Měsíc je v pátek v první čtvrti. Zvečera uvidíme Jupiter na jihozápadě, v druhé polovině noci je dobře viditelný Saturn a ráno je pozorovatelná Venuše nad jihovýchodem. Končí ranní přelety ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 9. února 2010 ve 20:00 SEČ.
Měsíc je ve čtvrtek v novu. Planeta Jupiter září zvečera na jihozápadě, Saturn je viditelný v druhé polovině noci a ráno můžeme vidět Venuši nad jihovýchodem. Pokračují výhodné přelety ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 2. února 2010 ve 20:00 SEČ.
Měsíc je ve středu v poslední čtvrti, viditelný je v druhé polovině noci a ke konci týdne vychází až ráno. Večer můžeme pozorovat Jupiter, ve druhé polovině noci Saturn a ráno Venuši. Ráno jsou viditelné přelety ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 26. ledna 2010 ve 20:00 SEČ.
Měsíc je ve středu v úplňku, z planet můžeme pozorovat Jupiter a Uran blízko sebe večer, Venuši a Saturn v druhé polovině noci a ráno.
Ve čtvrtek 20. ledna mají odstartovat tři rakety.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 19. ledna 2010 ve 20:00 SEČ.
Měsíc je kolem první čtvrti, z planet můžeme pozorovat Jupiter a Uran blízko sebe večer, Venuši a Saturn v druhé polovině noci a ráno. Končí večerní přelety ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 12. ledna 2010 ve 20:00 SEČ.
Autor: Pavel a Dana Uhrinovi
Autor: Petr Drábek
Aktualizováno: 1. března 2011, 1:03 SEČ.
Přenos se uskuteční ze soukromé observatoře pana Jaroslava Jaška nacházející se v lokalitě Brno - Ořešín. Obraz bude snímán třemi kamerami typu Watek, které mají CCD čip a proto jsou velmi citlivé i v infračervené oblasti.
Při sledování okem dodržute bezpečnostní pravidla
Země je 3. ledna v perihéliu (nejblíže Slunci). Měsíc je v úterý v novu a nastává částečné zatmění Slunce. Ten samý den nad ránem mají maximum Kvadrantidy. Jupiter je na večerní obloze nad jihozápadem. Ráno můžeme pozorovat planety Venuši, Merkur a Saturn. Večer přelétá oblohu Mezinárodní vesmírná stanice (ISS).
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 5. ledna 2010 ve 20:00 SEČ.
Každoroční meteorický roj s frekvencí kolem 120 meteorů v hodině (nejvyšší běžnou ze všech rojů v roce) bývá tradiční astronomickou pozvánkou na počátku nového roku, neboť maximum roje připadá vždy na dobu kolem 3. ledna. Letošní podmínky k jeho pozorování jsou velmi nadprůměrné. Nejvyšší frekvence meteorů má roj dosáhnout v úterý 4. ledna po 2. hodině ranní a na obloze vůbec neruší Měsíc, který je v novu. V ranních a dopoledních hodinách hned po východu Slunce pak po roji meteorů následuje další nevšední úkaz - částečné sluneční zatmění.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 152 ze 30. 12. 2010.
Měsíc je kolem poslední čtvrti, je viditelný až v druhé půlce noci. Jupiter je večer vysoko nad jihem. Ráno je vidět Venuše a Saturn, nízko se začíná vynořovat Merkur.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 29. prosince 2010 ve 20:00 SEČ.
Autor: Martin Gembec
Autor: Fred Espenak
Měsíc je v úplňku, nastává zimní slunovrat a zatmění Měsíce. Jupiter je vysoko nad jihem večer. Ráno je vidět Venuše a Saturn. Nová posádka dorazila na ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 23. prosince 2010 ve 20:00 SEČ.
Nastává maximum meteorického roje Geminid. Jupiter je vysoko nad jihem večer. Měsíc je v první čtvrti. Ráno je vidět Venuše a Saturn. Na Slunci jsou dvě větší skvrny.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 15. prosince 2010 ve 20:00 SEČ.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč 12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Na snímku se nachází mlhovina M57 a kousek v pravo od ní i přilehlá galaxie IC 1296 která ovšem není moc patrná.