobře viditelným projevem toho, že Země má tvar koule.



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »