Hvězda 45 Cap se začíná schovávat za JupiterV noci ze 3. na 4. srpna v 0:58 našeho času zakryje planeta Jupiter skoro na dvě hodiny hvězdu 45 Capricorni. Její hvězdná velikost je 6,0 mag. Podobně jasnou hvězdu Jupiter zakryje až za více jak 100 let, takže si tento úkaz určitě nenechte ujít.
V průběhu posledních týdnů se na obloze dalo pozorovat několik zajímavých atmosférických úkazů - noční svítící oblaka, soumraky zabarvené při sopečné erupci Sarychev Peak. V článku Vám představíme soubor fotografií od čtenářů.
Jupiter zasažen kometou?Včera v noci (22./23. 7.) se nám společně s Peterem Kušnirákem podařilo úspěšně odpozorovat tmavou skvrnu na Jupiteru vzniklou dopadem zatím neznámého tělesa (kometa či planetka) na "povrch" Jupitera.
Kámen, který měl prorazit pingpongový stůl
Jen necelý měsíc poté, co se objevily informace o zasažení člověka meteoritem, přišla média s novou senzační zprávou. Tentokrát dokonce přímo z České republiky. Hovoří o tom, že na zahradu Jiřího Římana v Ostravě dopadl meteorit, který přitom prorazil pingpongový stůl. Kámen, který údajně díru způsobil, má velikost zhruba jako padesátikorunová mince a majitel jej našel ležet přímo pod stolem. Dušuje se, že díru sám nevytvořil, ani si příběh o meteoritu nevymyslel.
České výpravy hlásí z Číny různé zprávy. Některým astronomům zatmění propršelo, jiní ho viděli celé. Většinou se ale obávají o kvalitu fotografií narušenou oblačností a čínským smogem. To ale ukáže až detailní analýza po návratu do vlasti. Máme už první fotografie zatmění - podívejte se. Snímky budeme postupně přidávat!
Zatmění z roku 1991. Autoři: R. Royer, M. a H. Druckmüllerovi.Ve středu 22. července 2009 nastane nejdelší úplné zatmění Slunce v tomto století. I když z našeho území jej nespatříme ani jako částečné, přinášíme vám odkazy na připravované webcasty, jejichž prostřednictvím si budete moci úkaz vychutnat i v pohodlí vašeho domova. K této příležitosti si však budete muset přivstat, ve východní Číně nastává maximální fáze zatmění kolem 3:37 našeho letního času.
Šanghaj22. července 2009 bude možné z pásu totality procházejícím Indií, Čínou a Tichým oceánem, pozorovat úplné zatmění Slunce. Letošní zatmění se zapíše do historie jako nejdelší zatmění v 21. století. Bohužel v České republice nenastane ani takzvaná částečná fáze, nejen proto se také skupina nadšenců ze západu Čech rozhodla vycestovat až do daleké Číny. A své zážitky přinášíonline.
Ranní Měsíc a Plejády 23. června 2006. Autor: Vincent JacquesPakliže si v sobotu 18. července ráno přivstanete a pohlédnete nízko nad severovýchodní obzor, budete za příznivého počasí svědky poměrně pěkného seskupení Měsíce, hvězdokup Hyády, Plejády, planet Mars a Venuše a jasné naoranžovělé hvězdy Aldebaran. Krátce po třetí hodině ranní pak úzký Měsíční srpek vstoupí do skvostné hvězdokupy Plejády a začne postupně zakrývat některé její hvězdy.
Detail koróny a chromosféry. Autoři: M. Druckmüller, V. Rušin, M. Dietzel a P. Aniol.Blížící se zatmění Slunce 22. července 2009 bude nejdelší v tomto století. Za jeho shlédnutím se především do Číny vydává hned několik vědeckých či nadšených expedic. Jejich pouť je však plná překážek včetně nepříliš velkých vyhlídek na jasné počasí. Proč ovšem vyjíždějí takovou dálku za úkazem, který v Číně potrvá něco málo pod 6 minut? Má vůbec smysl cestovat takové dálky i přes nepříznivou předpověď počasí? A má dnes zatmění Slunce i vědecký význam?
Zatmění Slunce 1. srpna 2008. Autor: M. a H. DruckmülleroviNejdelší zatmění Slunce v tomto století se nezadržitelně blíží. Pozorovatelé ve východní Číně budou moci sledovat za příznivého počasí téměř 6-ti minutový zákryt Slunce temným měsíčním kotoučem. Letošní úplné zatmění Slunce však není mimořádné pouze svou délkou. Vážou se k němu velmi zajímavá a (nejen) historická fakta.
Zatmění z roku 1991. Autoři: B. Reyna, M. a H. Druckmüllerovi.Mezinárodní rok astronomie 2009 je již v druhé půli a ta přináší vskutku nevídaný zážitek. Žel jen těm, kteří sáhnou hluboko do kapsy a vydají se do daleké Číny či pod japonské ostrovy do Pacifiku. Odtamtud bude možné sledovat nejdelší zatmění Slunce v tomto století. I když z našeho území nespatříme zatmění ani jako částečné, budeme vám postupně až do kýženého data přinášet informace, zajímavosti i video k příležitosti blížícího se úkazu. Nebudou chybět ani odkazy na připravované webcasty zatmění. V tomto prvním článku vás seznámíme se vznikem a výjimečností tohoto jevu.
logo - kometaTato rubrika je pravidelně připravována a publikována ve Zpravodaji SMPH. Efemeridy všech pozorovatelných komet jsou pro zájemce dostupné na stránkách International Comet Quarterly ICQ, vyhledávací mapky vám v případě zájmu zhotovíme na požádání a zašleme e-mailem (kontakt zde).
Posopečný soumrak 3. 7. 2009 v Jizerských horách. Autor: Tomáš TržickýDo redakce došlo několik moc pěkných fotografií zachycujících soumraky ovlivněné aerosoly ve stratosféře vychrlené při sopečné erupci Sarychev Peak. Velkou měrou se na tom podílel fakt, že další výrazný úkaz nastal včera 5. července večer během a po západu Slunce, kdy se nad severozápadním obzorem objevila skutečně rozsáhlá vláknitá oblaka a těm, kteří měli odkrytý obzor, se mohlo o hodinu později zdát, jakoby kdesi v dáli hořel les.
Posopečný soumrak 30. června 2009 v Merfy ve Francii. Autor: Benjamin PoupardO tom, že 12. června došlo k již třetí výrazné sopečné erupci na severní polokouli od srpna 2008, jsme vás již informovali. Sopka Sarychev Peak na Kurilských ostrovech vychrlila do ovzduší obrovské množství (v řádu statisíc tun) sopečného popela, který se postupně sunul nad USA k Evropě. Nyní, necelý měsíc po erupci, prach zabarvuje soumraky nad mnoha místy na severní polokouli včetně několika států Evropy. V pátek 3. července byly soumraky se sytými oranžovo-růžovými barvami pozorované i v České republice.
Snímek erupce Sarychev Peak 12. června 2009. Autor: ISSOd pátku 12. června 2009 se začal na družicových snímcích objevovat výrazný táhlý proud sopečného oblaku z oblasti Kurilských ostrovů mezi Kamčatkou a japonským ostrovem Hokkaidó. Toho dne, byť jen zcela náhodou, nad oblastí přelétala Mezinárodní kosmická stanice a její posádce nemohlo uniknout, že zdrojem této výrazné masy sopečného prachu je Sarychev Peak - aktivní stratovulkán, který naposledy vybuchl v roce 1989. Budeme opět svědky výrazných atmosférických jevů během západu a před východem Slunce? Odpovědi bychom se měli dočkat do nejbližších 48 hodin.
junove Bootidy
27.6.2009 nastane maximum meteorického roja júnové Bootidy. Roj sa vyznačuje pomerne nízkou aktivitou, no z času na čas vie príjemne prekvapiť.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules.
Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov.
M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty.
Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats
28.4.2025 až 1.5.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
