Srpek Měsíce a Venuše na fialově zbarvené soumrakové obloze. Autor: Petr HorálekDen dvanáctý, 14. července 2010 (středa)
Dneska byl poslední den na ostrově. Ráno dalšího dne ve 2:10 nám letí letadlo na Nový Zéland a pak přes Soul domů. Jaksepatří, bylo třeba sehnat pár dárků známým. Mně to ale nedalo a musel jsem přeci jen, stále ochromen včerejším večerem, zjistit, co to bylo za dívku s tak krásným hlasem. Zašel jsem na recepci a poptal jsem se. Zjistil jsem, že ta skromně vzhlížející zpěvačka není žádná začátečnice, jmenuje se Tara Kauvai a už vydala pár cédéček. No, bylo mi jasné, že ty v Evropě neseženu, takže bylo třeba je sehnat tady.
Mapa Cross Island treku. Autor: Hana DruckmüllerováDen jedenáctý, 13. července 2010 (úterý)
Předposlední den jsme se s Hankou rozhodli absolvovat neustále odkládaný Cross Island. To je rajská túra deštným lesem přes hory skrze Rarotongu ze severu na jih (či samozřejmě naopak). Její charakter je velmi jednoduchý – matematici (jako Hanka) by její výškový profil jednoduše přirovnali Gaussově křivce, tedy mírné stoupání je drsnější a drsnější a po dosažení vrcholu se drsný sestup stává postupně mírnější a mírnější. Uprostřed tohoto asi desetikilometrového treku stojí mohutná skála zvaná „The needle“ (tedy „Jehla“), která je dostupná jen zkušeným horolezcům. Spolu s půlokruhem ostrova je to asi 24 km cesty, takže celodenní výlet pro nenáročné.
Rarotonžští korýši. Autor: Hana DruckmüllerováDen desátý, 12. července 2010 (pondělí)
Přílet na Rarotongu byl opět veselý. Jakoby všechno spojené s Mangaiou zůstalo někde v moři, ztracená kapitola, utržená stránka z listu. První, co piloti udělali, byl přelet nad Lagunou. Jednoznačně to byl vyhlídkový tah, protože letiště leží na opačné straně ostrova a piloti tam mohli doletět přímo. Díky tomu jsem si znovu Lagunu vychutnal ze vzduchu a taky si prohlédl hornatý zelený vnitřek ostrova.
Krátce po totalitě. Autor: H. Druckmüllerová a P. HorálekDen devátý, 11. července 2010 (neděle)
...a přitom všechno zpočátku vypadalo tak skvěle. Jestli jsem o Rarotonze psal jako o ostrovu s mimořádně jasnou oblohou, pak by Mangaia mohla být dalším vytouženým rájem všech astronomů toužících po dokonale přírodně temné obloze. Ještě večer před zatměním jsem se procházel na skromně osvětleném školím parkovišti a všiml si svého slabého hvězdicového stínu. Tři zdroje světla, kvůli nimž moje tělo na trávu vrhalo stín, jsem poznal. Ale čtvrtý musel být mnohem slabší. Marně jsem jej hledal po obzoru a měl jsem ho za sebou i v absolutní tmě za auťáky. A pak mi hrklo v srdci. Znáte ten typický filmový záběr, kdy si hrdina něco uvědomí, vystrašeně zazírá do kamery a pak se otočí za sebe. To jsem byl já. Uvědomil jsem si, že jediným zdrojem světla, kterému jsem se neschoval, byla Venuše. Ano, planeta Venuše. Že zářila jak diamant vysoko nad horizontem, jsem věděl. Ale že se mi bude pod nohama trmácet poměrně výrazný stín díky její záři... tak to už je síla. Navíc Venuše klesala spolu s nepřehlédnutelným kuželovitým zodiakálním světlem, které bylo ještě jasnější jak na Rarotonze.
Čistá duše Mangaie. Autor: Petr HorálekDen osmý, 10. července 2010 (sobota)
Ano, to v titulku je doslovný překlad. A navíc nesmírně trefný. Na ostrov TravelQuest přenášel letecky celou skupinu jejich zájezdu v průběhu celého dne. Nikdy v historii nemělo letiště na Mangaie takový provoz, obzvláště bylo-li třeba kolem 200 lidí dopravit patnácti místním letounem Embraer EMB110P1 „Bandeirante“. Už samotný let byl zážitek.
Meteority zabíjely i dobytek
Zřejmě první zaznamenanou událost, která by mohla popisovat smrtící dopad "kamenů z nebes", najdeme již v Bibli, konkrétně v knize Jozue 10:11. Píše se zde: "Když před Izraelem utíkali a byli na bétchorónské stráni, vrhal na ně Hospodin z nebe balvany až do Azeky; tak umírali. Těch, kteří zemřeli po kamenném krupobití, bylo více než těch, které Izraelci pobili mečem." Měla se stát v roce 1420 před naším letopočtem.
Kapradina na vrcholovém skalním masivu. Autor: Petr HorálekDen sedmý, 9. července 2010 (pátek)
Dopoledne a část odpoledne byly ve znamení dobalení potřebných věcí a doladění skriptů pro fotografování slunečního zatmění. Navečer jsme se rozhodli pro malou túru na místní kopeček Raemaru (dle mapy 340 metrů nad mořem, dle GPS asi 369 metrů). Jde o „stolový“ masív s nepříliš výraznou vegetací na vrcholu a slibující tak krásné výhledy do okolí. K jeho výstupu pro svou náročnost mapa doporučovala průvodce. Dost těžko jsme ale chápali proč, a to i poté, co jsme jej zdolali.
Ostrůvek Taakoka v Laguně Muri. Autor: Petr HorálekDen šestý, 8. července 2010 (čtvrtek)
Tento den prozměnu režíroval TravelQuest. Hned ráno nás posadili do autobusu s extrémně chladnou klimatizací a řidičem Georgem. Tenhle chlapík si zjistil, odkud kdo pochází, zavřel dveře, sedl za volant, nasadil mikrofon a začal perlit. Jeho úkolem totiž bylo nás vzít kolem ostrova. V samotném počátku to byla zábava, především pak Georgův jedinečný smích, co mě kolikrát rozesmál víc jak jeho hlášky o mrazivém počasí při extrémně chladných +17° C, globálním oteplování nebo počtu vězňů v místní věznici, která má bránu otevřenou, neboť vězni se sem kolikrát moc rádi vracejí za jídlem zdarma a relaxačními příležitostmi. Po půl hodině nás ale George stále vozil po severozápadní čtvrtině ostrova, kterou jsme si již prošli. Navíc šlo o typický americký styl naučné jízdy s přestávkami pro focení kdejaké brány od záchodu...
První foto od Francoise Kugela 10. července 2010.Menší senzaci mezi amatérskými astronomy vyvolal snímek komety 10P/Tempel od Francoise Kugela z Francie, na kterém je kromě asymetrické komy a iontového ohonu vidět i dlouhá úzká čára, která se táhne celým snímkem a protíná kometu. Jedná se o takzvanou prachovou stopu, větší prachové částice uvolněné z komety při jejích průletech okolo Slunce, které se pomalu rozptylují po celé délce dráhy. Zachycení prachové stopy potvrdil následně z Japonska Toru Yusa.
Trumpetová v oceánské modřiDen pátý, 7. července 2010 (středa)
Už jste někdy snídali kokos? Já jsem zjistil, že je to moje choroba. Každé ráno se plním zásadně vynikajícími krajíci místního chleba s máslem a jahodovým džemem, k tomu 5-6 kusy kokosových řezů a mlékem nebo pomerančovým džusem navrch. Do toho dennodenně vyhrává z beden v hotelové restauraci u pláže tak nádherná hudba, že mi ani nevadí, že jde často o překopávky starých známých hitů například od Beegees nebo Franka Sinatry.
Rozcestník po světě na břehu laguny. Autor: Petr HorálekDen čtvrtý, 6. července 2010 (úterý)
Na tento den TravelQuest připravil jednu z obecně nejoblíbenějších akcí pro turisty, tzv. Lagoon Cruise. To vás posadí do autobusu a odvezou na patrně nejkrásnější část ostrova na jihovýchodě, kde leží ve vzdálenosti pár set metrů od břehu čtyři ostrůvky (Motutapu, Oneroa, Koromiri a poněkud dál na jih Taakoka). Mezi ostrůvky a břehem pak září překrásná laguna Muri, která vybízí ke šnorchlování, plachtění, sufrování a dalším sportovně-relaxačním činnostem. Tam na vás čeká vyhlídková loď kapitána Tamy, na jejíž palubu je dobré si zdarma půjčit šnorchlovací vybavení a vzápětí se nechat unášet uměním průvodcova vyprávění.
Zapadající Slunce ze zápraží hotelu Kelta (foto Hotel Kelta).Je to zvláštní pocit, nasedáte-li do letadla a vyrážíte-li na dlouhou cestu za zatměním Slunce s představou, že ho možná ani neuvidíte. Příroda a počasí jsou totiž nevyzpytatelné. Pokud navíc jedete do míst, kde klesá pravděpodobnost hezkého počasí k ubohým třiceti procentům, pocit beznaděje se ještě znásobí.
Koráloý ráj u Black Rock asi 2 km na sever od Edgewater Resort. Autor: Petr HorálekDen třetí, 5. července 2010 (pondělí)
Když jsme zjistili, jak ošidný kurs USD k ND mají na hotelu, rozhodli jsme se projít do hlavního města a rozměnit peníze v tamní bance. Ono taky proč ne. Počasí bylo skvělé a takový ostrov ve vás rychle vyvolá otázky, co na něm vlastně je. Nejlepší bylo vyrazit po silnici, která vede po celém ostrově kousek od pobřeží. V polovině ostrova je pak ještě vnitřní okruh, z něhož se můžete vydat na vnitroostrovní túry.
Detail vnitřní koróny při zatmění Slunce na polynézském atolu Tatakoto. Kredit: M. Druckmüller a kol.Zatímco se můžete ve 13-ti dílném seriálu o VII. expedici SAROS, na které byli Hana Druckmüllerová a Petr Horálek, dozvědět mnoho pikantností o Cookových ostrovech, přinášíme první výsledky z vědecké expedice na polynézském atolu Tatakoto. Tuto expedici perfektně zorganizovala a finančně zaštítila profesorka Shadia Habbalová, vedoucí institutu astronomie na Univerzitě na Havaii, a jedním z členů týmu byl prof. RNDr. Miloslav Druckmüller, CSc. Jedinečný snímek vzniklý složitou matematickou cestou z fotografií různých expozic od čtyř členů expedice ukazuje nevídané podrobnosti.
Duha nad aucklandským letištěm. Autor: Petr HorálekDen první a druhý, 3. – 4. července 2010 (sobota a neděle)
V těchto dnech se odehrál velmi podivuhodný let. Letěli jsme z Prahy do Soulu (Korea), ze Soulu do Aucklandu (Nový Zéland) a pak z Auckladnu na Avaruu (hlavní město Cookových ostrovů na Rarotonze). První dva lety byly noční a nesmírně dlouhé (kolem 11 hodin) a živě si vybavuji ten druhý. Především moment, kdy už jsem věřil, že konečně usnu (v letadle se mi moc dobře nespí). Když jsem začal zavírat oči a slyšet podvědomě pištivý zvuk snu, ozvala se strašná rána, po které následovala asi půlminutová turbulence, při níž letušky popadaly na zem, malé špatně připoutané dítko poskočilo asi půl metru do vzduchu a ze zavazadlových prostor nad hlavami se ozýval hrůzný rachotivý zvuk. Jen co to ustalo a srdce mi přestalo bušit, zvedl jsem okenní zástěnu a podíval jsem se ven. Křídlo zrovna míjelo Měsícem nasvícenou hradbu mohutné načechrané oblačnosti a pod námi se blýskalo. Když jsem pak vzápětí zkoumal z interaktivního monitoru, kde zrovna jsme, nebyl jsem moc v klidu – turbulence nás chytla jen asi 100 km za Mariánským příkopem. Hanka si to celé vesele prospala...
Chlapec z Ugandy zasažený meteoritem Na otázku, položenou v názvu článku, existuje poměrně jednoduchá odpověď. Ano, některé meteority při dopadu na povrch Země mají takovou hmotnost a rychlost, že jsou schopny usmrtit člověka nebo zvíře. A nejen to. Tělesa velkých rozměrů mohou po střetu se Zemí způsobit dokonce globální katastrofu. Například dinosauři podle jedné z hypotéz vymřeli po srážce Země s asteroidem. My však takto zničující události přenecháme teoretikům nebo tvůrcům katastrofických filmů a zaměříme se na mnohem menší objekty. Vždyť na to, aby způsobil těžké poranění nebo smrt stačí meteoritu hmotnost menší než jeden kilogram.
Dechberoucí západ Slunce nad oceánem. Autor: Petr HorálekV neděli 11. července 2010 se odehrálo v úzkém pásu v jižním Pacifiku poslední úplné zatmění Slunce před dva a půl roku dlouhou pauzou. VII. expedice SAROS se za ním vydala na exotický Cookův ostrov vulkanického původu Mangaia ležícím na počátku totality. Dvě hodiny před totalitou ovšem dorazila okluzní fronta a celé očekávané divadlo bez milosti zakryla. Neúspěch? Rozhodně ne! Při pobytu na Cookových ostrovech bylo možné spatřit tolik pozoruhodností, že se v součtu přinejmenším kráse zatmění vyrovnaly.
Diamantový prsten při zatmění Slunce v roce 1998. Autor: Fred EspenakLetos 11. července nastane úplné zatmění Slunce. Stejně jako v předchozích dvou letech k němu dojde v letním měsíci. Astronomové i nadšenci z celého světa se za zatměním ním vydávají do skutečně exotických krajin v ostrovních destinacích Tichomoří. Pás totality, odkud bude poměrně dlouhé zatmění vidět jako úplné, totiž tentokrát nepřechází téměř vůbec přes pevninu, a tak si jej budou moci vychutnat pouze ti, kteří budou v době úkazu pobývat na několika zvolených ostrovech. Další velkou překážkou bude nepříliš slibná předpověď počasí.
Mapa zákrytu hvězdy Delta Oph planetkou Roma8. července 2010 pozdě večer místního času projde severozápadní Evropu stín planetky (472) Roma, která se na několik sekund postaví mezi nás a jednu z nejjasnějších hvězd náležících do souhvězdí Hadonoše - delta Ophiuchus - jejíž vizuální jasnost je 2.7 mag.
Meteorit nalezený zemědělcem v Brazílii
Mnoho lidí v Brazílii, zejména z okolí města Campos dos Goytacazes, spatřilo
19. června 2010 kolem 18. hodiny místního času (později upřesněno na
17:30, tj. 20:30 UT) na obloze denní bolid. Úkaz měl jasnost srovnatelnou
s Měsícem a údajně jej provázely i zvukové efekty.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 10. do 2. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrti. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) nám dělá radost nízko na večerní obloze, pokud se vůbec vyjasní. O něco výše je trochu slabší kometa C/2025 R2 (SWAN). Obě jsou krásné ve větším dalekohledu. Dozvěděli jsme se, kterých 13 experimentů mise Aleše Svobody na ISS podpoří ESA. Japonská zásobovací loď HTV-X je na cestě k ISS. Mezinárodní vesmírná stanice je trvale obydlena již 25 let.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý
Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten
