Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  7. vesmírný týden 2011

7. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy pro 7. týden 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy pro 7. týden 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na týden od 14. 2. do 20. 2. 2011.
Úplněk nastává v pátek. Zvečera končí viditelnost planety Jupiter, Saturn vychází už před desátou večer. Ráno je pozorovatelná Venuše nad jihovýchodem. Kolem jádra komety Tempel 1 polétá sonda Stardust.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 16. února 2010 ve 20:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc: v pátek 18. února je v úplňku a 19. 2. je v přízemí (358 tis. km). Čeká nás opět jasný úplněk.

Planety viditelné okem: Pouze za soumraku a na počátku noci je viditelný Jupiter (-2,1 mag). Najdeme jej téměř nad západním obzorem. Vzhledem k horší výšce nad obzorem jsou dobře pozorovatelné jen jeho rovníkové pásy - jižní je poblíž Velké červené skvrny už skoro normálně zbarvený, na druhé polokouli je v něm stále uprostřed bílý proužek. Dobře to dokládají poslední fotografie: 17. ledna (L. Hamr), 10. a 11. února (Christopher Go aj.), 12. 2. (J. Klečka a B. Slípek).
Pondělní večerní přechod Európy a stínu asi zhatí počasí, ovšem zbystřeme v úterý 15. 2., kdy nastává výhodně přechod Ganymédu a jeho stínu! Měsíc Ganymédés přechází ještě za světla (konec 17:20 SEČ). Jeho stín začne putovat po Jupiteru v 17:53 (SEČ) a skončí ve 20:33. Lepší příležitost už dlouho nebude. Velká červená skvrna přechází vhodně středem kotoučku ve středu 16. 2. (18:14 SEČ). Tuto úžasnou bouři jsem před nedávnem viděl na snímcích Voyageru, zpracovaných nově amatérským nadšencem Björnem Jónssonem. Musím tedy jeho úžasné mozaiky odkázat: Skvrna v širším kontextu a nepřekonatelné detaily - porovnejme s originálem NASA, nebo jeho verzí v nepravých barvách. Opravdu neuvěřitelné.
Saturn (0,6 mag) je viditelný už před půlnocí v souhvězdí Panny. Ideální pozorovací podmínky dosahuje v druhé polovině noci. Bouře na jeho severní polokouli se hodně protáhla. Její počátek je mnohem výraznější než protažený konec. Nejlépe viditelná by mohla být v časech uvedených na AF.
Venuše (-4,2 mag) září nízko nad jihovýchodem ve Střelci před šestou a za svítání. Na konci nautického soumraku (Slunce 12° pod obzorem) je pouze 6° nad obzorem. Přesto je dobře viditelná ještě v půl sedmé.

Tabulka přeletů NanoSail-D v 7. týdnu 2011, zdroj: Heavens-above.com
Tabulka přeletů NanoSail-D v 7. týdnu 2011, zdroj: Heavens-above.com
Sluneční plachetnice NanoSail-D má opět viditelné přelety nad naším územím. Ty nejvýhodnější, po 19. únoru, jsou vyznačeny v tabulce. Pro svou pozici si přesnější naklikněte v článku k soutěži. Třeba se na vás usměje štěstí a budete mít štěstí na jasnější záblesk ve spojení s pěkným popředím. Je to jen na nás, jak využijeme svitu Měsíce k ozáření krajiny za současného snímání družice.

Kosmonautika:

  • V noci ze 14. na 15. února prolétá Stardust kolem jádra komety Tempel 1. Sonda startovala v roce 1999. Sbírala meziplanetární prach (2000, 2002), vyfotografovala asteroid Annefrank (2002), proletěla kolem jádra komety Wild 2 (2004) a vzorky kometárního a meziplanetárního prachu dopravila na Zem (2006). NASA poté určila její další cíl, kometu Tempel 1, kterou předtím zasáhl projektil sondy Deep Imapct. Mise NExT, jak ji NASA nazývá má za úkol zmapovat změny na povrchu jádra a místo zasažené v roce 2005. Přímý přenos poběží na NASA TV. Průlet je plánován na 15. 2. v 5:37 SEČ a potvrzení má dorazit v 5:56.
  • 15. února ve 23:08 SEČ má startovat raketa Ariane 5 s lodí ATV 2 (Johannes Kepler). Vydá se k ISS se zásobami a také má za úkol vyzvednout stanici na vyšší oběžnou dráhu. Mise má trvat 3,5 měsíce, což je vynikající příležitost i pro amatéry při pokusu o spatření jejích přeletů společně s ISS. V dubnu 2008 jsme měli štěstí vidět ATV 1 ve formaci se stanicí, letos začínají večerní přelety až po 21. únoru, tak si musíme počkat na zprávy, jak dlouho poletí ATV 2 samostatně.
  • 18. února proletí Cassini kolem Saturnova měsíce Titan (vzdálenost 3650 km).

Výročí:

  • 17. února 1996 (15 let) odstartovala k planetce Eros sonda NEAR. Minulý týden jsme připomínali její přistání na povrchu asteroidu.
  • 20. února 1986 (25 let) odstartoval na raketě Proton základní blok stanice Mir. Tato sovětská a později ruská vesmírná stanice vydržela ve vesmíru velmi dlouho a stihly ji navštívit i americké raketoplány. Zkušenosti ze stanice Mir byly využity při stavbě ISS, jejíž základní modul Zvezda je dvojčetem Miru. V roce 2001 byla řízeně navedena do atmosféry a shořela nad Tichým oceánem.

Mapa oblohy na únor s vybranými úkazy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Sonda NEAR, Mir, Vesmírný týden


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »