Mapa oblohy 27. 7. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 25. 7. do 31. 7. 2011.
Měsíc se blíží k novu. Saturn je nízko nad západem. Jupiter je ráno poměrně vysoko nad jihovýchodem. Přidává se k němu Mars. Venuše je v blízkosti Slunce. Začnou ranní přelety ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 27. července 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Mapa oblohy 20. 7. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 18. 7. do 24. 7. 2011.
Měsíc bude v poslední čtvrti. Saturn je viditelný večer za soumraku. Ráno je pěkný Jupiter. ISS přeletá přes Slunce. Dawn přešla na oběžnou dráhu kolem Vesty. Chystá se poslední přistání raketoplánu.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 20. července 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Autor: Petr HorálekDnes 12. července 2011 v časných ranních hodinách se nad severním obzorem odehrálo spektakulární a nesmírně fotogenické přírodní představení. Ještě před rozbřeskem a během něho se především z horských výchledů ukázala jedna z nejvýraznějších letošních nočních svítících oblak. K ránu pak na mnoha místech České republiky celý úkaz doplnila bělavá přízemní mlha dodávající všemu ještě dramatičtější vzhled. Noční oblaka můžete vyhlížet i v následujícíh dnech.
Mapa oblohy 13. 7. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 11. 7. do 17. 7. 2011.
Měsíc se blíží k úplňku. Rozlučte se se Saturnem. Ráno je pěkný Jupiter. ISS přeletá přes Slunce. Dawn se dostane k planetce Vesta. Nad ránem je vidět kometa Garrad.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 13. července 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Snímek komety C/2009 P1 Garradd ze 27. června 2011. Autor: Michael JägerČeká nás dlouhé období, při kterém budeme moci pozorovat pozoruhodnou kometu s označením C/2009 P1 (Garradd). S velkou pravděpodobností se nebude jednat o jasnou kometu zaplňující přední stránky novin, přesto půjde o velice výjimečný objekt. Tato kometa bude téměř rok z našich šířek viditelná malými dalekohledy a triedry, které mívá ve skříni schovaný kdekdo. Kometa se nijak výjimečně nepřiblíží ani ke Slunci ani k Zemi, uctivou vzdálenost vyrovná překotná aktivita kometárního jádra. To by mohlo mít průměr okolo úctyhodných 10 km (tento údaj je ale velkou spekulací) a mezi kometami je takový velký rozměr spíše výjimkou. Právě díky tomu můžeme vděčit za tak dlouhé období stabilní viditelnosti komety, při kterém budeme moci pozorovat změny její jasnosti, vývoj ohonů i jejich postupné otáčení na obloze, jak se bude poloha komety měnit vůči Slunci.
Mapa oblohy 6. 7. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 4. 7. do 10. 7. 2011.
Měsíc je kolem první čtvrti. Saturn se pomalu loučí za soumraku nad jihozápadem. Jupiter přichází nad ránem na východě. ISS přeletá přes Slunce. Dawn se blíží k planetce Vesta. Zjasňuje kometa Garrad.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 6. července 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Mapa oblohy 29. 6. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 27. 6. do 3. 7. 2011.
Týden začne blízkým průletem malého asteroidu. Měsíc je kolem novu. Saturn je od soumraku nad jihozápadem. Jupiter je viditelný brzy ráno. ISS začíná přelety přes Slunce. Dawn se blíží k planetce Vesta.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 29. června 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Noční svítící oblaky nad Pražským hradem 13.7.2009 (foto Milada Moudrá)
Krátké červnové a červencové noci příliš nepřejí astronomickým pozorováním, zato lze v tomto období kolem letního slunovratu za pokročilých večerních a ranních soumraků občas pozorovat nepříliš obvyklý jev. Nad severním obzorem bývají viditelné noční svítící oblaky (též stříbřité oblaky). Mají vzhled jemných bělavých či slabě namodralých závojů připomínajících troposférickou řasovitou oblačnost. Navzdory názvu nejde o oblaky, která by zářily samy od sebe - bez osvětlení Sluncem by nebyly viditelné.
Mapa oblohy 22. 6. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 20. 6. do 26. 6. 2011.
Začíná astronomické léto. Měsíc je kolem poslední čtvrti. Saturn je od soumraku nad jihozápadem. ISS je viditelná několikrát za noc. NLC spatřena v den zatmění. Dawn se blíží k planetce Vesta - snímky lepší než HST.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 22. června 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Fotogalerie: Úplné zatmění Měsíce 15. června 2011Měsíční zatmění 15. června bylo opravdu jedinečné. Měsíc se schoval do zemského stínu na více jak 100 minut, což přineslo nejdelší zatmění za posledních 11 let a zároveň páté nejdelší v tomto století. Pozorovatelé z celého světa nadšeně hlásí rekordně tmavý Měsíc způsobený nejen jeho průchodem středem zemského stínu, ale téměř nepochybně nedávnými sopečnými erupcemi na Islandu a v Chile. Nezávisle si Měsíc při zatmění získal od mnoha pozorovatelů přirovnání k Marsu s polární čepičkou a tmavšími povrchovými útvary. Autorům doposud došlých fotografií děkujeme!
Mapa oblohy 15. 6. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 13. 6. do 19. 6. 2011.
Měsíc bude kolem úplňku, ve středu nastává úplné zatmění Měsíce. Saturn je od soumraku nad jihozápadem. Nad ránem přelétá ISS. Sezóna NLC v ČR ještě nenastala, buďme však na pozoru.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 15. června 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Simulační snímek úplného zatmění Měsíce 15. června 2011. Zdroj: EAI. Ve středu 15. června 2011 nastane v pozdních večerních hodinách úplné zatmění Měsíce. V České republice bude pozorovatelné v podstatné části svého průběhu. Neobvykle rudý či až nahnědlý Měsíc najdeme nevysoko nad jihovýchodním obzorem. Fáze úplného zatmění potrvá přes hodinu a 40 minut, což činí z tohoto měsíčního zatmění jedno z nejdelších v tomto století. Je to také jediné úplné zatmění Měsíce, které budeme moci z našeho území pozorovat až do roku 2015.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 157 z 10. 6. 2011.
Částečné zatmění Slunce 4. ledna 2011. Autor: Luděk FíkSkandinávie má letos veliké štěstí. Hned druhé částečné zatmění z celkových čtyř, která mají letos na Zemi nastat, bude opět pozorovatelné z těchto končin. Červnové částečné zatmění dosáhne maximální velikosti zakrytí něco málo přes 60 %, a to shora. Slunce tedy znovu “vykouzlí” úsměv, i když už ne tak úzký jako v případě lednového zatmění. Úkaz se odehraje na severním pólu, severní Evropu zastihne v době polárního dne. V České republice však tentokrát nespatříme ani část úkazu – Slunce bude v čase zatmění skryto pod severozápadním obzorem.
Záznam bolidu z kamery v městě Cranbrook
Krásné přírodní divadlo mohli sledovat obyvatelé jihozápadní části Kanady
a severozápadních států USA v noci ze 13. na 14. května 2011.
Největší šanci měli lidé na jihu kanadských provincií Britská Kolumbie a Alberta nebo v severních částech amerických států Washington, Idaho a Montana. Oblohou proletěl mimořádně jasný meteor, jehož jasnost většina svědků přirovnávala ke svitu Měsíce. Někteří tvrdili, že byl ještě jasnější a jeden pozorovatel zřejmě pod vlivem nezvyklého zážitku dokonce tvrdil, že objekt svým jasem překonal Slunce. To je však samozřejmě přehnané, i když prý ve městě Coeur d'Alene (stát Idaho) přelet bolidu způsobil na několik minut zhasnutí veřejného osvětlení.
Koukněte, tam je Antares!. Autor: Martin GembecNezadržitelný příchod léta nám nabízí zejména v ranních hodinách možnost spatřit krásná letní souhvězdí. A mezi nimi už zabírá své nezaměnitelné místo elegantní Štír. Jak jsme avizovali v nedávném článku, máte-li nějakou fotku Štíra a jeho jedovatého bodce, rádi ji zveřejníme. Zasílat můžete jak současné fotografie pořízené za vlažného květnového rána, tak i staršího data například z vašich návštěv jižnějších krajů. Všem autorům fotografií děkujeme.
Část meteoritu, který dopadl u obce SołtmanySobotní ráno 30. dubna 2011 probíhalo na farmě v blízkosti obce Sołtmany
jako každé jiné. Paní Alfreda Lewandowska vstala kolem šesté hodiny ranní, uvařila
kávu a zapálila si cigaretu. Pak otevřela okno, aby se do kuchyně dostal čerstvý
vzduch. V tu chvíli zaslechla velmi zvláštní zvuk, připomínající nejprve svist, jako by k zemi padala bomba a pak velkou ránu. Následoval rachot a dunění. Syn Martin, který byl v té době v koupelně, vše slyšel i přes zavřené dveře. Oba rychle vyběhli ven, v první chvíli se totiž domnívali, že se rozpadá dům.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 2. do 8. 2. 2026. Měsíc je v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. 3. 2. je v těsné konjunkci s Regulem. Merkur a Venuše začínají lézt na večerní oblohu, Mars je nepozorovatelný. Velké planety jsou všechny vidět večer. Aktivita Slunce je poměrně vysoká hlavně díky náhle se objevivší aktivní oblasti se skvrnami. Chystá se start rakety SLS s lodí Orion mise Artemis II k Měsíci. Crew-12 musí zatím čekat. 95 let by se dožil Ladislav Sehnal, český astronom zabývající se nebeskou mechanikou. 120 let uplyne od narození Clyde Tombaugha, který objevil Pluto v roce 1930.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula
Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již
