Meteor. Autor: NASA.Pro ty, kteří se ještě nevzpamatovali z překvapení jménem Drakonidy, máme jeden víkendový tip. Pravidelný meteorický roj Orionidy, jehož mateřským tělesem je mnohým generacím známá Halleyova kometa, bude vrcholit v průběhu následující noci ze 21. na 22. října. Meteorický déšť rozhodně nečekejte, ale těm nejotrlejším se nad ránem krom náhodných "padajících hvězd" vyjeví fotogenický útvar tvořený Měsícem, Marsem a hvězdou Regulus.
Mapa oblohy 19. 10. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 17. 10. do 23. 10. 2011.
Měsíc je v poslední čtvrti. Jupiter se blíží k opozici a uvidíme jej celou noc. Večer uvidíme kometu Garrad. V pátek nastává maximum meteorického roje Orionid. Mars je viditelný nejlépe před svítáním.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 19. října 2011 ve 20:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Interiér letadla DLR Falcon krátce po skončení pozorování Drakonid 2011Předpověď zvýšené aktivity meteorického roje Drakonidy na 8. října 2011 se naplnila. Ondřejovští astronomové se zúčastnili mezinárodní letecké expedice a zároveň uspořádali vlastní výpravu do severní Itálie. Podařilo se jim získat řadu cenných dat.
Drakonidy. Zdroj: NASA.Běžně nenápadný meteorický roj Drakonid slibuje neobvyklou podívanou na sobotu 8. října 2011. Nejoptimističtější teoretické modely předpovídají meteorickou spršku, při které by kolem 22. hodiny večerní mohla četnost meteorů dosáhnout až deseti meteorů za minutu! Pozorování bude ovšem silně rušit Měsíc krátce před úplňkem.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i.
číslo 160 ze 4. 10. 2011
Mapa oblohy 5. 10. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 3. 10. do 9. 10. 2011.
Budou padat stovky Drakonid? Měsíc je kolem první čtvrti. Jupiter uvidíme pěkně celou noc. Aktivita Slunce klesá. Mars nad ránem skrývá první náznaky detailů. Večer pokračuje viditelnost komety Garradd a supernovy v galaxii M 101, ráno zdobí pěkná kometa Honda-Mrkos-Pajdušáková. Čína vyslala do kosmu Nebeský palác.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 5. října 2011 ve 20:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Mapa oblohy 28. 9. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 26. 9. do 2. 10. 2011.
Měsíc kolem novu neruší pozorování slabých objektů. Jupiter je viditelný celou noc. Slunce je velmi aktivní. Mars nad ránem prochází Jesličkami. Večer je vhodná doba k vyhledání komety Garradd a supernovy v galaxii M 101. Zajímavou ranní kometou je "československá" 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 28. září 2011 ve 20:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Snímky komety v různých filtrech ze 27. července 2011. Autor: Faulkesův teleskop na HavajiLetos na podzim se nám naskytne výjimečná příležitost spatřit na obloze jasnější kometu nesoucí jméno československých astronomů. Ze všech komet, které se pravidelně vracejí ke Slunci a nesou jména českých astronomů, patří tato k úplně nejjasnějším. Přestože se ke Slunci vrací pravidelně, příležitost ji spatřit je vzácná a jedna z nich nastane na několik týdnů právě letos na podzim. I když nepatří mezi nejjasnější komety viditelné pouhým okem, lze ji vyhledat na ranní obloze již za pomoci triedru nebo malého dalekohledu.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 159 z 22. 9. 2011.
Mapa oblohy 21. 9. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 19. 9. do 25. 9. 2011.
Měsíc je kolem poslední čtvrti. Jupiter je vidět celou noc. K ránu lze pozorovat Mars. Večer je vhodná doba k vyhledání komety Garradd a supernovy v galaxii M 101. Začíná astronomický podzim.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 21. září 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
CCD snímek komety Pan-STARRS z teleskopu LAST v Itálii. Autor: R. LigustriPřesně za rok a půl by obyvatelé severní polokoule měli být obzvláště naladěni na kometární frekvenci. V březnu 2013 se totiž ukáže kometa, která by podle současných "hyperoptimistických" předpovědí mohla předvést ve vší parádě divadlo dokonce ne nepodobné tomu, jaké v lednu roku 2007 zahrála kometa století C/2006 P1 McNaught. Akorát s tím rozdílem, že výsadu pozorování vlasatice po průchodu přísluním "shrábneme" my - ti severně nad rovníkem.
Mapa oblohy 14. 9. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 12. 9. do 18. 9. 2011.
Měsíc je po úplňku. V noci pozorujeme nejlépe Jupiter. K ránu je vidět Mars a Merkur. Kometa Garradd a supernova v M 101 je nyní přezařována Měsícem. Chystá se přistání lodě Sojuz s posádkou z ISS. Zkuste pozorovat stanici před Sluncem.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 14. září 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Fotogalerie: Kometa C/2009 P1 Garradd Podzimní kometou numero uno bude téměř zjista C/2009 P1 Garradd. Ačkoliv ji dalekohledem neozbrojené oči na čisté a parazitním světlem nerušené obloze patrně do konce roku nespatří, zjasňující vlasatice je už od poloviny letošního léta na výsluní pozornosti. Jako nápadná mlhavá skvrnka se na sklonku července vyloudila z časné ranní oblohy a octla se na prahu Mléčné dráhy. Díky tomu se stala v srpnu celonočně pozorovatelnou a v následujících měsících bude tiše zdobit na večerní obloze západní hvězdné nebe. Ideální příležitost k vyfotografování...
Mapa oblohy 7. 9. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 5. 9. do 11. 9. 2011.
Měsíc dorůstá do úplňku. Jupiter je nejlépe viditelnou planetou. K ránu jej doplňuje Mars a Merkur. Dobře viditelná je kometa Garradd. Startuje dvojice sond GRAIL k Měsíci.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 7. září 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Mapa oblohy 31. 8. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 29. 8. do 4. 9. 2011.
Měsíc po novu bude vidět koncem týdne. Jupiter je nejlépe viditelnou planetou. K ránu jej doplňuje Mars. Venuše ještě prochází v blízkosti Slunce. Dobře viditelná je kometa Garradd.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 31. srpna 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Poerupční soumraky v srpnu 2011Jsou tomu již dva roky, kdy Českou republiku uchvátila série výrazných, krásných a atypicky zabarvených soumraků či rozbřesků. Jakmile Slunce zapadlo (či než vyšlo), obloha nezačala obvyklým způsobem tmavnout, ale nad západním obzorem se rozsvítil jakýsi nachový či karmínový "mrak", který k obzoru přecházel do syté rudo-oranžové záře připomínající vzdálený požár na obzoru. Před dvěma lety se o tyto dramatické pestrobarevné jevy naposledy postaral prach ze sopky Saryčev na Kurilských ostrovech. Nyní, v srpnu tohoto roku, nám přináší stejné divadlo prach došlý pravděpodobně ze severovýchodu Afriky.
Mapa oblohy 24. 8. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 22. 8. do 28. 8. 2011.
Měsíc se blíží k novu. Z planet je nejlépe viditelný Jupiter, k ránu i Mars. Venuše prochází v blízkosti Slunce. Dobře viditelná je kometa Garradd. Stanice ISS přelétá večer.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 24. srpna 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Tři mimořádné úkazy na konci jara 2012Léto je čas dovolených. To letošní se již pomalu přehouplo do poslední čtvrtiny. Pokud si ale v duchu pokládáte otázku, na jakou dovolenou šetřit v příštím roce, máme pro vás žhavý tip. Není to omyl, že vás o tom informujeme s tak velkým předstihem. Šňůru mimořádných úkazů v květnu a červnu 2012 mohou využít cestovní kanceláře i nadšenci, kteří by si rádi spojili cestovatelský zážitek s neobvykle pestrou přehlídkou astronomických představení a měli dostatek času si vše promyslet a naplánovat. Jeden z těchto úkazů navíc už nikdo současně žijící nejspíš znovu nespatří…
Mapa oblohy 17. 8. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 15. 8. do 21. 8. 2011.
Měsíc po úplňku se blíží do poslední čtvrti. V druhé polovině noci je vidět Jupiter a později k ránu i Mars. Venuše prochází v blízkosti Slunce. Večer přelétá stanice ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 17. srpna 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Maximum meteorického roje Perseid v roce 2004. Autor: Fred BruenjesV sobotu 13. srpna v časných ranních hodinách nastane maximum známého a každoročně aktivního meteorického roje Perseidy. "Slzy svatého Vavřince," jak se roji z historických pramenů přezdívá, však letos budou padat za poměrně dosti nepříznivých podmínek. Slabé meteory se ztratí na světlé obloze ozářené téměř úplňkovým Měsícem. Přesto se především k ránu před rozbřeskem roj vyplatí pozorovat.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd.
Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre.
Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala.
Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ????
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
27.4. až 1.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
