Neobvyklý jev pozorovali lidé 28. února 2010 hlavně ve střední a východní části Slovenské republiky. Byl však spatřen i z Maďarska, Polska a České republiky. Jedno hlášení pochází dokonce až z Plzně, tj. ze vzdálenosti cca 500 km. O co se jednalo?
Po dlouhé době se jasné planeta Venuše opět vrací na večerní oblohu. Její "návrat" bude doprovázet mnoho zajímavých konjukcí včetně mimořádné viditelnosti 4 planet (Saturnu, Marsu, Venuše a Merkuru) na obloze v jeden okamžik. Toto období nás čeká v první polovině dubna. A jak je to s viditelností samotné Venuše?
Že je možné pozorovat meteory i z paluby letadla, není žádné tajemství. Zachytit ale takto bolid v době, kdy není v činnosti žádný výraznější roj je poměrně vzácné. Něco takového se podařilo, i když vlastně úplnou náhodou, anglickému astrofotografovi Petemu Lawrencovi.
Letošní opozice Marsu je sice afeliová, ale díky vysoké deklinaci je Mars nápadným objektem noční oblohy. V souvislosti s ní se rozpoutaly mezi astronomy-amatéry diskuse o pozorovatelnosti Marsových měsíců Phobos a Deimos malými dalekohledy. Na první pohled jsou tyto diskuse zbytečné, protože Asaph Hall, který je objevil r. 1877, potřeboval dalekohled o průměru 65 cm. A to je přece jen poněkud velký dalekohled pro většinu amatérů. Během minulých opozic se ale amatérům podařilo spatřit Marsovy měsíce i podstatně menšími dalekohledy. V článku se podíváme na to, jak je to vlastně s podmínkami pro pozorování Marsových měsíců.
Několik tisíc lidí na severu Irska mělo možnost 3. února 2010 kolem 18. hodiny světového času pozorovat "ohnivou kouli", letící oblohou. Jeden ze svědků uvedl, že těleso bylo oranžové, vycházely z něj plameny a směr přeletu určil od západu na severovýchod. Další pozorovatel, Joss Scott, říká, že se mu objekt jevil jasně zelený s oranžovou stopou a letěl velmi rychle. Na konci zaznamenal velký oranžový záblesk.
Přestože únorové počasí je jako obvykle poměrně nepříznivé, dovoluji si vám nabídnout plejádu komet, které budou pozorovatelné ze severní polokoule v průběhu tohoto měsíce. V seznamu naleznete dvě tělesa objevená v polovině roku 2009 - C/2009 K5 (McNaught) a C/2009 O2 (Catalina), která se již nedostala do Hvězdářské ročenky 2010. Obě tyto komety jsou velmi zajímavé. Podle předpovědí by mohly být na jaře 2010 pozorovatelné malými dalekohledy a právě nyní začíná období jejich vizuální pozorovatelnosti. A mimochodem, 29P/Schwassmann-Wachmann prochází od 3.2. fází zjasnění.
V pondělí 18. ledna 2010 kolem 17:38 místního času (22:38 UT) spatřilo velké množství lidí z Virginie, Marylandu, Severní Karolíny a dalších států z východního pobřeží USA na obloze velmi jasný meteor. Bylo to během soumraku, kdy ještě nebyly na obloze vidět hvězdy, ale jen Měsíc a Jupiter.
V pátek 29. ledna 2010 nastává tzv. opozice Marsu se Sluncem a planeta je tak pozorovatelná celou noc. Najdeme ji očima jako výraznou "hvězdu" mezi souhvězdími Raka a Lva a pohled do dalekohledu v době kolem opozice prozradí více než jindy. Všimneme si přitom načervenalé barvy této planety, která lidem starověku připomínala barvu krve i ohně a proto ji zasvětili válce. Peršané jí říkali Mirich, válečný železný oštěp, pro Řeky byla nebeským ztělesněním boha války - pojmenovali ji Ares, Římané Mars.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 138 z 28. 1. 2010.
V pátek 29. ledna 2010 nastává tzv. opozice Marsu se Sluncem a "rudá planeta" je tedy na noční obloze pozorovatelná celou noc. Najdeme ji jako výraznou "hvězdu" s nápadným naoranžovělým zabarvením mezi souhvězdími Raka a Lva. Jak je to s letošní opozicí doopravdy? Co lze na Marsu během této opozice pozorovat? A kdy nás čekají podobné podmínky k pozorvování Marsu, jako tomu bylo v letech 2001 a 2003? To vše a spoustu dalšího se dozvíte v následujícím článku.
Dnes v ranních a dopoledních hodinách nastalo nad územím Afriky, Indie a Číny nejdelší prstencové zatmění Slunce v tomto století. Prstencová fáze, při které temný měsíční kotouč přecházel "uvnitř" slunečního kotouče, trvala až 11 minut a 8 sekund. Počasí přálo především v jižní Indii, na Srí Lance a na Maledivách. Naopak v mnoha místech Číny byl úkaz pozorovatelný jen občas přes hustou oblačnost. Při prstencové fázi Měsíc zakryl necelých 96 procent slunečního průměru.
V pátek 15. ledna 2010 bude z území východní Moravy a východního Slezska pozorovatelné velmi malé částečné zatmění Slunce. Půjde o úkaz určený spíše pro fajnšmekry, neboť k jeho pozorování bude zapotřebí naprosto odkrytý jihovýchodní obzor, dalekohled vybavený speciálním filtrem a samozřejmě jasné počasí v ranních hodinách během východu Slunce.
Nálet komety, který jsme mohli do odpoledních hodin 3. ledna 2010 sledovat pomocí družice SOHO, skončil efektním vypařením tělesa vysoko nad slunečním povrchem. Sluneční vítr kometární jádro doslova rozprášil. Podle snímků SOHO (z kamery LASCO C2) došlo k jeho destrukci kolem 13. hodiny středoevropského času.
Na snímcích družice SOHO, která několika kamerami pozoruje sluneční tvář v několika filtrech, je v kamerách LASCO C2 a LASCO C3 již jeden den pozorovatelná kometa, která se nezadržitelně blíží ke slunečnímu kotouči. Při tomto pohybu též zjasňuje a je více než pravděpodobné, že v následujících hodinách její nešikovný let skončí nebezpečně blízko nad žhavým slunečním povrchem.
Konec Mezinárodního roku astronomie 2009 bude skutečně symbolický. A postará se o něj sama příroda. Ve čtvrtek 31. prosince totiž dojde k částečnému zatmění Měsíce. Úkaz bude z území České republiky pozorovatelný v celém průběhu a ve 20 hodin 23 minut, kdy nastane jeho maximální fáze, bude Měsíc vypadat, jakoby jej někdo z pravého dolního okraje začadil černým kouřem.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 137 z 28. prosince 2009.
Nad Mohavskou pouští, v jihovýchodní části amerického státu Kalifornie se 14. prosince ve 3:59 místního času (11:59 UT) rozzářila obloha při průletu mimořádně jasného meteoru. Vzhledem k tomu, že bolid patřil k meteorickému roji Geminidy, jednalo se vlastně o zánik malé části planetky 3200 Phaethon, která je mateřským tělesem tohoto roje. Snímek, který u tohoto článku naleznete, pořídil fotograf Wally Pacholka poblíž skalního útvaru Hercules Finger (Herkulův prst), nedaleko města Victorville.
S blížícím se koncem roku je na čase se ohlédnout za jednou z největších akcí
letošního roku pořádanou Hvězdárnou v Rokycanech, Západočeskou pobočkou ČAS a
Hvězdárnou a planetáriem Plzeň, za nejdelším zatměním Slunce 21. století v
Číně.
Mezinárodní rok astronomie 2009 bude zakončen pro obyvatele Asie, Evropy a Afriky skutečně symbolicky. Zakončí jej sama příroda, která přinese k silvestrovským oslavám také poměrně pozoruhodný zjev Měsíce při jeho částečném zatmění. K celému úkazu chystáme podrobné informace po vánočních svátcích. Nyní přinášíme k příležitosti Loučení se s IYA 2009 elektronický leták.
V časných ranních hodinách 13. prosince vyfotografoval Bjørnar
G. Hansen mimořádně krásný snímek, na kterém zachytil oblohu nad Kvaløya v Norsku. Použil k tomu fotoaparát Nikon D3 a expozici 30 sekund.
Každoroční meteorický roj Geminidy má letos maximum v noci ze 13. na 14. prosince. Podmínky k jeho pozorování jsou poměrně mimořádné. Vrcholu své aktivity dosáhne v pondělí 14. prosince v časných ranních hodinách, kdy je radiant roje (místo na obloze, odkud meteory zdánlivě vylétají) velmi vysoko. Celé podívané nebude překážet měsíční svit, neboť Měsíc je v té době ve fázi dva dny před novem. A podle předpovědí má frekvence přesáhnout 120 meteorů za hodinu.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 135 z 11. 12. 2009.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek
„IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč
Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme